Článek
Podoba nové sektorové daně se začíná rýsovat. Vláda chce prostřednictvím pozměňovacích návrhů rozšířit zákon, který původně řeší zdanění rafinerií, také na další odvětví. Vyplývá to z informací zdrojů Seznam Zpráv Byznys. O sektorové dani by podle nich měla vláda jednat v pondělí, poslanci ji mají projednat příští týden v pátek na mimořádné schůzi Sněmovny.
Jedním z odvětví, na které má nové zdanění dopadnout, jsou banky. Právě s představiteli největších bankovních domů dnes dopoledne jednali premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová.
„S panem premiérem a paní ministryní financí jsme se sešli a vedli konstruktivní debatu o řadě témat důležitých pro českou ekonomiku. Hovořili jsme mimo jiné o dostupnosti bydlení, vývoji hypoték, dalším rozvoji Národní rozvojové banky, vývoji na finančním trhu či úrokových sazbách. Jsme připraveni v dialogu pokračovat a společně hledat řešení, která podpoří další rozvoj a prosperitu české ekonomiky,“ uvedl Radek Šalša, mluvčí České bankovní asociace. Popřel ale, že by se diskuse točila i kolem sektorové daně.
Jednání se zástupci největších českých bank později bez dalších podrobností potvrdil i premiér. „Protestujeme proti zvyšování sazeb, banky zase vydělávají miliardy. Dnes jsme s nimi seděli,“ komentoval Babiš v Poslanecké sněmovně zvýšení úrokových sazeb, o nichž dnes rozhodla Česká národní banka.
Podle informací Seznam Zpráv Byznys ale vláda zvažuje mimořádné zdanění bank i dalších oborů. Ve hře jsou také zbrojařské firmy, energetika nebo digitální ekonomika. Zatím není jasné, které konkrétní firmy či jak velká část jednotlivých odvětví by nové dani podléhaly. Jak podoba, tak parametry zdanění se stále rodí.
Vláda si vytipovala odvětví, která v posledních letech těžila z příznivého vývoje na trhu. Bankám pomohly vysoké úrokové sazby, energetickým firmám a rafineriím ceny komodit, zbrojařům rostoucí výdaje na obranu. Právě jejich ziskovost chce stát využít jako argument pro dodatečné zdanění, které má pomoci zadluženému rozpočtu.
Otázka na případnou sektorovou daň na banky padla i na dnešní tiskové konferenci guvernéra ČNB Aleše Michla. „Nekomentujeme fiskální, rozpočtové kroky“, reagoval šéf centrální banky.
Vysoký zisk nemusí být mimořádný
„Jsou to sektory, kterým se teď daří, a politicky je vždycky průchodnější zdanit `hamižný` sektor než třeba příjmy z práce. U některých se dá přemýšlet o krátkodobém windfallu (daň z nadměrných zisků, pozn.red.), tedy že teď profitují z extrémních podmínek na trhu - to asi platí pro rafinérie,“ domnívá se ekonom z Oxford Economics Tomáš Dvořák.
„U bank si myslím, že mimořádných zisků nedosahují - vysoká ziskovost nerovná se mimořádné zisky. Pokud má stát pocit, že v nějakém odvětví nefunguje hospodářská soutěž, měl by to řešit přes nástroje antimonopolního úřadu, ne skrz mimořádné daně,“ doporučuje ekonom.
Dodává, že konkrétní definice „nadměrného zisku“ podle něj neexistuje: „To se vždycky spočítá a nastaví nějakým parametrem, třeba násobky EBITDA (zisk před odečtením úroků, daní, odpisů) oproti nějakému historickému průměru. A tady je trochu ten problém.“
Zbrojaři mají vzhledem k současné geopolitické situaci vysokou ziskovost, uvalit na ně extra daň by bylo podle ekonoma Dvořáka kontraproduktivní. „Zisky teď mají, protože vyrábí něco, co všichni v Evropě teď rychle potřebují, takže máme převis poptávky nad nabídkou. To žene nahoru ceny a zisky. Ale zároveň potřebujeme, aby co nejrychleji škálovali svou výrobní kapacitu. Nevím, jestli tomu mimořádné daně pomůžou.“
Nulový efekt
Sektorová daň by na banky nedopadla poprvé. Windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, pro banky, energetické a petrochemické firmy platila v letech 2023 až 2025.
Nejvýznamněji dopadla na energetickou společnost ČEZ. Ta státu ze svých „mimořádných“ zisků odvedla celkem přes 90 miliard korun. Jakým způsobem by byla případně nastavena nová sektorová daň, zatím energetické firmy netuší.
„Slyšel jsem, že se něco takového chystá. Součástí jednání nejsme, s napětím čekáme,“ uvedl Josef Kotrba, výkonný ředitel Svazu energetiky ČR a generální ředitel Českého plynárenského svazu.
Z bank stát naopak - na rozdíl od ČEZ - nedostal téměř nic. Od šesti největších bank na trhu původně čekal výběr více než 30 miliard korun, nakonec ale banky za celou dobu trvání daně odvedly jen necelou miliardu.
Diskusi o bankovní dani obnovila na začátku října ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Na sociálních sítích kritizovala zdražující hypotéky, jejichž průměrná nabídková sazba se v říjnu začala přibližovat šesti procentům.
Ministryně uvedla, že „kdo příliš přepíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne“ a že by byla „škoda znovu otevírat debaty, které už jsme považovali za uzavřené“.
Například šéf Moneta Bank Tomáš Spurný už v reakci na výroky Schillerové připouštěl, že bankovní daň je ve hře. Zároveň varoval, že bankovní daň v jakékoliv formě způsobí, že mateřské bankovní skupiny začnou tuzemským bankám, které nebudou i kvůli vyšší daňové zátěži dostatečně vydělávat, omezovat přístup ke kapitálu.
„To znamená, že se ten kapitál může přelít do zemí, jako je třeba Maďarsko či Polsko. Bude méně úvěrů, přístup k financování bude menší a ceny úvěrů, ať už jde o hypotéky, nebo spotřební úvěry, se budou zvyšovat,“ popsal Spurný v pořadu Agenda Seznam Zpráv.
Právě kvůli zhoršeným podmínkám financování pro české firmy bude podle něj z dlouhodobého pohledu celkový přínos sektorové daně pro státní rozpočet nulový nebo záporný. Podobně se projeví také nedávno oznámené zdanění rafinerií. „I z hlediska rafinérství to povede asi k tomu, že Orlen je mezinárodní skupina, která má jiné příležitosti, kde investovat,“ dodal Spurný.
Problémem sektorového zdanění také bývá, že se jako bumerang může vrátit zákazníkům ve vyšších cenách. Podle Tomáše Dvořáka z Oxford Economics záleží na tom, jak silná hospodářská soutěž v daném sektoru panuje.
„Pokud mají třeba díky nedostatku konkurence tržní sílu, dokážou velkou část vyšších daňových nákladů převést na koncového spotřebitele. To mimochodem vidíme třeba na Slovensku s daní z finančních transakcí.“
