Článek
Mezi hlavní důvody, proč Petr Fiala (ODS) prohrál loňské volby, se jistě dají zařadit drahé energie. Přesněji řečeno, způsob, jak šikovně v nich byl vykoupán.
Po roce má kritika překvapivou dohru. Karel Havlíček v pondělí vládě předložil svůj štít proti drahé elektřině a člověk by čekal zásadní inovaci. Když byla minulá garnitura tak nemožná, nabízelo by se, že nový recept bude od základu jiný.
Ale světe div se, nebude. Účty za proud má krotit v principu úplně to samé, co – po prvotních zmatcích – nasadili Fiala a spol. v roce 2023. Sice to bylo odmítáno jako zdroj zkázy, ale Havlíček to teď jen lehce přepsal a zrecykloval. Není to věcně špatně, jen doklad toho, jak velké obraty se dají v politice dělat.
Rychlá rekapitulace: „Nikdo nepochopí, že Česká republika, která dovede vyrábět za 500 korun za megawatthodinu, která je exportérem, která má dostatek elektřiny, dokonce přebytek, tak ho prodává v České republice za vyšší ceny než země, které ho od nás kupují,“ zlobil se Havlíček ve Sněmovně v září 2022, když ceny elektřiny v Evropě vyletěly do dříve nevídaných výšin a vlády narychlo vymýšlely, kudy z krize ven.
Výrok dobře shrnuje hlavní výtku, kterou pak lídři ANO a SPD opakovali až do loňských voleb. ČEZ vydělával, lidé to platili, proč si to nechat líbit? Byla to demagogie, ale jednoduchá, srozumitelná a účinná.
Více k vládnímu plánu najdete zde:
Stejně jako protinávrh tehdejší opozice. Tedy utnout inflaci hned v zárodku, formou stropů na výrobní ceny. Aby elektrárny neposílaly proud do ekonomiky zbytečně draho, s ohledem na své nízké výrobní náklady z jádra a uhlí.
„Vláda mohla vykoupit akcie ČEZ, zastropovat cenu na nízké úrovni na 1500 korun za MWh a bylo by to vyřešeno,“ radil Andrej Babiš v březnu 2023 v Právu. Nebo měsíc poté ve Sněmovně: „Já jsem vždycky tvrdil 1500, zastropovat u výrobců, u ČEZu.“ To samé pak opakoval loni před volbami v kontextu „Fialovy drahoty“.
Být legislativně připraveni
Takže – co bude teď, když Babiš a Havlíček mají vše ve svých rukách? Strop bude, to ano. Ale na stejném principu jako v roce 2023.
Elektrárny dostanou číselný strop podle typu zdroje a výrobních nákladů, ale ne že nad něj nikdo nesmí jít. Jen tyto extra příjmy zdaní. „Co bude přes tu cenu, tak bude z drtivé většiny vybráno nebo odebráno a právě z toho se nahradí ta část, kterou snížíme,“ uvedl Havlíček v pondělí na vládní tiskové konferenci.
Jinými slovy, trh poběží jako dřív, podobně, jak to bylo v roce 2023. Jen když náhle přihraje starým levným elektrárnám do klína hodně peněz, část z toho odevzdají státu a ten je použije na úlevy koncovým zákazníkům. Přesně jako minule.
Nic z toho se neuvádí do praxe hned, tak zle na tom zdaleka nejsme. Vláda jen navrhuje úpravu zákona tak, aby mohla tímto způsobem v případě náhlé vlny zakročit. Nebo aby mohla dopředu vykázat, že se stará. „Budeme legislativně připraveni na to, abychom byli schopni vykompenzovat ceny pro zákazníky,“ vysvětluje Havlíček.
Přesný text normy nebyl až do pondělního večera k dispozici, čili veškeré prvotní zpravodajství stálo jen na jeho výrocích. Ale ty zněly jednoznačně – rozdíly oproti roku 2023 jsou vlastně jen dva. Případné číselné stropy budou jiné (výši určí až vláda) a případné dotace půjdou do regulovaných položek cen elektřiny. Jako když vláda letos z faktur do rozpočtu převzala zelené poplatky pro obnovitelné zdroje.
První odlišnost je logická (jsme o tři roky dál, ceny se mění), druhá změna je chytré vylepšení. Regulované poplatky za distribuci nebo za provoz páteřní sítě ČEPS určuje tak jako tak stát. Nikdo se tedy nemusí jako minule složitě montovat do tržních sazeb obchodníků, stát jen vezme na sebe to, co sám určuje a spotřebovává.
Převlečená windfall daň
Princip je ale stejný, což je rozumné. Protože co by se dělo se zlevněnou elektřinou z Dukovan? Kdo by donutil obchodníky jako PRE nebo E.ON prodávat ji levně? A kdo by ji udržel v Česku? Leda by se zavřely hranice a Češi si nechali svůj proud jen pro sebe, což ale naštěstí nejde právně ani technicky s ohledem na zásobování a propojení sítí. A hlavně, Česko jako otevřená exportní ekonomika nic takového rozhodně nepotřebuje.
„Strop tržních příjmů“ nebude ve skutečnosti ničím jiným než převlečenou windfall daní. Respektive „odvodem z nadměrných příjmů“, jak se nazývalo celounijní opatření, nasazené v letech 2022 a 2023 právě kvůli tomu, aby bylo ceny elektřiny oklikou z čeho dotovat.
Z letitého humbuku tedy vzejde standardní evropské řešení, které tu už bylo. Vylepšené o zkušenosti z první vlny, kdy se muselo rychle improvizovat. Jinak se ale jede naštěstí dál bez experimentů. Jen je tu nová vláda, která dokázala té minulé dobře namazat schody. A teď pozorně opisuje.
