Článek
Obce, kraje i vlastníci nemovitostí určených k trvalému bydlení by nově mohli platit za odvádění srážkových vod do kanalizace. Vláda totiž v novele vodního zákona navrhuje zrušit jejich dosavadní osvobození od povinnosti platit za odvádění srážkových vod. Cílem je motivovat například vlastníky domů, které dosud nepodléhají zpoplatnění, aby nakládání se srážkovými vodami začali řešit jiným způsobem než jejich vypouštěním do kanalizace a přetěžováním čistíren odpadních vod. Vyplývá to z důvodové zprávy k návrhu ministerstva zemědělství. Materiál má ukončené připomínkové řízení.
Za odvádění srážkových vod do veřejné kanalizace se nyní platí jako součást stočného. Zákon ale z placení vyjímá plochy dálnic, silnic a místních i veřejně přístupných účelových komunikací, drah, zoologických zahrad, pohřebišť a nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Majitelé rodinných a bytových domů tak dnes za vodu ze střechy zpravidla neplatí.
„Navrhuje se zrušit dosavadní zvláštní osvobození od povinnosti platit za odvádění srážkových vod do jednotné kanalizace,“ uvádí materiál. Srážkové vody, které nejsou odváděny do kanalizace pro veřejnou potřebu, zpoplatněny nebudou.
Exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) požaduje stažení návrhu, řekl v pátek ve Sněmovně. Ministerstvo podle něj nepodložilo návrh podrobnými analýzami. Působí to na něj tak, že ministerstvo si dalo za úkol hledat, co by ještě mohla vláda kde zdanit. Předseda sněmovního klubu Motoristů Boris Šťastný novinářům řekl, že návrh vnímá jako snahu o podporu vsakování vody do půdy.
Zrušení výjimky souvisí s evropskou směrnicí o čištění městských odpadních vod, která označuje městský srážkový odtok za významný zdroj znečištění vypouštěného do životního prostředí. Význam tohoto zdroje znečištění bude podle zprávy v důsledku pokračující urbanizace a změn srážkového režimu souvisejících se změnou klimatu narůstat. Zrušení výjimky tak má motivovat například k přednostnímu zadržování vody, vsakování nebo využívání srážkové vody v místě dopadu.
Důvodem navrhovaného zrušení je podle materiálu také odstranění rozdílného zacházení mezi odběrateli. „Aby náklady spojené s odváděním srážkových vod nebyly přenášeny pouze na ostatní skupiny odběratelů, ale aby byly rozděleny adresněji podle skutečnosti, zda jsou srážkové vody do kanalizace pro veřejnou potřebu skutečně odváděny,“ uvádí zpráva.
Při zachování současných výjimek by podle materiálu přetrvávalo nerovnoměrné rozložení nákladů na odvádění srážkových vod a kanalizační infrastruktura by byla dále kapacitně zatěžována.
Závěrečná zpráva k materiálu připouští, že změna bude mít významný dopad pro obce a kraje, které vlastní nebo spravují rozsáhlé zastavěné a zpevněné plochy, a nejspíš povede ke zvýšení jejich výdajů. Výborný očekává, že návrh zatíží obecní rozpočty částkou okolo pěti miliard korun ročně.
Dopady nového poplatku na zranitelné skupiny obyvatel, které si platbu za odvádění srážkových vod nebudou moct dovolit, lze podle materiálu zmírňovat prostřednictvím stávajících nástrojů sociální politiky. „Zejména systému podpory bydlení a dalších dávek určených domácnostem ohroženým nepřiměřenými náklady na bydlení,“ píše zpráva.
Změna se dotkne i státu, půjde zejména o náklady související s odváděním srážkových vod z nemovitostí ve vlastnictví nebo správě ministerstva dopravy, Českých drah a Správy železnic.
Rozšíření okruhu plátců zároveň podle materiálu může vzhledem ke zvýšení počtu fakturovaných vod vést ke snížení jednotkové ceny za stočné.
