Článek
Vláda Andreje Babiše v pondělí schválila návrh národních zemědělských dotací pro rok 2027 v celkové výši 3,95 miliardy korun. Letos rozděluje 3,91 miliardy.
Čtvrt miliardy z toho má připadnout na podporu zpracování zemědělských produktů a konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Jde o takzvaný program 13, který kabinet letos obnovil a z něhož v minulosti čerpaly také firmy holdingu Agrofert.
Nová pravidla „třináctky“ umožňují přispívat na modernizaci výroby a skladování masa a masných výrobků. Podpora je vyhrazena podnikům, které nespadají mezi malé a střední firmy. Podrobné podmínky pro rok 2027 ale ministerstvo teprve zveřejní.
Jak už Seznam Zprávy dříve popsaly, například Kostelecké uzeniny z Agrofertu získaly z programu za roky 2021 až 2023 přes 55 milionů korun. Další podnik skupiny Cerea obdržel přes 24 milionů a mlékárna Olma zhruba 40 milionů korun.
V minulosti měl program širší záběr než současná podpora zpracovatelů masa, protože z programu mohly čerpat také mlékárny a výrobci krmiv.
Právě dřívější nastavení prověřoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten v závěrech z roku 2023 upozornil, že ministerstvo nedostatečně vyhodnocovalo výsledky programu a pouze formálně posuzovalo, zda velké podniky státní podporu potřebují. Přeloženo, ve většině případů si firmy o dotací požádaly, dostaly ji a stát už nezajímalo co ve výsledku vlastně změnilo, nebo zda by „revoluční“ změna na kterou dotaci žádala nebyla jen prostá změna technologie, které by se společnost stejně nevyhnula. Podle kontrolorů tak hrozilo, že dotace zaplatí i investice, které by firmy uskutečnily samy.
Oproti dřívějšímu nastavení, které kritizoval NKÚ, má nový program o něco přísnější pravidla. Zpřísnila se i v podmínkách už pro letošní rok. Žadatelé musí doložit přínos investice a stanovit měřitelné cíle. Podmínky obsahují také pořizovací limity a u výdajů, pro které limit není stanoven, musí firma porovnat nabídky nejméně tří dodavatelů. Konkrétní podmínky pro rok 2027 ministerstvo teprve zveřejní.
Obnovení programu letos v lednu kritizovala Asociace soukromého zemědělství ČR. Problém podle ní je, že na peníze z programu si nesáhnou malé a střední firmy. Ministerstvo ale tvrdí, že pro ně jsou určeny jiné programy.
Podle předsedy ASZ Jaroslava Šebka ale podpora největších koncernů posiluje závislost odvětví na několika firmách. „Zvýší se tím sice zisk těchto podniků, ale z hlediska konkurence, pestrosti produkce a kvality potravin se nic nezlepší,“ uvedl dříve.
Agrární komora, Zemědělský svaz a Potravinářská komora naopak v únoru obnovení dotací podpořily. Očekávaly od něj větší zpracovatelské kapacity a vyšší přidanou hodnotu domácí produkce. Dotací se spíše zastal i agrární analytik Petr Havel, který řekl, že by se potravináři bez čtvrt miliardy obešli, podpora jim ale může urychlit investice do moderních technologií.
„Národní dotace pomáhají udržet konkurenceschopnost našeho zemědělství,“ hájil návrh ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Největší část peněz, 2,82 miliardy korun, má příští rok směřovat do živočišné výroby. Na rostlinnou výrobu připadá 530 milionů, na potravinářství 363 milionů korun.
50 miliard pro farmáře
Nově vláda rozšířila možnost mimořádné pomoci také na dopady krize na Blízkém východě jako je výrazné zdražení paliv, která jsou pro zemědělce zásadní. Krizový program zatím nemá přidělené peníze.
Vláda současně podle agentury ČTK schválila návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu, který podpory zemědělcům administruje. Příjmy fondu mají příští rok vzrůst o 2,06 miliardy na 47,38 miliardy korun. Z evropského rozpočtu má přijít 28,26 miliardy, ze státního 18,89 miliardy korun.
