Článek
Dětský ombudsman Martin Beneš zaslal vládě výhrady k chystané novele vyhlášky o školním stravování. Obává se především toho, že by vláda z vyhlášky mohla vypustit přílohy stanovující výživové normy. Kritická je k chystaným změnám také například Unie rodičů. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) změny hájí, stát má podle něj regulovat jen nejnutnější věci.
Na zdravější nabídku ve školních jídelnách cílila novela vyhlášky o školním stravování, která začala platit zhruba před rokem. Nyní však vláda připravuje změny, které počítají se zrušením mantinelů v podobě závazných výživových norem. Pokud se tak skutečně stane, bude podle Beneše zcela na rozhodnutí jídelen, jestli se rozhodnou jít při přípravě pokrmů zdravou cestou, nebo zvolí jiný přístup. Rozdíly mezi jednotlivými jídelnami ve výživové kvalitě jídel se tak mohou prohloubit.
Dětský ombudsman v tomto smyslu apeluje na členy vlády a žádá je, aby zachovali základní směr aktuálně platné vyhlášky. „Zdraví a potřeby dětí by měly i nadále zůstat na prvním místě. Nepovažuji za správné rušit nová pravidla dříve, než dostala skutečnou příležitost osvědčit se v praxi. Za zvlášť nevhodné bych považoval úplné odstranění výživových norem pro školní stravování. Takový krok by znamenal ústup od jasných pravidel, která mají zdraví dětí chránit,“ uvedl Beneš.
Vláda by podle něj měla říci, z jakých odborných podkladů nově navrhované změny vycházejí. Není podle něj jasné, zda byly posouzeny jejich dopady na zdraví dětí, včetně dětí se zdravotními omezeními, vegetariánským stravováním či jinými specifickými potřebami.
Podle ministra Šťastného stačí zdravý rozum
Zrušit by se měl takzvaný spotřební koš, který určuje podíly konkrétních skupin potravin, jako jsou ovoce, zelenina, luštěniny nebo maso. „Spotřební koš není byrokratická překážka, nýbrž jediná záruka, že na talíři neskončí jen to nejlevnější. Rušit ho bez odborné debaty a proti vůli rodičů i samotných jídelen je nezodpovědné,“ uvedla předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová.
Podle Šťastného je vyhláška „nesmyslné progresivistické zlo“, stačí jen základní pravidla. „V případě školního stravování budou úplně stačit jednoduchá doporučení zdravého rozumu určující limity soli a cukru,“ doplnil Šťastný.
Podle analytika společnosti EDUin Miroslava Hřebeckého by naopak stát ztratil vliv nad tím, z jakých polotovarů se v jídelnách vaří. „Stali bychom se tak nejspíše jedinou zemí v Evropě, ve které rodiče své děti odevzdávají do rukou školních kuchařů a kuchařek, kteří budou dle svého selského rozumu rozhodovat o tom, co je pro ně zdravé a co není,“ uvedl.
Podle aktuálně platných pravidel mohou jídelny už nyní využívat přísnější výživové normy, povinně se jimi však mají řídit až od 1. září 2027. Právě přechodné období jim dává prostor upravit receptury, proškolit personál a vyřešit případné provozní problémy. Podle analýzy organizace Ministr zdraví by tyto změny mohly předejít nadváze a obezitě u tisíců dětí a tím ušetřit během deseti let půl miliardy korun.
