„Letošní zima může rozhodovat.“ Déšť sucho neporazí, klíč vidí expert jinde

Evropské centrum pro střednědobou předpověď počasí predikuje, jak by mohla vypadat letošní zima ve střední Evropě.

Jejich modely docházejí ke dvěma hlavním závěrům: 1) V Česku může přes zimní sezonu napadnout až o 50 milimetrů více srážek ve srovnání s průměrem mezi lety 1993 až 2015. 2) Teplota by letošní sezonu mohla být o jeden až dva stupně vyšší.

„Za mě je to věštění z koule,“ uvádí pro Seznam Zprávy k prvnímu bodu klimatolog a člen týmu InterSucho Pavel Zahradníček. Druhý závěr ale považuje za vcelku reálný. Právě teplota je podle experta důležitá, protože ovlivní, jestli bude letošní zimu spíše sněžit, nebo pršet.

„Pokud nemáte sníh, musíte se jen spoléhat na to, jestli naprší, nebo ne. Se sněhem máte stabilní a přirozenou závlahu. Je to, jako když máte květináč. Buď ho zaléváte jednou denně, což jsou srážky, anebo tam máte kapátko, které vám ho zavlažuje po celou dobu. Tím, jak postupně prokapává, se sníh dokáže dostat do hlubších vrstev a pro podzemní vody je toto klíčové,“ doplňuje Zahradníček.

Z jakých dalších důvodů je sníh pro suchou českou krajinu důležitý?

Sníh se postupněji a pomaleji uvolňuje do půdy a částečně ji konzervuje. To znamená, že vegetace si pod ním lépe odpočine. Dá se říct, že pak chrání třeba před holomrazy.

A hlavně je důležitý během března a dubna, kdy vegetace začíná růst a potřebuje vodu v půdě, kterou začíná čerpat. Sníh vodu odtáváním opět doplňuje. To znamená, že klidně můžou být srážkově bohatší, ale vzhledem k tomu, že tam jsou vyšší teploty, tak může být málo sněhu.

V hlubší vrstvě půdy od 40 centimetrů do jednoho metru panuje podle vašeho webu nepříznivá situace. Zároveň spousta hlásných profilů řek, potoků a přehrad dlouhodobě ukazuje, že je pod hranicí sucha. Jak zásadní bude pro zadržení vody v krajině letošní zima?

Může hodně rozhodovat, sníh opravdu potřebujeme. V zimních sezónách nám srážek dlouhodobě přibývá, ale sněhu máme výrazně méně.

V posledních dekádách jsme z hlediska počtu dnů se sněhovou pokrývkou na polovině toho, co bylo třeba v šedesátých letech. Například v letech 2023 nebo 2024 bylo ve srovnání s průměrem o osmdesát procent více srážek, ale sněhu bylo o čtyřicet procent méně. To znamená, že většina vody spadne při dešti a pak je veliké riziko, že rychle odteče v řekách.

Potřebujeme nadprůměrně srážkovou zimu, ale hlavně ve sněhových srážkách. To je to klíčové. Pokud by tahle zima byla suchá, tak by to bylo velice nepříznivé do příští sezóny.

To znamená co?

Když se podívám na hydrologickou situaci ve spojení s půdou, tak nevím, jestli ještě můžeme někam klesat. Ale sezóna bude začínat hodně špatně a ten zhoršený stav se pravděpodobně bude prohlubovat. Ale nechci spekulovat, jak by to bylo třeba s pitnou vodou a tak dále, to je na vodohospodářích.

Letošní zima může být podle predikce Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí velmi deštivá. Srážek může být až o 50 milimetrů více, než byl průměr let 1993-2015. Je tohle naděje pro českou krajinu, kterou v posledních letech sužuje sucho?

Řeknu to na rovinu: Sezónní předpovědi, co se týká srážek, nevycházejí. Jsou velice nespolehlivé a spoléhat na to, že zrovna bude vlhčí zima, se příliš nedá. Předpovědi počasí na srážky jsou většinou založeny tak maximálně na tři až sedm dní a u sezón to moc nevychází. U teplot je spolehlivost podstatně vyšší. Ale u srážek ne.

Co kdyby predikce přece jen vyšla? Považoval byste ji za dobrý scénář?

Pokud by výpočet vyšel, tedy že zima bude o deset až 50 milimetrů vlhčí, tak to není úplný zázrak. Samozřejmě je dobře, že tam má nadprůměrné srážky, ale zatím to není žádná extra výhra. Nejde o extrémní množství srážek, ale o první kategorii nadprůměrných hodnot.

A vzhledem k tomu, že podle predikce mají být vyšší teploty vzduchu, tak by to znamenalo spíš déšť než sníh. Pro českou krajinu je ale teď hlavně potřeba sněhová pokrývka. Takže 50 milimetrů je fajn, deset nic.

Dokázal byste zhruba vyčíslit, s jakou pravděpodobností se tahle sezónní předpověď trefuje?

Já myslím, že co se týká srážek, je to dokonce pod padesát procent. Pro střední Evropu, co se týká teplot, je úspěšnost výrazně větší už jen z toho důvodu, že probíhá klimatická změna a otepluje se. Je to logické, každá sezóna je teplejší.

Zkoušeli jsme sezónní predikce různě upravovat, hledat vazby, korigovat je pro Českou republiku. Ale nenašli jsme jediný prvek, kterým by se daly zlepšit.

Co nakonec rozhodne o tom, jestli v Česku bude vyšší počet srážek, nebo ne?

Řeknu to úplně jednoduše: aktuální synoptická situace, tedy rozložení tlakových útvarů. Můžou přijít dvě, tři tlakové níže, které přinesou během čtyř, pěti dnů více srážek, a najednou budeme mít nadprůměrnou zimu. Je to vždycky o aktuální situaci.

Dlouhodobé předpovědi opravdu vycházejí z nějakého aktuálního stavu, který už za čtrnáct dní nemusí platit.

Vy osobně očekáváte, že by se ten sezónní scénář, o kterém hovoří evropské centrum, mohl naplnit? Nebo spíš čekáte další zimu, která bude stejně vlhká jako dosud?

Já už asi patnáct sezon v kuse čekám, že bude konečně tuhá zima. Stále jsem se nedočkal. Takže po mně asi nechtějte vědět, co očekávám. Říkám to každý rok a nikdy to ještě nevyšlo. Ne, letos nespekuluju o tom, jaká bude zima.