Za Havlovu pracovnu mu nabízeli milion dolarů, ale nechal si ji. I se žvýkačkou

Je to už více než třiadvacet let, co opavskému podnikateli Kamilu Kolkovi zazvonil telefon. Na druhém konci linky byl jeho dlouholetý kamarád, výtvarník a designér Bořek Šípek. „A zeptal se mě: Nechceš si od Václava Havla koupit jeho pracovnu?“

Pikantní na tom nebyla jen sama nabídka. Šípek telefonoval z Thajska, kde v lednu 2003 jeho partnerka Leona Machálková porodila syna Artura.

Na Šípkovu nabídku odpověděl Kolek prakticky okamžitě: „Ano!“ Kolek byl dlouholetým Havlovým obdivovatelem. V listopadu 1989, když mu bylo devatenáct, vylepoval jeho plakáty v Opavě nebo v Kroměříži, kde studoval, a celou sametovou revoluci intenzivně prožíval. Následně sledoval Havlovu politickou kariéru – a dokonce se mu podařilo se s ním osobně několikrát setkat.

Havlovu pracovnu navrhl v letech 1993 až 1994 právě Bořek Šípek, kterého si první polistopadový prezident vybral za hradního architekta. Tvoří ji stůl, komoda, knihovna a židle Cab od slavného designéra Maria Belliniho. Když v roce 2003 končilo Havlovi jeho funkční období na Hradě, řešil také to, co se svojí pracovnou – bylo zřejmé, že jeho nástupce Václav Klaus ji už nechce.

Problémem ale bylo, že unikátní nábytkový set měří na délku sedm metrů, takže se nevešel do Havlovy nové kanceláře ve Voršilské ulici v centru Prahy. A nehodila se ani na jeho chalupu na Hrádečku.

Podnikatel Kamil Kolek měl jasnou představu, kam pracovnu umístí – v té době totiž koupil ruinu zámku Štáblovice nedaleko Opavy. Po jeho rekonstrukci chtěl, aby se Havlův nábytkový set stal součástí tamní stálé expozice. Kolek tvrdí, že pro něj pracovna představuje symbol demokracie. Havel v ní pronášel novoroční projevy, podepisoval zákony nebo milosti.

Plán, že bude pracovna vystavena na štáblovickém zámku, se zalíbil i Havlovi. „Nakonec jsem ji ale nekoupil od Václava Havla, ale od Bořka Šípka, když ji Havel zpětně prodal Šípkovi a Šípek ji poté prodal mně,“ vysvětluje transakci Kolek.

Za kolik to bylo, sdělit nehodlá. Málo to prý ale nebylo. „Za ty peníze pak Bořek Šípek vytvořil Havlovi novou pracovnu do jeho kanceláře ve Voršilské ulici,“ dodává Kolek.

Dodnes si pamatuje, jak se pracovna na Pražském hradě před třiadvaceti lety rozebírala. Nechyběl u toho ani Havel. „Dokonce několik menších kousků sám zabalil,“ vzpomíná podnikatel. „V sekretáři měl uloženy knihy s podpisy význačných osobností a zahraničních návštěv. Ty si Václav Havel vzal s sebou.“

Na jednu drobnost ale Havel „zapomněl“. V odpadkovém koši zůstala přilepená jeho žvýkačka, kterou nyní po 23 letech objevila jeho žena Dagmar. I ta se stala spolu s ostatními částmi pracovny majetkem Kamila Kolka.

Zámek ve Štáblovicích byl ještě v roce 2003 v dezolátním stavu. Proto Kolek nechal knihovnu přímo z Hradu převézt do rodinného domu svých rodičů v Kravařích a uložit ji na půdě. Teprve asi před dvěma lety ji přestěhoval na půdu zámku ve Štáblovicích. Na obou místech ale byla uložena šetrně a chráněna před poškozením. Kamil Kolek knihovnu po celou dobu kontroloval a občas ji využíval pro své účely a potřebu.

V opraveném zámku se totiž objevil opět „prostorový“ problém. Nenašla se tam jediná místnost, kde by byl souvislý prostor o délce sedmi metrů, v němž by nebyly dveře nebo okno a kam by se dala pracovna postavit.

V mezičase, nedlouho poté, co pracovnu získal podnikatel Kolek, se odehrála jedna významná událost. „Volal mi Bořek Šípek, jestli nechci pracovnu prodat. Měl o ni zájem tehdejší libanonský prezident Émile Lahoud, který byl velkým Havlovým fanouškem. Nabízel asi milion dolarů, ale neprodal jsem ji,“ vypráví Kolek, podle něhož by měla Havlova pracovna zůstat v České republice.

Na zámecké půdě ležela dlouhých třiadvacet let. Až do příběhu Havlovy pracovny vstoupila Andrea Běhounková a její spolupracovníci. Běhounková je jednou z kurátorek výstavy Design pro Václava Havla, kterou u příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin připravil Pražský hrad ve spolupráci s DesignBlokem v Jízdárně Pražského hradu.

„Od počátku jsme si říkali, že součástí výstavy musí být Havlova pracovna,“ říká Andrea Běhounková. Myslela si, že bude uložená v depozitáři Hradu. Jenže nebyla. Neměla ji ani Knihovna Václava Havla.

Teprve historik architektury Zdeněk Lukeš, který dlouhodobě působí na Pražském hradě, navedl paní Běhounkovou na správnou stopu – k opavskému podnikateli Kamilu Kolkovi.

Jenže na něj nebyl k dohledání žádný kontakt. Andrea Běhounková si ale zjistila, že se na zámku Štáblovice konají také svatby, a tak se obrátila na tamní svatební koordinátorku, která nakonec zprostředkovala kontakt s panem Kolkem. „Byl velmi vstřícný,“ říká Běhounková.

A Kamil Kolek dodává: „Je to pro mě samozřejmě velká čest, že se pracovna Václava Havla měla vrátit aspoň dočasně na Pražský hrad.“ Letos v létě všechny části nábytkového setu organizátoři výstavy s Kolkovou pomocí snesli z půdy a zkontrolovali. „Nechybělo vůbec nic,“ konstatuje Kolek. Po nezbytných drobných opravách se pak celá pracovna dočasně vrátila na Pražský hrad.

A na výstavě se stala jedním z ústředních exponátů. Zájemci si ji mohou prohlédnout až do poloviny ledna. Zajímavostí je, že na jedné z polic knihovny stojí malý černobílý televizor – stejná značka, kterou měl Havel ve své pracovně na Hradě. Součástí expozice je rovněž dobová fotografie z Pražského hradu.

„Chtěli jsme pracovnu představit v co nejvěrnější podobě, jak ji Václav Havel využíval, ale nakonec ji vystavujeme jen s pár knihami a televizorem, aby hlavně vynikl design jednotlivých objektů,“ říká kurátorka Andrea Běhounková, která výstavu „kurátoruje“ s Janou Zielinski, ředitelkou festivalu DesignBlok, která ji vymyslela.

Co bude s unikátní nábytkovou sestavou dál? „Nerad bych ji pak znovu na dlouhé roky ukládal na půdu,“ přiznává její majitel Kamil Kolek. Ideu, kam Havlovu pracovnu případně umístit, zatím nemá. „Času je ale zatím dost, aby se vymyslelo, kde ji vystavit,“ dodává Kolek.