Pomáháme kultuře a společnosti, říká k důvodům stávky šéf studia ČT

K úterní stávce České televize i rozhlasu se přidala také většina lidí v regionálních studiích obou médií. Jejich rozpočty vláda Andreje Babiše s novelou zákona a rušením koncesionářských poplatků plánuje krátit.

Podle šéfa brněnského studia ČT Petra Albrechta škrty kromě omezení tvorby budou znamenat i rychlejší propouštění. „Úbytek zaměstnanců by byl určitě větší, než se nyní očekává nebo navrhuje v dlouhodobých plánech televize,“ říká novinář a manažer v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Brněnské studio vede tři roky.

Jak dnešní stávka zasahuje do chodu brněnského studia České televize?

Dnes do práce přišlo opravdu minimum lidí. Do stávky se naopak zapojila drtivá většina zaměstnanců brněnského studia. Troufl bych si říct, že možná nejvíc ze všech studií České televize. Podle běžného plánu bychom vysílali několik živých pořadů. Začít jsme měli už v šest ráno Dobrým ránem a během dne pokračovat zpravodajstvím na ČT24 i v našich regionálních relacích. Všechny tyto pořady ale musely nahradit reprízy, protože bychom je nebyli schopni zajistit v požadovaném rozsahu. Chybí nám totiž také většina zaměstnanců, kteří se podílejí na odbavování i výrobě pořadů.

V brněnském studiu máte kolem 220 obsazených pozic. Kolik lidí se tedy do stávky zapojilo?

Poslední údaje, které mám k dispozici, ukazují, že stávkuje 192 zaměstnanců. K tomu musíme připočítat lidi, kteří u nás pracují na dohody, a velkou část externistů, kteří s námi spolupracují jinou formou než v zaměstnaneckém poměru.

Jak konkrétně se zaměstnanci zapojují do protestů a vy osobně se jich také účastníte?

Zaměstnanci brněnského studia přes den pracují například na výrobě transparentů a organizaci akce na náměstí Svobody, která začíná v 16:36. Program bude velmi zajímavý, prostoupený kulturními vystoupeními a projevy významných osobností regionu, ať už půjde o rektory, umělce, nebo další osobnosti. Protestu se samozřejmě plánuji zúčastnit, protože stávku podporuji, a měl bych tam také vystoupit.

Zmínil jste veřejnou podporu. Co říkáte na to, že se za veřejnoprávní média staví univerzity, divadla a další velké instituce?

Česká televize a i její brněnské studio jsou dlouhodobě součástí kulturně-společenského prostředí. Pomáháme kultuře a společnosti, aby byly vidět, aby se kultura zrcadlila na televizní obrazovce. Podporujeme akce, které mají v regionu váhu, smysl a vyšší cíl. Teď se nám to vrací v podobě podpory. Za poslední týden jsem obdržel opravdu spoustu podpůrných e-mailů, SMS zpráv a telefonátů. Spousta institucí se ke stávce nějakým způsobem připojuje, podporuje ji nebo na náměstí vyšle své zástupce. Cítím silnou podporu a sám jsem zvědavý, kolik odpoledne dorazí běžných občanů a jestli se nám podaří náměstí Svobody úplně zaplnit.

Regionální žurnalistika v Česku zažívá útlum. Spousta médií musela v posledních letech propouštět a jejich redakce jsou daleko méně početné než před deseti dvaceti lety. Česká televize si naproti tomu uchovává silnou pozici a dokáže pokrývat zpravodajství i z menších měst a obcí. V čem jsou podle vás regionální studia důležitá?

Odpověď má několik rozměrů. Za prvé asi nechceme, aby centrum audiovizuálního odvětví v České republice bylo pouze v Praze. Není náhodou, že máme na Moravě dvě studia (Brno a Ostrava), která vytvářejí plnoformátový obsah a lákají k sobě talenty a šikovné lidi z přibližně 90 profesí. Vznikají tak tři centra, v nichž se rozvíjí televizní průmysl.

Vyvíjí a vyrábí obsah ve všech televizních žánrech, které si člověk dokáže představit. Vážou se k nim všechny potřebné profese, ať už jde o scenáristy, dramaturgy, režiséry, osvětlovače, mikrofonisty nebo další technické pracovníky. Kdyby televizní průmysl v regionech zanikl, všichni tito lidé by si museli hledat práci buď v soukromém sektoru, nebo přesunout své aktivity do hlavního města. Regionální televizní průmysl by totiž zcela zanikl.

Jde také o podporu nezávislých producentů v regionu, které rádi využíváme a se kterými spolupracujeme. Důležitá je i pestrost námětů, které pocházejí přímo z regionů a vytvářejí je lidé, již v nich žijí, ve spolupráci s místními institucemi. Je to obrovská výhoda a přínos, který existence studií České televize přináší.

A k té regionální žurnalistice?

Troufnu si říct, že Česká televize má v současnosti nejsilnější zastoupení v regionech ze všech redakcí. Máme také prostor pro investigativní žurnalistiku, která je velmi důležitá, a naplňujeme tak další roli.

Myslím si, že brněnská redakce zpravodajství je v tuto chvíli ve finančním komfortu. Peníze ji nijak zásadně neomezují v tvorbě, dosahu ani v možnosti věnovat se tématům, která sama považuje za důležitá. To je velká výhoda. Další významnou předností je, že pokrýváme dění od nejmenších sídel až po největší města. Na to dnes nemá prostor každý.

Brněnské studio ČT funguje 65 let. Jak se jej daří rozvíjet?

Pětašedesát let je obrovská tradice v regionu, kterou teď všude připomínáme. Mluvili jsme o plnoformátovosti studia. Máme tady také celotelevizní centrum náboženské tvorby, čímž je Brno specifické. Od dubna tu navíc působí celá redakce Tak.moment, která vytváří obsah výhradně pro sociální sítě.

Na jednu stranu slavíme 65 let tradičního televizního vysílání, na druhou stranu se televize začíná více orientovat na digitální svět. Vnímám to jako symbolický krok do budoucnosti a navázání kontaktu s mladší generací. Na televizní vysílání se totiž v současnosti dívají především starší lidé. Pořadů, žánrů, dokumentů a témat máme obrovské množství. Každé z nich má svou váhu a hodnotu. Kdybychom o ně měli přijít, byla by to velká škoda nejen pro nás, ale i pro celou společnost.

Vláda plánuje snížit celkový rozpočet České televize na 5,7 miliardy korun, což by znamenalo návrat do situace před více než 15 lety. Máte představu, jak by to dopadlo na regionální studia?

Nemáme přesně stanovené plány, jak by situace vypadala, kdyby rozpočet skutečně klesl na úroveň roku 2008, ale je jasné, že úspory by se musely rozložit proporčně napříč celou Českou televizí. Některé její aktivity by musely být utlumeny a bezpochyby by to dopadlo také na regiony. Ubylo by tvorby a servis, který studio poskytuje, by se zúžil. V celkovém rozpočtu televize jde o miliardu, případně 1,3 miliardy méně, podle toho, k jakému roku částku vztahujeme. To je masivní úbytek, který už by nebylo možné nijak maskovat nebo předstírat, že neexistuje.

Předpokládám, že by se to muselo projevit také krácením úvazků a propouštěním?

Bezpochyby. Snižování počtu zaměstnanců a pracovní síly je součástí dlouhodobých plánů České televize, takže v určité míře musí proběhnout tak jako tak. Případný pokles peněz v rozpočtu by ale tento proces musel urychlit.

Premiér Babiš se ke stávkám vyjadřuje jako k hysterickým reakcím. Opakuje, že krácení peněz nijak nezasahuje do svobody vysílání. Co na to jako manažer říkáte?

Možná jsem to už naznačil v předchozí odpovědi. Právě dostatek peněz, například ve zpravodajství, a možnost věnovat se některým tématům dlouhodobě a do hloubky, nám určitou svobodu zaručují. A to se týká České televize jako celku. Pokud máte na práci čas a dostatek peněz, můžete se jí více věnovat, vložit do ní více energie a delší dobu pracovat například na rešerších. Výsledné dílo je potom kvalitnější. V opačném případě bude tvorby méně a méně kvalitních pořadů, čehož se obávám. Současné zákony vliv politiků omezují a přenášejí zodpovědnost za dohled nad televizí její radě. Financování probíhá nezávisle na státu. V popředí je divák a jeho zájmy. A písmem svatým zůstává Kodex ČT. To je pro mě vyhovující systém, který stojí za to zachovat.