Článek
Zahájení se zdrželo skoro o dvě hodiny. Delegace se podle agentury AFP nemohly shodnout na programu jednání. Summit potrvá do 20. listopadu a koná se v době velké mezinárodní nejistoty.
Konference se má víc než dřív soustředit na praktická řešení. Jedním z hlavních témat je elektrifikace. Cílem je, aby domácnosti, doprava i průmysl víc fungovaly na elektřinu - třeba díky tepelným čerpadlům nebo elektromobilům - a méně přímo spalovaly uhlí, ropu a plyn. Řeč bude i o tom, jak lépe nakládat s odpadem.
Řeší se samozřejmě peníze. Chudší země chtějí od bohatých států víc prostředků na to, aby se uměly bránit následkům klimatické změny a mohly přejít na čistší zdroje energie.
Místo 1,5 stupně spíš 2,6
Státy se v Paříži v roce 2015 zavázaly, že oteplení do konce století udrží pod dvěma stupni oproti předprůmyslové době, v ideálním případě pod 1,5 stupně. Realita bude nejspíš horší. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) v říjnu spočítal, že pokud státy ke svým dosavadním slibům nepřidají nic nového, planeta se do roku 2100 oteplí zhruba o 2,6 stupně.
Jednání letos řídí australský ministr pro energetiku a klima Chris Bowen. Jde o neobvyklé uspořádání: Konferenci hostí a formálně jí předsedá Turecko, vyjednávání ale vede Austrálie, se kterou se Turci o pořadatelství dlouho přetahovali. Bowen spolu se šéfem klimatického sekretariátu OSN Simonem Stiellem připomíná, kolik oteplování stojí, a zároveň zdůrazňuje, co přinášejí obnovitelné zdroje a čisté technologie.
Bowen v úvodu ocenil, že přes 130 zemí už odevzdalo první zprávu o tom, jak plní své klimatické cíle. Menší a rozvojové země ale mluví o něčem jiném: O penězích, které nepřicházejí. Malé ostrovní státy v Tichomoří podle svého klimatického vyslance Ruela Yamuny čelí škodám ve výši až půl bilionu dolarů (přes 10 bilionů korun). Na přizpůsobení se oteplení přitom dostávají jen něco přes dvě miliardy dolarů ročně (přes 40 miliard korun). K přežití by potřebovaly šestkrát víc.
Jak zněla úvodní vystoupení, ukazuje sestřih Seznam Zpráv v úvodu článku.
Ostré připomenutí nepálské katastrofy
Úvod konference patřil státům, které dopady oteplení zažívají na vlastní kůži, ale i těm, kteří se svět snaží přesvědčit, že bojovat s následky oteplování má smysl.
Nepálská delegace připomněla srpnovou katastrofu v Himálaji, kdy se u hranice s Čínou zřítil ledovec a lavina bahna a kamení smetla celé vesnice. „Celý svět už poznal, co změna klimatu znamenala pro naše hory, pro Himálaj. Během pouhých deseti minut jsme přišli o více než sedm tisíc lidí a katastrofa měla dopad na téměř deset procent HDP. Zničeno bylo 25 procent energetické soustavy. Takový rozsah katastrofy jsme ještě nikdy nezažili a hlavní příčinou je právě změna klimatu,“ řekl člen nepálské delegace Sagar Dhaka.
„Setkáváme se v rozhodující chvíli, ať už jde o sesuv ledovce v Nepálu, úmrtí kvůli vedrům v Evropě, nebo sílící El Niño. Klimatická změna je tady. Není to prognóza ani předpověď, je to každodenní realita pro miliardy lidí. Každá setina stupně a každé zdržení zvyšuje rizika pro lidské životy, komunity, hospodářský růst i přírodu,“ zdůraznil Bowen.
Stiell mířil na peněženky: „Letošní chaos v cenách fosilních paliv vyvolal celosvětovou šokovou vlnu, která tvrdě zasáhla domácnosti a šíří inflaci jako rakovinu. Řešení jsou ale jasná. Obnovitelné zdroje loni ušetřily přibližně půl bilionu dolarů a jen v první polovině letošního roku dalších 265 miliard.“
„Komunity v Tichomoří pociťují vážné dopady už při oteplení o 1,5 stupně. U mě doma na Marshallových ostrovech i v dalších nízko položených atolových státech přispívá stoupající hladina moře k častějším záplavám, které ohrožují domovy, zásoby pitné vody i obživu. Letošní El Niño to ještě zhoršuje. Naše pobřeží teď pravidelně bičují silné větry a vlny,“ popsala Tina Stege z Marshallových ostrovů.
