Čínská stopa kauzy Nvidia. Investor už v květnu popsal podezřelé obchody

Nevěra šéfa americké Nvidie Jensena Huanga se změnila v kauzu, která zdaleka přesahuje jeho soukromý život. Podle amerických médií měl blízký vztah s Alicí Huangovou, bývalou manažerkou singapurské společnosti Megaspeed, kterou americké úřady podezírají z napojení na čínské zpravodajské služby.

Huang zaměstnancům přiznal, že byl nevěrný manželce, jméno své údajné milenky však neuvedl. Nvidia nyní nezávisle prověřuje, zda se její generální ředitel nemohl stát terčem zahraniční špionáže. Podle společnosti zatím nic nenaznačuje, že unikla firemní tajemství.

Nejistota se promítla i na burze. Akcie jednoho z největších světových výrobců čipů v pondělí na americké burze Nasdaq ztratily 4,2 procenta. Oproti říjnovým maximům jsou aktuálně přibližně o čtvrtinu níže. Na jejich předchozím oslabení měly podíl i pochybnosti investorů, zda se obrovské výdaje na umělou inteligenci vyplatí.

Kauza už má také soudní dohru. V pondělí podal jeden z akcionářů žalobu na Nvidii a Jensena Huanga. Podle agentury Reuters tvrdí, že společnost investory uváděla v omyl, protože zatajovala Huangovy údajné kontakty se ženou podezřelou z čínské špionáže i související bezpečnostní rizika. Žalobce požaduje finanční odškodnění a usiluje o hromadnou žalobu, ke které by se mohli připojit další investoři.

Na některé obchodní vazby, které se nyní dostaly do centra pozornosti, přitom upozornila investiční společnost Culper Research už 13. května. Ve čtyřicetistránkové analýze popsala podezření, že se přísně hlídané americké čipy mohou dostávat k čínským odběratelům přes prostředníky v jihovýchodní Asii.

Zaměřila se především na obchodní aktivity singapurského Megaspeedu, okolnosti jeho rychlého růstu a možné finanční vazby na čínské společnosti. Zmínila také kontakty Huanga s vedením firmy. Důkazy o špionáži ani nezákonných přesunech čipů však nepředložila.

„Nesázíme proti umělé inteligenci. Na pokles akcií Nvidie sázíme z jediného důvodu: společnost má zásadní problém s Čínou,“ napsal Culper v analýze nazvané The China Problem. Je potřeba zmínit, že Culper patří mezi takzvané short sellery, tedy investiční firmy, které spekulují na pokles cen akcií.

Už při zveřejnění zprávy firma přiznala, že na případném propadu Nvidie může vydělat. Její finanční zájem sám o sobě zjištění nevyvrací, závěry však nejsou výsledkem úředního vyšetřování a část tvrzení vychází z anonymních svědectví.

O co vlastně jde? Spojené státy omezují vývoz nejvýkonnějších čipů do Číny. Tyto procesory jsou nezbytné pro trénování náročných modelů umělé inteligence a Washington nechce, aby se špičková technologie dostávala bez kontroly k čínským subjektům.

Podniky například v Singapuru nebo v Malajsii si však mohou za určitých podmínek čipy koupit, umístit je do datových center a pronajímat výpočetní výkon zákazníkům. To samo o sobě nemusí pravidla porušovat. Jiná situace by nastala, kdyby zařízení bez povolení skončila přímo v Číně.

Culper má podezření, že právě takovou oklikou mohly některé čipy putovat. Podle jeho odhadu více než pětina tržeb Nvidie z výpočetních produktů za její fiskální rok 2026 souvisela s čínskou poptávkou, přestože firma po zpřísnění vývozních pravidel mluvila o prudkém omezení prodejů v Číně.

Odhad není nezávisle potvrzený. Navíc je rozdíl mezi tím, když čínský zákazník využívá server umístěný v jiné zemi, a tím, když někdo čipy nezákonně převeze přes hranici.

V reportu se nejčastěji objevuje jméno Megaspeed. Singapurská společnost nakupuje výkonné servery a nabízí jejich kapacitu dalším klientům. Podle dokumentů, z nichž Culper vycházel, hodnota jejího majetku během jediného roku vzrostla z 33 milionů dolarů na přibližně tři miliardy dolarů. Autoři analýzy se proto zajímali, kdo tak rychlý rozvoj financoval.

V účetnictví našli téměř 2,9 miliardy dolarů vratných záloh. Zjednodušeně jde o peníze přijaté předem, které může být firma povinna za určitých okolností vrátit.

Podle Culperu z dostupných dokumentů nebylo jasné, kdo peníze poskytl. Megaspeed přitom vykazoval podobně vysoké částky, které mu dlužily jeho dceřiné společnosti. To podle autorů naznačovalo, že peníze mohly pokračovat dál do firem nakupujících technologie. Podobnost čísel ale sama o sobě neprokazuje, kudy finance skutečně tekly.

Další dokumenty podle Culperu ukazovaly možné propojení s čínskou Alibabou. Jedna z malajsijských firem spojených s Megaspeedem totiž ručila svým majetkem společnosti, která podle reportu patří do skupiny Alibaba.

Autoři z toho vyvozovali možnost, že čínský technologický gigant nákupy serverů nepřímo financoval. Ani takové finanční spojení však není samo o sobě důkazem nezákonného vývozu. Culper rovněž upozornil na obchodní záznamy o dovozu serverů a dalšího vybavení za miliardy dolarů.

Nejzávažnější část zprávy se týká toho, co se se servery mohlo stát po dodání. Anonymní zdroj Culperu tvrdil, že v jednom malajsijském datovém centru byly vystaveny nefunkční napodobeniny serverů, zatímco skutečná zařízení měla být převezena jinam.

Kontroloři by pak na místě viděli techniku, která tam podle dokladů měla být, a nemuseli by zjistit, že cenné čipy chybějí. Culper ale nepředložil nezávislý důkaz, že se to v Megaspeedu skutečně dělo. Podobný postup popsaly americké úřady v jiné kauze kolem lidí spojených s výrobcem Supermicro. Ta však s Megaspeedem není totožná.

Report otevřel i otázku, zda by Nvidia mohla neobvyklé přesuny rozpoznat. Zdroje Culperu zmiňovaly například síťová připojení serverů nebo softwarové aktualizace, které by teoreticky mohly napovědět, odkud zařízení pracují. Z toho však nelze vyvozovat, že Nvidia o případném porušování pravidel věděla. Firma naopak uvedla, že zařízení Megaspeedu kontrolovala a důkazy o nelegálním přemístění nenašla.

Vedle obchodů popsal Culper také Huangova setkání s Alicí Huangovou na Tchaj-wanu v letech 2024 a 2025. Jeden z anonymních zaměstnanců Megaspeedu tvrdil, že ve stejné době přijížděli zástupci Alibaby. Bývalý pracovník Nvidie pak podle reportu prohlásil: „Megaspeed je jen špičkou ledovce.“ O povaze Huangova osobního vztahu ani o špionáži však tato svědectví nic neprokazují.

Americký prezident Donald Trump v pondělí novinářům v Bílém domě řekl, že o celé záležitosti osobně hovořil s Huangem. „Položil jsem mu otázku: ‚Věděl jsi, že je špionka?‘ Odpověděl: ‚Neměl jsem ponětí, že je špionka.‘ A já mu skutečně věřím,“ popsal prezident rozhovor.

Trump zároveň uvedl, že se případem zabývá také FBI. „Prověříme to. Vím, že se tím FBI zabývá v souvislosti s něčím jiným, a myslím, že s ním to bude v pořádku,“ prohlásil. FBI zatím veřejně neupřesnila, co přesně v souvislosti s Huangem prověřuje.