Léčba kašle dle nových poznatků. Dětem léky nedávejte i dospělým můžou uškodit

Kašel je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé chodí ke svému praktikovi a doufají, že jim předepíše léky, které jim rychle přinesou úlevu. A i když tam nejdou, běžně řeší tenhle příznak tím, že v lékárně nakoupí některé z volně prodejných léků, kterými se snaží buď podpořit produkci hlenu, vykašlávání, nebo kašel, například na noc, utlumit.

Jenže ve skutečnosti neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by například léky na vykašlávání skutečně přispěly k tomu, že se člověk snáze a dříve zbaví hlenů, stejně jako nelze doložit skutečně významný efekt léků kašel tlumících.

„Léky na kašel prakticky nemají smysl a zejména u malých dětí se nemají používat. Léčba je pouze podpůrná. Důležité jsou zejména odpočinek, dostatek tekutin, případně léky na horečku. Čistě kašel není potřeba, a vlastně ani možné léčit,“ vysvětluje praktický lékař Daniel Dražan. Jinými slovy, kašel je jen příznakem, jedním z více, které mohou provázet například nachlazení, ale také covid či chřipku. Obvykle prostě přejde sám.

„Je pravdou, že pokud není kašel urputný, nechá pacienta vyspat, tak k jeho léčbě a překonání postačí běžná režimová opatření a případně bylinkové preparáty. V první řadě je v terapii kašle potřeba navýšit pitný režim, kolem zhruba dvou litrů za den, aby se hlen mohl v dýchacích cestách naředit, lépe vykašlat a podpořila se rekonvalescence. Do pitného režimu spadají veškeré tekutiny, včetně například polévek,“ říká farmaceutka Zdenka Morvai z online poradny webu Lékárna.cz.

Pomoci může také zvlhčování vzduchu, buď pomocí přístroje, nebo stačí dát například mokré ručníky na židle kolem postele.

Rozhodně podle Dražana není nutné, aby lidé s každým kašlem chodili k doktorovi. „Kašel bez závažných jiných potíží, například vysokých horeček nebo dušnosti, nevyžaduje lékařské ošetření, pokud netrvá příliš dlouho, třeba deset až čtrnáct dní,“ dodal praktik.

Jiná situace samozřejmě nastane v případě, pokud někdo kašle a zároveň se mu špatně dýchá, má nesrazitelnou horečku a celkově je schvácený, pak je na místě se na lékaře obrátit. Takové příznaky, krom kašle, mohou u některých lidí provázet například chřipku nebo covid, ale i zápal průdušek nebo plic. V takovém případě musí lékař posoudit, jaké léky nasadit, zda jsou potřeba antibiotika, nebo i hospitalizace.

Je také dobré vědět, že po virových infekcích dýchacích cest může člověk občas kašlat ještě několik týdnů, i když je jinak zdravý a normálně funguje. O tom, zda je kašel ještě běžnou součástí infekce, nebo už vyžaduje zvláštní pozornost, rozhoduje především délka trvání.

„U dětí je namístě vyhledat lékaře v případě kašle delšího než čtyři týdny. U dospělých je tato hranice posunuta na osm týdnů,“ přibližuje alergoložka a imunoložka Radka Šedivá ze společnosti Synlab. Napovědět mohou okolnosti vzniku kašle – například to, zda byl spojený s dalšími příznaky respiračních onemocnění.

Pokud však silný akutní kašel neodeznívá a jeho intenzita se zhoršuje i po týdnu, přidají se teploty nebo jiné další příznaky, je vždy na místě konzultovat svůj stav s lékařem. Opatrnost by vždy měla být vyšší i u malých dětí, seniorů a těhotných žen.

Diskuse o neúčinnosti běžně používaných léků na nachlazení začala před několika lety v USA, kdy tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv oznámil, že spousta oblíbených přípravků zřejmě nemá efekt, v jaký pacienti doufají. Například proto, že testy, které zkoumaly jejich účinek, byly malé nebo proběhly v době, kdy ještě nebyly k dispozici dostatečně citlivé způsoby, jak je vyhodnotit. Nevelký efekt léků na kašel shrnuje i tato odborná práce.

U dětí nejde jen o neúčinnost, ale přímo o bezpečnost. Léky na vykašlávání, zejména pro ty nejmenší, představují výrazné riziko. „Mohou vést k nadměrné tvorbě hlenu, který děti často polykají, a to může vést ke zvracení. Proto je třeba případně hleny odsávat, doplňovat tekutiny a nejmenším dětem je nedávat vůbec,“ říká dětská praktická lékařka Hana Cabrnochová.

Evropská léková agentura zakázala jejich použití u dětí do čtyř let, v případě ambroxolu (například v lécích Ambrobene, Mucosolvan, Ambroxol AL) dokonce do šesti let, protože rizika převažují nad případnými přínosy. Malé děti totiž mohou vyzvrácené hleny vdechnout a udusit se. Navíc neumí vykašlávat, takže je množství hlenů obtěžuje. Naopak kašel funguje jako základní obranný systém dýchání, který napomáhá udržovat volně průchodné dýchací cesty.

I Cabrnochová u dětí proto doporučuje přírodní bylinné přípravky, takzvaná fytofarmaka. Mezi ně patří třeba sirupy obsahující například břečťan, jako je Hedelix či Prospan, nebo tymiánový Thymomel, případně Kaloba s extraktem z kořene Pelargonium sidoides.

Úlevu podle ní mohou - dětem i dospělým – přinést inhalace, které zvlhčují sliznice, uvolňují hlen, usnadňují vykašlávání a zmírňují podráždění nejen při kašli, ale i při rýmě. Inhalovat je možné při zánětu průdušek neboli bronchitidě.

S léky na tlumení kašle to tak přísné není. Léky jako Sinecod, Tussin či Levopront mohou na doporučení lékaře užívat děti od dvou měsíců, bez porady s ním od dvou let, uvedla Cabrnochová. „Avšak léky jako Kodein, který tlumí organismus celkově, jen když kašel obtěžuje,“ upřesnila lékařka. To znamená, když se člověk například vůbec nevyspí.

Pozor na častý omyl se Stoptussinem, navzdory názvu kašel až tak nestaví. Sice ho trochu tlumí, ale zároveň podporuje vykašlávání tím, že ředí hleny. Není proto moc vhodný na noc.

Lékárnice Morvai doporučuje podobně opatrný přístup s léky na vykašlávání jako u malých dětí i u seniorů, u kterých se postupně zhoršuje funkce dýchacích cest a řasinkového epitelu. I oni proto mohou mít potíže s tím, aby hlen z dýchacích cest vykašlali. Připomněla rovněž, že léky podporující vykašlávání by se měly podávat nejpozději kolem čtvrté až páté hodiny, aby jejich účinek dozněl, než půjde pacient spát.

Pokud jde o účinnost běžných léků, hodně se v této souvislosti mluví také například o účinné látce fenylefrin, která se běžně používá v kombinovaných přípravcích na příznaky nachlazení a má mimo jiné přinést úlevu od ucpaného nosu. Lidé ho často berou i na virózy také provázené kašlem. Je třeba v Coldrexu či v Paralenu Grip. Podle této studie - a existuje jich více se stejným závěrem - nemá větší efekt než placebo. V Modafenu užívanému ke stejnému účelu je jiná látka, pseudoefedrin, která je účinnější.

Malý efekt, nebezpečné zahlenění - to nejsou jediné potíže s léky na kašel. Problém je, že mnoho lidí je používá zcela zásadně špatně, například proto, že nedokážou správně rozlišit suchý a vlhký kašel.

Lékům na kašel se v případě těch na vykašlávání říká mukolytika nebo expektorancia, podle toho, zda hlen ředí, nebo rozpouštějí. Lékům tlumícím kašel se říká antitusika. Lidé je nezřídka užívají špatně, protože špatně vyhodnotí typ kašle, který mají.

„Pacient často neví, kdy třeba léky na tlumení kašle brát. Užívá je i při vlhkém kašli a zbytečně si tak tlumí hleny na průduškách, a tím si prodlužuje léčbu. Naopak při zvolení mukolytika u kašle suchého dojde k vyššímu dráždění ke kašli. Proto by se pacient ideálně měl poradit s lékárníkem a popsat mu, jak kašel vypadá, jak dlouho trvá a taky o jakou osobu jde, aby se pro ni vybral i vhodný lék,“ vysvětluje lékárnice Morvai.

Typický průběh nachlazení s kašlem vypadá tak, že nejdříve se většinou objevuje suchý kašel, který vzniká kvůli dráždění výstelky dýchacích cest například virovou infekcí. Tělo se tak reflexivně brání kašlem. Obvykle po pár dnech přechází v kašel vlhký s produkcí hlenu.

„Při lokálním dráždění můžeme pacientovi doporučit pastilky s obsahem lišejníku nebo jitrocele a až v případě suchého kašle, který je obtěžující, nedá nám spát nebo nás dáví přes den, bych doporučila antitusika na tlumení kašle,“ říká lékárnice.

Z tekutin, které přes den pijeme, je podle ní vhodné zařadit bylinné čaje s obsahem slézu, tymiánu, jitrocele, divizny, které podporují funkci dýchacích cest. Dobrý efekt ale mají i ovocné čaje a čistá voda. Na noc je vhodné místnost dobře vyvětrat a případně si přidat polštář pod hlavu.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz