Na festivalu Pražské jaro zazní všechny Beethovenovy symfonie, přijedou hvězdy

Těleso, které zahraje tradiční Mou vlast od Bedřicha Smetany, patří podle pořadatelů k nejrespektovanějším souborům na asijském kontinentu. Byl to první korejský symfonický orchestr, jenž vystoupil na BBC Proms a podepsal smlouvu s prestižním vydavatelstvím Deutsche Grammophon. Účinkoval už v newyorské Carnegie Hall nebo vídeňském Musikvereinu.

„Poprvé v historii zahájí Pražské jaro mimoevropský orchestr. Ze Soulského filharmonického orchestru máme s kolegy radost. Je to světová extratřída, vystupuje v nejlepších sálech světa,“ říká ředitel festivalu Robert Hanč.

Na přehlídce, jež potrvá do 2. června 2027, vystoupí světové hvězdy jako operní pěvkyně Magdalena Kožená, houslisté Anne-Sophie Mutter a Joshua Bell, skladatel John Adams nebo jazzový zpěvák Kurt Elling. Kromě desítek koncertů nabídne Pražské jaro premiéru nové inscenace opery Salome v Národním divadle, workshopy, masterclass či akce pro mladé. Prodej vstupenek začne tuto středu 4. listopadu dopoledne na webu.

Poprvé bude mít festival svůj rezidenční orchestr. „Byl to náš velký sen. Budou jím Bamberští symfonikové, kteří pod vedením Jakuba Hrůši provedou cyklus všech devíti symfonií Ludwiga van Beethovena,“ oznámil Hanč.

Orchestr má českou stopu, roku 1946 jej založili němečtí hudebníci odsunutí z poválečného Československa. V roce 2016 se jejich šéfdirigentem stal Jakub Hrůša. Pod jeho vedením Bamberští symfonikové nedávno získali ocenění pro orchestr roku na cenách Gramophone. „Orchestr je ve špičkové formě,“ ubezpečuje Robert Hanč.

Všech devět Beethovenových symfonií zahrají Bamberští symfonikové na čtveřici večerů od 17. do 25. května. Stane se tak u příležitosti nadcházejícího 200. výročí skladatelova úmrtí. „Troufám si říct, že to bude jeden z highlightů těch beethovenských oslav,“ věří umělecký ředitel festivalu Josef Třeštík.

Beethovenova hudba pronikne také do dalších částí programu. Zaměří se na ni mimo jiné rezidenční umělec, klavírista Igor Levit, který už v roce 2019 nahrál komplet autorových klavírních sonát a vysloužil si za to nominaci na cenu Grammy. „Je to jeden z nejdůležitějších interpretů Beethovenovy hudby, kterou bude příští rok hrát na nejlepších světových pódiích. Pozvali jsme ho právě s myšlenkou na toto výročí,“ pokračuje Třeštík.

Podle něj je Levit klasický muzikant, který hraje především hudbu minulých epoch, zároveň ale dbá na roli umělce v dnešní společnosti. „Sám o sobě říká, že je klavírista, občan a Evropan, což myslím vyjadřuje jeho postoj. Občansky se chová velmi angažovaně, třeba během covidu byly proslulé jeho streamy, kterými chtěl potěšit lidi v lockdownech,“ připomíná Třeštík sérii koncertů, jež na YouTube sledovaly stovky tisíc lidí.

V Německu žijící ruský pianista Levit vystoupí v Praze čtyřikrát. „První koncert bude sólový recitál celý zasvěcený Beethovenovi. Zazní čtyři jeho sonáty, včetně té první, která nebývá uváděna zase tak často, a takzvané Valdštejnské sonáty, kterou zase Levit označuje za svou nejoblíbenější,“ přibližuje umělecký ředitel programu koncertu, jenž se uskuteční 22. května v Rudolfinu.

Levita dále čeká komorní večer s houslistou Renaudem Capuçonem a violoncellistkou Julií Hagen. Potřetí se představí jako sólista Beethovenova Klavírního koncertu č. 3 na koncertu České filharmonie pod taktovkou Ádáma Fischera.

„Jeho čtvrté vystoupení pak bude velmi speciální, pozdně noční. Půjde o takzvané nocturno po koncertu s Českou filharmonií. V půl jedenácté večer v Sukově síni Rudolfina zahraje Igor Levit Brahmsovu hudbu a jednu specialitu, skladbu klasika americké avantgardy 20. století Mortona Feldmana nazvanou Palais de Mari, inspirovanou zříceninami starověkého babylonského paláce v Mari,“ říká Josef Třeštík. Kompozici z 80. let minulého století již dříve Levit nahrál, naživo ji ale zařazuje málokdy.

K dalším vrcholům orchestrální řady festivalu má patřit vystoupení Vídeňských filharmoniků. „S nimi si asi část posluchačů spojí tradičnější program, možná vídeňský klasicismus. K nám ale přijedou se skladbami ikony americké klasické hudby Johna Adamse, který bude dirigovat,“ říká Robert Hanč. Adams uvede svou skladbu nazvanou Krátká jízda v rychlém stroji, nový klavírní koncert After the Fall, který v Praze zahraje hvězdný Islanďan Víkingur Ólafsson, a nakonec přelomovou skladbu Harmonielehre z roku 1985.

Na festival se po 35 letech vrátí také Dánský národní symfonický orchestr se slavným šéfdirigentem Fabiem Luisim a proslulou houslistkou Anne-Sophie Mutter. „Tam zazní česká premiéra skladby íránské autorky Golfam Khayam,“ pokračuje ředitel. Na tento trojkoncert pro housle, violu a violoncello se k Anne-Sophie Mutter připojí violistka Muriel Razavi a violoncellista Kian Soltani.

Jeden z nejznámějších rozhlasových orchestrů světa, Orchestre philharmonique de Radio France, se představí 23. května v Obecním domě se svou novou hlavní hostující dirigentkou Mirgou Gražinytė-Tyla.

Za „opravdovou pochoutku orchestrální řady“ pak ředitel označuje angažmá Verbier Festival Chamber Orchestra, který 30. května v Rudolfinu doprovodí houslistu Joshuu Bella. „Těleso je sestavené z bývalých členů Verbierského festivalového orchestru, kteří se mezitím stali významnými členy Berlínských filharmoniků, Vídeňských filharmoniků, Londýnského symfonického orchestru nebo třeba orchestru Metropolitní opery v New Yorku. Je to takový all stars tým klasické hudby,“ říká Robert Hanč. Bell zahraje Beethovenův Koncert pro housle a orchestr D dur.

Orchestrální řada Pražského jara vyvrcholí závěrečným koncertem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Pod taktovkou Tomáše Netopila uvede Beethovenovu Missu solemnis, již autor označil za své životní dílo.

Chybět nebude ani stará hudba. Na koncertě 15. května v Rudolfinu mezzosopranistku Magdalenu Koženou doprovodí basilejský barokní orchestr La Cetra, zazní skladby Antonia Vivaldiho, Claudia Monteverdiho či Daria Castella. Renomovaný soubor Il Pomo d'oro představí 31. května s polským kontratenoristou Jakubem Józefem Orlińskim oratorium Svatý Jan Křtitel od Alessandra Stradelly.

Dvojici projektů z italské hudby 17. a 18. století doplní atraktivní dramaturgie koncertu českého souboru Collegium Marianum, který „nad šálkem dobré kávy“ propojí hudební světy německých barokních velikánů Johanna Sebastiana Bacha a Georga Philippa Telemanna.

Nově přibude programová řada Jazz Pražského jara. „My si myslíme, že jazz k Pražskému jaru patří, mezi ním a klasickou hudbou existují nejrůznější spojení. Proto jsme se rozhodli postavit jazzovou řadu,“ vysvětluje ředitel. Kurátorem prvního ročníku této série vystoupení se stane klavírista Fred Hersch, kterého mohli návštěvníci festivalu slyšet již letos.

Hersch se představí dvakrát, nejprve 19. května sám na klavírním recitálu v sále DOX+, načež o čtyři dny později na zatím neupřesněném místě doprovodí amerického zpěváka Kurta Ellinga. „Ten má na kontě 17 nominací na Grammy, z nichž dvě proměnil. Je to všestranný umělec, který píše básně a odskakuje si od jazzu na Broadway k muzikálům,“ říká o Ellingovi ředitel festivalu.

Posledním koncertem jazzové řady bude vystoupení tria kytaristy Kurta Rosenwinkela, který ovlivnil celou generaci mladších muzikantů.

Také příští ročník Pražského jara zahrne víkend věnovaný moderní a soudobé hudbě Prague Offspring, jehož rezidenčním tělesem bude naposledy frankfurtský Ensemble Modern. „Tentokrát přijede se skladatelem a dirigentem Ennem Poppem, který patří mezi nejvýraznější a nejrespektovanější současné německé autory,“ říká umělecký ředitel Josef Třeštík. V české premiéře zazní Poppeovy skladby Fell pro bicí nástroje nebo Körper, v níž se Ensemble Modern promění téměř v jazzový bigband.

„Soudobá hudba může někdy působit jako cosi chladného, přesně vyměřeného. Všechny tyto strukturální věci, se kterými Enno Poppe pracuje, jsou v jeho hudbě také, zároveň je ale velmi živočišná, tělesná, ten zvuk se na vás někdy valí,“ nastiňuje Třeštík.

Kromě toho se jedná o uznávaného dirigenta, který v Praze uvede premiéry všech skladeb, jež Pražské jaro objednalo od českých a slovenských autorů. Vytvoří je Marek Krajňák, Marie Nečasová, Daniel Skála, Jana Kmiťová a Otto Wanke. Poslední dva jmenovaní žijí ve Vídni.

V rámci Debutu Pražského jara 2027 se představí polský dirigent s českými kořeny Piotr Wacławik.

Vedle již tradičního Open Air Pražského jara, který se uskuteční 12. května v Riegrových sadech, nabídne festival novou třídenní víkendovou sérii koncertů a workshopů na Střeleckém ostrově pod názvem Jaro u vody.

Pořadatelé rovněž rozšíří řadu takzvaných mistrovských kurzů, neboli masterclass. „Tam nám jde o to, aby hvězdy festivalu a zároveň hvězdy hudebního světa učily české talenty,“ poznamenává Robert Hanč. Masterclass budou mít na festivalu klarinetistka Sabine Meyer, cembalista Francesco Corti nebo jazzový pianista Fred Hersch. Plány nadále intenzivně rozvíjet oblast vzdělávání stvrdili pořadatelé toto úterý podpisem memoranda mezi Pražským jarem a pražskou HAMU.

Od 6. do 14. května bude festivalu již po osmasedmdesáté předcházet Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, tentokrát v oboru cembalo a klarinet. Připomene mimo jiné 100. výročí narození Zuzany Růžičkové.

Robert Hanč, který je ředitelem festivalu od letoška, při úterním představení programu avizoval také další změny. „Pražské jaro začíná psát svoji další kapitolu. Máme novou vizi, kde jde v zásadě o to transformovat festival z organizace, která byla exkluzivním fenoménem hlavního města Prahy, na organizaci s celorepublikovým zásahem, celoroční činností a silným vzdělávacím přesahem,“ zmínil. Jednotlivé projekty bude představovat postupně.

Novináři se ho ptali také na nedávné jednomyslné zvolení ministra kultury Oty Klempíře ze strany Motoristé sobě předsedou správní rady festivalu, která jmenuje a odvolává ředitele.

Klempíř předtím avizoval, že po schválení nové státní kulturní politiky vládou přezkoumá memoranda s festivaly, mezi nimiž jmenoval právě Pražské jaro. „Na našem vztahu s ministerstvem kultury se nic nemění, je to náš zakladatel a nejvýznamnější finanční partner. Náš nový strategický rámec jsme ministerstvu předložili, jsme s nimi v jednání a doufáme, že výsledky budou známy do konce roku,“ řekl v úterý Robert Hanč.

Jmenování ministra do čela správní rady blíže komentovat nechtěl. Jedná se o dlouholetou tradici, před Klempířem správní radě festivalu předsedal jeho předchůdce Martin Baxa z ODS. „Jsem rád, že klasická hudba sjednocuje. A jsem rád, že Pražské jaro je stále ještě místem, kde se mohou potkat všichni lidé bez rozdílu,“ poznamenal k tomu pouze Robert Hanč.