Článek
Holič Soner Düz z vesnice Seymen u Istanbulu pozná, kdy vítr fouká od skládky. V létě spí s otevřenými okny a nad ránem ho budí zápach. „Kolem čtvrté, páté ráno se najednou přižene ten puch. Probudí vás, ať je kolik chce hodin. Hned víte, že to jsou odpadky,“ popisuje v reportáži agentury Reuters šestačtyřicetiletý muž.
Vesnice leží asi pět kilometrů od skládky. Stěžují si i sousedé. „Vyšli jsme se ženou ven, kvůli vnoučatům doma nekouříme. Nedokouřili jsme ani půlku cigarety a utekli jsme zpátky dovnitř. Až tak to venku bylo špatné,“ vypráví čtyřiašedesátiletý Ziya Türkoğlu.
Ze satelitu mezi nejhoršími na světě
Na skládku u Seymenu západně od Istanbulu se vozí odpad, který se nakupí ve městě s 16 miliony obyvatel. Hnijící hmota kromě páchnoucích látek uvolňuje i metan, který cítit není. Trubky zabudované ve skládce ho odsávají a nedaleká elektrárna z něj vyrábí proud. Velká část ale uniká do ovzduší.
Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles prošli satelitní data organizace Carbon Mapper od ledna 2025 do konce května 2026. Skládka podle nich vypouští v průměru zhruba 7,4 tuny metanu za hodinu, tedy přes 170 tun denně. To je jen o trochu méně než u skládky, která byla loni v celosvětovém žebříčku první.
„Nápadné je, jak velké ty emise jsou a jak trvale velké zůstávají,“ říká Tia Scarpelliová z Carbon Mapper.
Metan je po oxidu uhličitém druhou největší příčinou oteplování. V ovzduší vydrží jen asi dvanáct let, teplo ale zadržuje mnohem účinněji. Tuna metanu oteplí planetu během dvaceti let od vypuštění víc než osmdesátkrát silněji než tuna oxidu uhličitého (CO2). Denní únik ze Seymenu tak za tu dobu napáchá zhruba stejnou škodu jako 14 tisíc tun CO2. Jeho omezení by proto oteplování poměrně rychle zbrzdilo. „Často o tom mluvíme jako o ruční brzdě, která nám kupuje čas,“ říká Brandon Locke z organizace Clean Air Task Force.
Radnice: satelit vidí jen okamžik
Istanbulská radnice satelitní čísla zpochybňuje. „Na každém úložišti se za normální považuje únik metanu až 25 procent. I tady se pohybujeme kolem této hodnoty,“ tvrdí Aysen Erdinçlerová z městského odpadového podniku İSTAÇ. Podle ní nelze vycházet ze snímků z hodinového přeletu satelitu, ale z dlouhodobého měření.
Loni v listopadu satelit zachytil 12 tun za hodinu, letos v dubnu 5,5 tuny. Průměr ze sedmnácti měsíců ale zůstává vysoký.
Z odpadů v Turecku uniká podle Climate TRACE páté největší množství metanu na světě, hned po Číně, USA, Rusku a Brazílii. Za deset let do roku 2024 tyto emise vzrostly téměř o čtvrtinu, ve světě o 6,5 procenta. Velké úniky metanu zachytily satelity i na skládkách u Ankary, Izmiru nebo Antalye, kde se summit koná.
Na COP26 v Glasgow vznikl v roce 2021 Globální metanový závazek (Global Methane Pledge, GMP). Jeho signatáři chtějí do roku 2030 snížit emise metanu o 30 procent oproti roku 2020. Turecko k nim zatím nepatří, na COP31 se ale může přidat. „Nejde jen o to prohlášení podepsat, ale umět ho skutečně převést do praxe,“ upozorňuje Selim Yıldırım z ankarské platformy D84.
