Hypotéky mohou zdražit. ČNB zvýšila sazby a Babiš protestuje

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Jde o druhé letošní zvýšení, naposledy centrální banka sazby zvedla v červnu. Rozhodnutí odpovídá očekávání analytiků, kteří upozorňovali především na přetrvávající tlak na růst cen.

Pro zvýšení sazeb hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady, zbývající tři byli pro jejich ponechání na dosavadní úrovni 3,75 procenta. Rozhodnutí tak prošlo nejtěsnější možnou většinou.

Důvodem obav jsou zejména vysoké ceny energií a silná domácí poptávka, které mohou v dalších měsících přispět ke zrychlení inflace. Zvýšením úrokových sazeb se centrální banka snaží zdražit půjčování peněz, a tím omezit výdaje domácností a firem a zpomalit růst cen.

Guvernér ČNB Aleš Michl na následné tiskové konferenci zdůraznil, že zvýšení sazeb neznamená začátek jejich dalšího soustavného růstu. Podle něj šlo především o doladění měnové politiky. „Další postup bude záviset na vyhodnocení nových ekonomických dat. Cílem centrální banky zůstává udržet inflaci dlouhodobě na nízké úrovni,“ uvedl.

Pro zvýšení sazeb se před listopadovým zasedáním vyslovil také člen bankovní rady Jakub Seidler. Koncem října v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že se přiklání ke zvýšení o čtvrt procentního bodu, zejména kvůli vysokým cenám energií a odolné domácí poptávce.

Zároveň upozornil, že by takový krok nemusel znamenat začátek série dalších zvýšení. „Odolnost domácí poptávky vzhledem k vývoji v zahraničí je pozitivním faktorem. Na druhou stranu zvyšuje riziko silnějších sekundárních dopadů do inflace,“ uvedl.

Viceguvernér ČNB Jan Frait v říjnovém rozhovoru pro Bloomberg označil argumenty pro zvýšení sazeb za poměrně silné. Současně ale připomněl, že úvěry už zdražují kvůli růstu tržních úroků, takže další zásah centrální banky nemusí být nezbytný.

„Ceny energií nemůžeme a nebudeme ignorovat. Měli bychom se ale vyvarovat toho, abychom přilévali olej do ohně už tak nadměrného růstu delších tržních sazeb,“ řekl Frait.

Vyšší sazby mohou postupně zdražit hypotéky. Neznamená to ale, že banky okamžitě zvýší jejich úročení o čtvrt procentního bodu. Hypoteční sazby se totiž odvíjejí především od dlouhodobých tržních úroků a očekávání dalšího vývoje.

Lidem, kteří už hypotéku mají a sjednali si pevnou úrokovou sazbu na několik let, se měsíční splátka nyní nezmění. Vyšší úroky mohou pocítit především zájemci o nové hypotéky a lidé, kterým končí fixace.

Zvýšení sazeb zároveň přichází v době, kdy vláda Andreje Babiše (ANO) slibuje lidem levnější hypotéky. Hnutí ANO před loňskými sněmovními volbami lákalo voliče heslem „Volte levnější hypotéky“. Babiš ještě začátkem října ujišťoval, že vláda tento slib během svého volebního období splní. Samotné hypoteční sazby však vláda přímo neurčuje.

Proti čtvrtečnímu zvýšení sazeb se během interpelací v Poslanecké sněmovně vymezil také premiér Andrej Babiš (ANO). V reakci na jednu z opozičních poslankyň uvedl, že by od ní očekával hlasitý nesouhlas s rozhodnutím centrální banky.

„Já bych od vás čekal, že řeknete hlasitě: Protestujeme proti dalšímu zvýšení úrokových sazeb, což nám zase zdraží hypotéky,“ prohlásil. Připomněl také, že Česko má podle něj jednu z nejnižších inflací. Kritizoval rovněž zisky komerčních bank. „Banky zase vydělávají miliardy. Dnes jsme s nimi seděli a já jim vysvětloval, že jejich úroky jsou nechutné,“ uvedl.

Michl se na tiskové konferenci vyjádřil také ke kritice vysokých úrokových sazeb ze strany premiéra Babiše. Na dotaz, jak jeho výhrady vnímá a zda o nich s premiérem hovořil, odmítl politickou debatu komentovat. „Politická vyjádření nekomentujeme,“ uvedl s tím, že ČNB se soustředí na svůj hlavní úkol, kterým je udržování cenové stability a boj s inflací.

Pro lidi se spořicími účty naopak může být zvýšení sazeb dobrou zprávou. Banky totiž mohou postupně nabídnout vyšší zhodnocení uložených peněz. Záležet však bude na jejich rozhodnutí a na tom, jak moc chtějí o úspory klientů soutěžit.

Guvernér Michl na tiskové konferenci uvedl, že nynější období považuje za výhodné pro spoření. „Teď je čas spořit,“ prohlásil. ČNB chce podle něj motivovat lidi, aby si vytvářeli úspory, a dlouhodobě udržovat kladné reálné úrokové sazby. To znamená, že úročení by mělo být vyšší než inflace, aby peníze neztrácely kupní sílu, ale naopak si svou hodnotu uchovávaly či ji zvyšovaly. Pro skutečné zhodnocení konkrétních úspor je přitom důležité zohlednit také zdanění výnosů.

Podle obchodního ředitele spořitelního družstva Artesa Jana Kořínka mohou být atraktivnější nejen spořicí účty, ale také termínované vklady, které nabízejí předem sjednaný úrok po určitou dobu. Lidé by však neměli sledovat pouze výši nabízeného úroku. „Pro klienty bude důležité sledovat nejen nominální úrok, ale také jeho reálný výnos po započtení inflace a případného zdanění,“ upozornil Kořínek.

Podle stratéga společnosti Žitný a partneři Bohumila Žitného se navíc mohou podmínky spoření mezi jednotlivými bankami výrazně lišit. „Některé mohou sazby zvýšit rychleji, jiné si vyšší úročení ponechají pouze pro nové klienty nebo vklady do určitého limitu,“ uvedl.

Přestože tak spoření může být pro střadatele zajímavější, investice do akcií mohou podle něj nadále přinášet vyšší výnosy, ovšem za cenu většího rizika a kolísání hodnoty investice.

Aktualizace: Text jsme aktualizovali o výroky guvernéra Michla a slova premiéra Babiše.