Článek
Historicky první kolo senátních voleb se konalo 15. a 16. listopadu 1996, druhé kolo o týden později. Všech 81 senátorů pak poprvé zasedlo ve středu 18. prosince na ustavující schůzi, kde se nejtěsnější možnou většinou 41 hlasů stal prvním předsedou Petr Pithart.
Od té doby měla horní komora Parlamentu České republiky dohromady další čtyři předsedy a jednu předsedkyni a dohromady více než 300 senátorek a senátorů. Datová redakce Seznam Zpráv připravila přehled, jak se Senát za tyto tři dekády proměňoval.
Kdo ovládal Senát
Pouze třikrát v historii měl jeden klub samostatně nadpoloviční většinu v horní komoře. Dvakrát se to povedlo sociálním demokratům (mezi lety 2010 a 2014), jednou pak ODS (po volbách 2006).
Právě občanští demokraté jsou i historicky nejúspěšnější senátní stranou – dokonce i v nejhorším volebním období po volbách 2016, kdy stále dobíhaly dozvuky obřího propadu ODS po neslavném konci Nečasova kabinetu, měl jejich klub deset členů.
Z rozložení sil je patrné, že Senát do určité míry sloužil jako vyvažování proti aktuální vládě. V menší míře to platí i nyní (největší nárůst klub ANO zaznamenal v opozičním období), ačkoliv je jasné, že větší šanci proniknout do Senátu mají spíše kandidáti současné opozice.
Jak to bylo ve vašem obvodu
Nejmenší počet senátorů v jednom obvodu byl v Berouně a Liberci: za 30 let se na obou postech vystřídali pouze dva muži (Jiří Oberfalzer i Michael Canov mohou tuto sérii prodloužit ve volbách za dva roky).
Naopak nejvíc senátorů zaznamenal obvod Praha 1, kde se postupně prostřídalo už sedm jmen, protože zde dosud nikdo nedokázal mandát obhájit a navíc Václav Benda během výkonu mandátu v roce 1999 zemřel a nahradil ho Václav Fischer. Maximální počet šesti senátorů (po každých volbách nový) byl ještě v dalších 11 obvodech.
Kdo je v Senátu nejdéle
Žádný člen Senátu nesedí v horní komoře od první schůze, nejdéle vydržel pelhřimovský senátor (a bývalý předseda) Milan Štěch, který ale v roce 2020 ve volbách prohrál. Pět senátorů zůstalo 24 let (nebo k tomu má šanci, pokud neodstoupí předčasně), tedy čtyři kompletní volební období. Jiří Oberfalzer, Tomáš Jirsa a Petr Vícha mohou tuto šňůru ještě natáhnout, pokud v příštích volbách mandáty obhájí.
Několika senátorům se funkční období počítalo spíše na měsíce než roky. Vladimíru Železnému a Tomiu Okamurovi zanikl mandát kvůli zvolení do jiných funkcí (v prvním případě poslanec Evropského parlamentu, v druhém poslanec Sněmovny). Karel Jarůšek vyhrál v doplňovacích volbách, ale při obhajobě v řádných již neuspěl. Petr Skála odstoupil ze zdravotních důvodů.
Senát a ženy
Ačkoliv podíl žen ve srovnání s 90. lety vzrostl, pouze v jednom období jich byla v Senátu více než pětina. Například v letošních volbách byla zvolena jediná žena (Zuzana Ceralová Petrofová v Hradci Králové).
Kolik let je senátorům
Senátorem se může stát člověk až po dovršení čtyřiceti let. V praxi to znamená, že je průměrný věk členů horní komory ještě o dost vyšší. Zajímavé je, že se věkový průměr od 90. let zvýšil o pět roků; absolutního maxima dosáhl po volbách 2016, kdy stoupl na 59 let.
Aktuálně nejmladším senátorem je Jakub Navařík (Přerov), který se narodil v roce 1986 a během letošních voleb mu bylo tím pádem čerstvých 40 let. Naopak nejstarším senátorem je nyní Jan Pirk, narozený v dubnu 1948.
O čem Senát jednal
Témata řešená v horní komoře se v průběhu třiceti let značně proměňovala. Zatímco v prvních letech se v něm mluvilo především o principech státnosti, ústavnosti a veřejné správy (v roce 2000 se toho týkala celá čtvrtina všech projevů) a procedurálních otázkách, v dalších letech se zájem senátorů a senátorek přesouval.
Za zmínku stojí také významný nárůst otázky migrační krize a souvisejících bezpečnostních diskuzí v roce 2015 a také skutečnost, že toto téma se stalo zcela marginálním nejpozději v roce 2019. V roce 2017 bylo dominantním tématem zdravotnictví, především kvůli zákazu kouření v restauracích.
Bez překvapení je zvýšený zájem o zdravotnictví v covidových letech 2020 a 2021. A vidět v datech můžeme i aktuálně zvyšující se zájem o téma energetiky, emisí, obnovitelných zdrojů a veřejnoprávních médií.
O čem mluví konkrétní senátoři
Pro každého senátora, který během svého období v horní komoře řekl alespoň 20 tisíc slov, jsme vytvořili seznam těch, která pro něj byla nejtypičtější. V praxi to znamená, že jednak dané slovo musel použít opakovaně, jednak musí jít o unikátní slovo v porovnání s ostatními.
U některých tak můžeme nalézt jejich unikátní stylistický otisk (například nejtypičtější slovo bývalé senátorky a ústavní soudkyně Elišky Wagnerové je „nonsens“), většina těchto klíčových slov ale vypovídá o tom, čemu přesně se daní senátoři a senátorky věnovali během trvání svých mandátů.
Toto zobrazení má samozřejmě své limity. Nejčastější slovo předsedy Senátu Miloše Vystrčila je sice vzteklina, ale je to dané jedním projevem, ve kterém se toto slovo vyskytlo mnohokrát.
Kdo kromě senátorů nejvíc mluvil v Senátu
Pravidelnými hosty jsou v Senátu ministři a ministryně, především financí, vnitra a práce a sociálních věcí. Pro zajímavost: k letošnímu říjnu strávili ministři a ministryně financí v Senátu celkem 229 dní a pronesli téměř 600 tisíc slov.
Naopak předsedové vlád a prezidenti se jednání horní komory účastní velmi sporadicky. Premiéři zde měli dohromady necelých 200 projevů (asi šestinu toho, co ministři a ministryně financí), prezidenti mluvili na plénu jen 33krát.
Prvním nesenátorem s projevem byl právě předseda vlády, který mluvil hned na ustavující schůzi 18. prosince 1996, o den později pak navázal ministr obrany. Další ministři a prezidenti byli hosty Senátu až v roce 1997 či později.












