Vzali, co ostatní nechtěli. Proč Praha sobě povládne a Piráti ne

Lídr pražských Starostů a pravděpodobný budoucí pražský primátor Petr Hlaváček oznámil konec měsíčního vyjednávání. Magistrátu hlavního města bude společně vládnout koalice vítězných Starostů a nezávislých, Spolu pro Prahu a uskupení Praha sobě. Gesce i koaliční smlouva má být finálně zpečetěna 18. listopadu. Co rozhodlo o výsledku koaličních rozhovorů?

Měsíc po volbách má Praha koalici, která jí chce vládnout další čtyři roky. Měly by v ní zasednout tři strany, které v letošním říjnovém hlasování získaly nejvíce hlasů – Starostové, Spolu pro Prahu (ODS a TOP 09) a nakonec také Praha sobě (se Zelenými a KDU-ČSL).

První dvě strany oznámily, že spolu chtějí spolupracovat, už koncem října. Většinu v zastupitelstvu by získaly i bez třetího do party, ale šlo by o velmi křehké spojenectví. Měly by převahu jediného hlasu. Proto pravděpodobný budoucí primátor Prahy Petr Hlaváček (STAN) vybíral partnera mezi Prahou sobě a Piráty. Nakonec volba padla na třetího na pásce. Podle Hlaváčka nakonec rozhodlo zejména to, že Praha sobě má více křesel v zastupitelstvu.

„Druhým aspektem – a potvrdily mi to i některé zdroje z pražského STAN – měla být oblast dopravy, respektive ochota Prahy sobě se o tuto gesci postarat,“ vysvětluje v podcastu 5:59 první hostka čtvrteční epizody, reportérka Seznam Zpráv Barbora Doubravová.

Příliš velký zájem o tuto gesci podle novinářky neměli ani Starostové, ani Spolu. Dopravě se naopak chtěl věnovat lídr Prahy sobě Adam Scheinherr, který už se o ni staral v předminulém zastupitelstvu. Tento fakt zároveň mluvil proti Pirátům, kteří dopravu drželi po minulých volbách a často se kvůli ní hádali s občanskými demokraty.

I další gesce jsou pak podle Doubravové prakticky rozdané, a to i přesto, že je Hlaváček během tiskové konference nechtěl nastínit. Odpovídají ale prý tomu, jak je ve středu ráno popsal server iDnes.cz: čtyři posty a primátor pro Starosty, čtyři křesla včetně financí pro Spolu a zbývající dvě pro Prahu sobě.

Výsledek tak nakonec působí poměrně konzistentně a logicky. Úplně předvídatelný nicméně podle druhého hosta čtvrteční epizody, politologa Jakuba Čapka, nebyl. Odborník z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v podcastu 5:59 popisuje, že – jak to někdy v komunální politice bývá – koalice nevznikala na nejjednodušším půdorysu, ale na co nejširším.

„V tomhle případě, kdy Spolu i Starostové mají stejný počet mandátů, docela dává smysl, že mezi sebou mají ještě třetího do party, který může sloužit jako takový nárazník,“ vysvětluje Čapek.

Široká koalice, do které bude spadat 47 ze 65 zastupitelů a bude zastupovat – jak její členové sami připomínají – zájmy 63 procent voličů v Praze, nicméně nemusí být jenom výhodná. Podle politologa se totiž zároveň vytvořil prostor pro to, aby jeden nebo více členů koalice ty další v některých otázkách obešlo.

„Praha sobě bude hrát roli toho partnera, kterého lze obejít. Kdyby nechtěla něco prosadit, tak teoreticky se Spolu a STAN mohou domluvit jenom ve dvou a mohou to prosadit ve dvou, případně mohou Prahu sobě obejít skrze Piráty nebo ANO,“ říká politolog. Podobně to ale může fungovat i v dalších případech, třeba ve chvíli, kdy by chtěli Starostové něco prosadit navzdory Spolu. Stačí, aby se domluvili s Prahou sobě a Piráty.

„To je ale obecně problém koaličního vládnutí. A myslím, že hlavně ze začátku vláda těchto tří stran bude relativně idylická na první pohled, protože nikdo nestojí o to, aby se hned od začátku jejich vládnutí na magistrátu mluvilo o rozhádané koalici,“ podotýká expert.

Čapek připouští, že jisté vymezování manévrovacího prostoru v koalici bylo vidět i během středeční tiskové konference. Lídr Spolu pro Prahu Tomáš Portlík během ní zmínil, že společně se Starosty mají potřebnou většinu 34 křesel v zastupitelstvu. Právě to je možné podle politologa vnímat mimo jiné i jako vzkaz pro Prahu sobě, že se případně obejdou i bez nich.

„Tohle bych určitě bral jako trošku takový varovný prst směrem k Praze sobě, že nemá v koalici takovou sílu a měla by s tím počítat dopředu,“ domnívá se expert.

To se ostatně odrazilo i na počtu křesel, která nakonec Praha sobě obsadí. Jak už je zmíněno výše, nakonec dostanou v radě posty pouze dva. A to přesto, že si v letošních volbách v přepočtu na hlasy sáhli na historicky nejlepší výsledek: 18 procent. V předminulých volbách, po nichž se také dostali do pražské vlády, získali pouze 16,5 procenta hlasů, ale hned čtyři křesla v radě.

„Čistě matematicky to možná není úplně ideální, ale hodně je to také ovlivněno tím, že ve volbách byli ti dva zbývající partneři velmi silní, získali stejný počet mandátů, takže tam nezbylo tolik prostoru pro třetího partnera,“ popisuje reportérka Barbora Doubravová. Zároveň podotýká, že Praha sobě získala to, po čem nejvíc toužila: gesci dopravy. Jestli jim tento poměrně problematický post přinese víc škody než užitku, se teprve uvidí.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli podle politologa vykreslený koaliční půdorys nevyvolá tenzi voličské základny některé ze stran. Nebo kde mohou podle reportérky vznikat třecí plochy mezi jednotlivými koaličními partnery. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.