Článek
Evropská komise (EK) navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times (FT). Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.
O společné půjčce EU hovořil jako o hlavní možnosti už minulý týden eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. EU se původně dohodla na půjčce 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027, která má pokrýt její rozpočtové a obranné potřeby. Ukázalo se však, že země bude potřebovat další peníze.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na říjnovém summitu EU požádal evropské lídry o dodatečných nejméně 70 miliard eur na příští rok. Podle Dombrovskise nyní komise počítá s tím, že by EU z této částky pokryla zhruba dvě třetiny, tedy 45 miliard eur. Zbytek by měli zajistit další mezinárodní partneři Ukrajiny.
Komise navrhne vypůjčit si potřebné prostředky s ručením rozpočtu EU. Návrh má členským státům předložit ve středu, napsal deník FT s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem. Mechanismus financování by byl totožný s tím, který byl použit už dříve při zajištění existující půjčky ve výši 90 miliard eur.
Poskytnutí předchozí unijní půjčky letos na začátku roku schválili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na summitu loni v prosinci nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Původně se měla za půjčku zaručit celá Evropská unie, ale Česko, Slovensko a Maďarsko oznámily, že se na zárukách podílet nebudou.
Společná půjčka znamená, že si Evropská unie obstará peníze na kapitálových trzích, například vydáním dluhopisů, a následně je půjčí Ukrajině. Ta by peníze splatila, až pokud jí Rusko zaplatí válečné reparace. Za půjčku ručí rozpočet EU.
I nová půjčka v objemu 45 miliard eur by vyžadovala podporu všech 27 členských států EU. Zmíněné tři středoevropské země spolu s Bulharskem ale už oznámily, že se na budoucím financování Ukrajiny podílet nebudou.
Jejich postoj přiměl německého kancléře Friedricha Merze, aby minulý týden pohrozil, že zablokuje dohodu o příštím víceletém rozpočtu EU na období 2028 až 2034, pokud se všechny členské státy nebudou podílet na financování Ukrajiny v příštím roce a v dalších letech.
Německo je největším čistým přispěvatelem do rozpočtu EU a zároveň největším evropským bilaterálním dárcem Ukrajiny. Všechny čtyři země požadující výjimku z financování Ukrajiny naopak patří mezi čisté příjemce peněz z unijního rozpočtu, upozorňuje list Financial Times.
Po Merzově hrozbě se obě rozhodnutí, tedy o financování Ukrajiny a o společném rozpočtu EU, podle tří zdrojů obeznámených se situací začala vzájemně propojovat. Unijní prezidenti a premiéři by měli o obou otázkách jednat na mimořádném summitu EU, který se v Bruselu koná 26. a 27. listopadu. Chtějí dosáhnout rozhodnutí do konce letošního roku.
Jedním z hlasitých kritiků Merzova vyjádření je i premiér Andrej Babiš. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi napsal, že „dohoda o budoucím financování Ukrajiny nemůže být podmínkou pro přijetí příštího rozpočtu EU“. Zároveň zdůraznil, že finanční odpovědnost EU za podporu Ukrajiny musí být doprovázena odpovídajícím politickým vlivem. Podpořil proto požadavek na jasný a silný mandát pro evropské zastoupení při mírových jednáních.
„Evropa musí být politickým aktérem, který aktivně přispívá k ukončení tohoto konfliktu, nikoli pouze finančním přispěvatelem, který hradí jeho důsledky,“ dodal český premiér v dopise.
Obavy ale vyjádřily také některé země, které Ukrajinu podporují, například Irsko. „Některé země nyní propojují tuto otázku s jednáním o rozpočtu EU, což ve mně vyvolává určité obavy. Rozumím ale tomu, proč. Protože některé státy poskytly Ukrajině velmi významnou podporu,“ řekl irský premiér Micheál Martin minulý týden na summitu EU v Dublinu.














