Léčba chřipky dle nových poznatků. Pozor s léky na kašel, pocení je nesmysl

Pro chřipku jsou typické bolesti hlavy a kloubů, vysoká horečka, suchý kašel. Od běžných viróz, před kterými vás neochrání ani očkování, ji lze rozeznat i podle toho, jak rychle se rozjede. Nemocný také občas sotva vstane, aby se třeba došel napít.

Pravou chřipku jen tak nepřechodíte. Na rozdíl od běžného nachlazení ji nezaženete ibalginem ani dvěma paraleny naráz. Ty vám možné potíže zmírní, ovšem jen na pár hodin. Navíc budete stále hrozně unavení.

Pravou chřipku člověk většinou dostane nejvýše párkrát za život, takže snadno zapomene, jak hrozně mu při ní minule bylo. I když by se člověku mělo po pár dnech ulevit, neznamená to, že je zdravý. S chřipkou se běžně leží i více než týden, někdy i deset dní a více.

Přinášíme postup, jak chřipku léčit podle nejnovějších medicínských poznatků.

Zatímco o snižování horečky, která někdy stoupá až ke čtyřicítce, není mezi odborníky sporu, přístup k ostatní léčbě se liší. Týká se to například léků na odkašlávání a těch na tlumení kašle.

Zvláště dětští lékaři podle nejnovějších poznatků a doporučení od podávání obou skupin léků ustupují a například léky na vykašlávání u dětí příliš nedoporučují, u těch nejmenších v podstatě vůbec.

„Léky na odkašlávání, čili mukolytika, mohou u malých dětí spíše způsobit dechové problémy. U chřipky s typickým suchým kašlem jsou často zbytečná. Vhodné je dávat léky tlumící kašel v případě, že by se dítě skutečně nevyspalo nebo ho kašel výrazně obtěžoval. Jinak není potřeba kašel tlumit, a přes den se můžeme obejít bez léků,“ říká dětská praktická lékařka Hana Cabrnochová. Kašel lze tlumit léky, jako jsou například Sinecod, Tussin či Levopront.

Noční dráždivý kašel lze podle ní zmírnit také například antihistaminiky s mírně sedativním účinkem. Znáte je z léčby alergií. Takhle fungují například kapky Fenistil. Podle nových poznatků má tlumivé účinky i med, který ale není vhodný pro děti do jednoho roku.

Proč se lékaři od léků na vykašlávání odklánějí? Mohou totiž zbytečně zvyšovat tvorbu hlenu, které pak děti polykají a mohou kvůli tomu zvracet. U malých dětí je zase často potřeba hleny odsávat. Proto malým dětem minimálně do čtyř let léky na vykašlávání vůbec nedávejte. Evropská léková agentura zakázala používání léků na vykašlávání u dětí do čtyř let, u léku ambroxol dokonce do šesti, protože rizika převažují nad přínosy. 

Daleko lepší jsou podle lékařky inhalátory, které může používat celá rodina, protože zvlhčování vzduchu je u chřipky zásadní. Inhalováním se zvlhčují sliznice, uvolňuje hlen, usnadňuje se vykašlávání a zmírňuje podráždění při rýmě, nachlazení i třeba při zánětu průdušek.

U kašlajících dospělých hodně záleží na tom, jak se člověk cítí a jakou má zkušenost s léčbou těchto potíží. „My stále používáme obě skupiny léků, i když se někdy vedou spory o tom, zda má smysl nasazovat zároveň léky na vykašlávání i tlumení kašle. Někdy si pacient musí sám najít, jak mu to vyhovuje,“ popsal Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice.

Problém je, že lidé často léky na kašel používají zcela špatně a kombinují přípravky, jejichž efekt jde proti době – vykašlávání a tlumení kašle. Proto lékaři stále znova opakují, že léky podporující vykašlávání se berou v první polovině dne, léky tlumící kašel pak především večer. Mnoho pacientů to ale nedodržuje. 

I podle Dlouhého může zvlhčování vzduchu – alespoň mokrými ručníky kolem postele – přinést pacientům velkou úlevu. Někdy je kašel tak úporný, že je zcela na místě vzít si nějaké volně prodejné kapky na tlumení kašle, zejména na noc. Pokud nepomohou a člověk prokašle celou noc, případně kvůli kašli například zvrací, může lékař předepsat silnější tlumící léky kodeinového typu. Některé z nich jsou vhodné i pro děti od dvanácti let. 

„Každopádně je dobré vědět, že léky na kašel včetně těch na vykašlávání stále podporují jen pomocnou léčbu, nehubí viry, které vyvolávají chřipku. Slouží k mírnění příznaků,“ připomněl infektolog. 

Pro snižování horečky u dětí i dospělých platí v zásadě stejná pravidla. Podle praktického lékaře Petra Šonky ji má smysl snižovat vždy, když vystoupá nad 38 stupňů a někdy i dříve, když se člověk kvůli zvýšené teplotě necítí dobře. Na dříve propagované tvrzení, že horečka léčí, zapomeňte.

Při chřipce je běžné, že vystoupá až na 39 nebo 40 stupňů. Je proto možné, že se ji nepodaří srazit na běžných 36, a ani by to nemělo být cílem. Stačí pokles o jeden dva stupně, aby se pacientovi ulevilo. 

Na horečku dobře zabírají běžné léky s ibuprofenem nebo paracetamolem. Člověk by si jednu účinnou látku měl v odpovídajícím dávkování vzít nejvýše čtyřikrát denně, tedy jednou za šest hodin. Pokud horečka stoupá dříve, například už po třech hodinách, což se u chřipky běžně stává, je dobré si vzít lék s druhou účinnou látkou a brát je střídavě po třech hodinách. Touto radou se mohou řídit jak rodiče u dětí, tak dospělí sami u sebe.

Zvláště u dětí jsou důležité dostatečně vysoké dávky, jinak nebude mít snižování horečky potřebný efekt. Neřiďte se podle věku, ale podle váhy. Když na obalu léku tato informace není, zeptejte se lékárníka.

Léky na horečku zároveň fungují také na bolest hlavy, která je někdy velmi silná, a mírní také bolest kloubů a svalů. Proto je má smysl užívat, i když jinak můžete horečku snižovat i pomocí zábalů. Hlava ale také často bolí z horečky, takže i v tomto případě zábaly nebo studené obklady pomůžou.

Lékárnice Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz. popsala, že lidé někdy užívají více přípravků, které obsahují paracetamol, a nevědomky tak překračují bezpečnou denní dávku. „U dětí je nutné hlídat správné dávkování podle hmotnosti a vyhnout se podávání léků s obsahem kyseliny acetylsalicylové,“ dodala farmaceutka. 

Člověk s chřipkou by podle lékařů měl mít dostatek tekutin a lehkou stravu. V prvních dnech jsou vhodné třeba vývary, prospěšný je dostatek ovoce, hlavně citrusového. Ládovat se vitamíny a stopovými prvky v tabletách nutné není, tak rychle se jejich efekt neprojeví. Podle farmaceuta Ondřeje Pleskota by pro posílení imunity bylo důležité užívat zinek a selen pravidelně, ne nárazově ve velkých dávkách. Ani vysoké dávky vitamínu C nedokáže tělo využít.

Na co rozhodně zapomeňte, je, že nemocného je třeba zabalit „do peřin“ a nechat vypotit. „Pocení neznamená, že se nemoci organismus zbavuje – vypotí ji,“ říká praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Podle ní se tak tělo jen zbaví přebytečného tepla, což ale jde i pomocí léků, aniž by tělo horečka zbytečně zatěžovala. Horečka sama už je forma „vypocení“. Přehřátí zatěžuje srdce a oběhový systém. Může se zrychlit puls, což jenom zatěžuje organismus.

Tělu v takové chvíli hrozí dehydratace a ztráta tekutin. Ty je třeba naopak doplňovat. Jinak se může nemoc ještě zhoršit. „S horečkou přichází i zvýšené pocení, které je přirozeným mechanismem ochlazování těla. Produkce potu může dosáhnout během 24 hodin až několika litrů, přičemž se s tekutinami ztrácejí i cenné minerální látky – zejména sodík, draslík a chloridy,“ vysvětluje biochemička Michaela Bebová.

Potřeba tekutin roste přibližně o 12 procent s každým stupněm teploty nad 37 stupňů. Obvyklé dva litry denně se tak při horečce snadno promění ve tři, případně i více. Přitom žízeň nastupuje se zpožděním, takže spoléhat se na ni nestačí. Ideální je průběžně popíjet menší množství tekutin a nedělat velké pauzy.

„Přírodní minerální vody jsou vhodné pro všechny, včetně pacientů s vysokým krevním tlakem, kterým se často nesprávně doporučuje pití minerálek omezit. Naopak, pokud obsahují hořčík nebo draslík, mohou léčbu vhodně doplňovat. Určité močopudné léky, používané při léčbě srdečního selhání, totiž mohou hladiny těchto minerálů nebezpečně snižovat,“ doplňuje internista a kardiolog, profesor Jan Piťha, předseda Fóra zdravé výživy.

U většiny pacientů stačí k volně prodejné léky a domácí klidový režim, zásadně pomoc může zvlhčování vzduchu nebo použití inhalátorů.

„Chřipka je virové onemocnění, takže antibiotika nepomáhají, léčba se zaměřuje hlavně na úlevu od příznaků. Ke snížení horečky a bolesti se používá paracetamol nebo ibuprofen. U dětí vždy podle věku a hmotnosti, u dospělých s ohledem na další onemocnění a léky,“ popisuje základní terapii farmaceutka Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz.

Pomoci podle ní mohou i přípravky na ucpaný nos, pokud se později k chřipce přidá rýma. To se někdy stává, i když na začátku nebývá. Zároveň pomohou i sirupy proti kašli, dostatečné pití a klid na lůžku.

Podle lékárnice Pavly Horákové je nejčastější chybou snaha se potíží rychle zbavit třeba pomocí většího množství léků a jejich nevhodných kombinací. Není podle ní dobré snažit se fungovat v běžném režimu, sportovat nebo chodit do práce či školy, ačkoli se člověku třeba po pár dnech trochu uleví. „Tím se nemoc často protáhne a zvyšuje se riziko komplikací, například zánětu plic nebo srdečního svalu,“ popsala lékárnice.

Pokud je člověk v jinak v dobrém stavu, není podle ní nutné zasahovat při každé mírnější teplotě. Rizikem je i nedostatečný pitný režim, kouření během nemoci nebo předčasné nasazení antibiotik, která na chřipku neúčinkují.

U rizikových pacientů, například malých kojenců, seniorů, těhotných nebo lidí s chronickými nemocemi, je vhodné kontaktovat lékaře a stav pacienta s ním probrat po telefonu. Mohou mít vyšší riziko komplikací a někdy je potřeba nasadit léky zvané antivirotika, které jsou pouze na lékařský předpis. I tady je ale lepší nejdřív zavolat a pak se teprve případně vydat do ordinace. 

Silné příznaky chřipky trvají déle než u běžného nachlazení, při kterém většinou za dva tři dny odezní. U chřipky mohou vysoké horečky se silným kašlem trvat tři až pět dní. Na lékaře by se měl obrátit i člověk, jehož chřipka, kašel a vysoká horečka se nelepší, když se objeví dušnost nebo výrazná malátnost.

V takovém případě není na místě čekat, až potíže odezní. Je možné, že se k chřipce přidala nějaká sekundární bakteriální infekce, která může způsobit například zánět průdušek, zánět plic nebo – především u dětí – zánět středního ucha. Na takovou sekundární infekci je proto někdy nutné nasadit antibiotika.

Pokud se člověk zadýchává, i když jde třeba jen z postele na záchod, je podle infektologa Pavla Dlouhého užitečné změřit míru saturace neboli okysličení pomocí přístroje z lékárny zvaného oxymetr. Mnozí lidé si je nakupovali v době covidové, hodit se ale mohou i teď. „U jinak zdravého člověka považujeme za nízkou hodnotu 92 procent, 90 už je hodné vážných,“ vyčíslil lékař. 

V takovém případě je na místě zavolat záchranku, může jít o rozvíjejí se zápal plic a může být potřeba hospitalizace, někdy i s menší podporou dýchání například pomocí kyslíkové masky.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz