Hlavní obsah

Íránský generál před 20 lety zmizel. Měl žít v USA, zřejmě ale skončil v moři

Foto: Reuters, Reuters

Příslušník íránských revolučních gard v Teheránu.

Záhadné zmizení Alího Rézy Asgarího v Istanbulu na začátku roku 2007 doprovázely různé teorie. Jen jedna z nich je správná.

Článek

Když najednou beze stopy zmizí dlouholetý důstojník íránských revolučních gard a bývalý náměstek ministra obrany Íránu, nabízejí se dvě možná vysvětlení: Buď takzvaně přeběhl na druhou stranu, nebo ho někdo unesl.

Obě tyto varianty přicházely v úvahu od 9. února 2007, kdy se začal pohřešovat Alí Réza Asgarí, generál jednotek al-Kuds (arabský název Jeruzaléma), elitní složky revolučních gard a íránských ozbrojených sil.

Asgarí znal mnoho íránských tajemství. Od 80. let koordinoval spolupráci s libanonským hnutím Hizballáh a se syrským režimem. Ve své funkci měl přehled o íránském jaderném programu a po svržení Saddáma Husajna v Iráku v roce 2003 udržoval kontakty s tamními proíránskými milicemi.

Před bezmála 20 lety přiletěl do Istanbulu, kde se ale po něm slehla zem.

Jachta v Černém moři

Deník The New York Times (NYT) nyní s odvoláním na své zdroje z amerických a izraelských zpravodajských služeb napsal, že Asgarího v Turecku unesl izraelský Mossad a jeho vyšetřovatelé následně Íránce vyslýchali na jachtě v Černém moři.

Domnívali se, že něco ví o zajetí nebo smrti Rona Arada, izraelského pilota pohřešovaného od roku 1986, kdy se jeho letoun zřítil v Libanonu. Výslech ovšem podle NYT nevedl k žádnému průlomu, Izraelci tak měli Asgarího zavraždit a mrtvolu hodit do moře.

„Před několika lety se americká a íránská delegace sešly na tajném jednání. Íránská strana požádala o informace, co se stalo s Asgarím a zda žije ve Spojených státech, nebo ve vězení v Izraeli. Američané se následně zeptali v Izraeli a dostali odpověď, že Asgarí je mrtev,“ uvádí americký list.

V uplynulých letech přitom někteří diplomaté, analytici a novináři spekulovali, že Asgarí „dezertoval“ do USA a žije tam s jinou identitou. A že předal Spojeným státům a Izraeli tajné informace o íránském jaderném programu, dokonce o stavbě jaderného reaktoru u města Dajr az-Záúr na východě Sýrie.

Tomu nasvědčoval fakt, že izraelské letouny tento objekt zničily během útoku 6. září 2007. Až letos – dva roky po pádu syrského režimu prezidenta Bašára Asada – potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii existenci této stavby a také uvedla, že mohla sloužit k výrobě materiálu pro jaderné zbraně a na projektu se podílela Severní Korea.

Podle tehdejších informací listu The Washington Post pobýval Asgarí několik měsíců na americké vojenské základně v Německu a byl „zlatým dolem“ informací pro západní tajné služby.

Když tehdejší německý ministr obrany Franz Josef Jung dostal během návštěvy Turecka otázku, zda je Asgarí v Německu, odpověděl vyhýbavě: „Nemohu k této záležitosti nic říci.“

Před pěti lety Izraelci unesli v souvislosti s pátráním po zmizelém letci Ronu Aradovi dalšího Íránce z Damašku, dlouholetého generála íránských revolučních gard Abdalláha Saberího, který byl ve spojení s Hizballáhem a mohl mít informace o izraelském pilotovi.

Izraelští agenti se v syrské metropoli pohybovali jako pracovníci stěhovací firmy. Na Saberího si počíhali, když šel ráno běhat do parku, omámili ho a v dodávce odvezli pryč.

V Izraeli čelil výslechům, což potvrdil David Barnea, bývalý ředitel Mossadu. Saberí neřekl nic podstatného, dopadl ale lépe než Asgarí – jednoho dne ho Izraelci vyhodili z auta na ulici v jihoafrickém Johannesburgu.

Jak silné jsou revoluční gardy (IRGC)

  • Pozemní síly podle údajů z roku 2020 zaměstnávaly přes 150 tisíc mužů.
  • Polovojenské milice Basídž disponují 90 tisíci profesionálů a zřejmě stovkami tisíc dobrovolníků. Tito milicionáři nejčastěji zasahují proti demonstracím.
  • Námořní síly IRGC mají na 20 tisíc mužů, kteří operují i ve strategicky důležitém Hormuzském průlivu. Tudy proudí zhruba pětina vytěžené ropy.
  • Vývoj balistických raket řídí zhruba 15 tisíc gardistů.

Současný ředitel Mossadu Roman Gofman navštívil minulý týden Washington, kde jednal o dalším vývoji války s Íránem, kterou USA a Izrael společně zahájily letos 28. února.

Podle obvykle dobře informovaného serveru Axios izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje obnovení útoků, přestože mandát složit po říjnových volbách novou izraelskou vládu dostal vůdce opozice Gadi Eizenkot.

Americký prezident Donald Trump vysílá různé signály: Někdy hovoří o drtivém úderu na Írán, jindy o blízké dohodě. Podle Axiosu se ale nyní zřejmě zaútočit nechystá.

Doporučované