Článek
Šance, že se domů vrátí ostatky jednoho ze dvou pohřešovaných Izraelců, se zmenšují.
Řeč není o rukojmích unesených do Pásma Gazy v říjnu 2023; ti už se všichni vrátili, živí či mrtví. Letec a navigátor Ron Arad, který se zřítil se svou stíhačkou před 40 lety v Libanonu, zůstává oficiálně nezvěstný a nic na tom nezměnila ani současná izraelská okupace části libanonského území.
Přitom to vypadalo, že po desetiletích marného pátrání jsou Izraelci blízko. V noci na 7. března vletěly do libanonského vzdušného prostoru čtyři izraelské vrtulníky. Nikoliv z jihu, ale z východu – ze Sýrie.
Cílem operace, jak postupně vychází najevo, byl hřbitov ve vesnici Nabí Šít. Ta leží v údolí Bikáa, 70 kilometrů od metropole Bejrútu. Izraelci hledali právě Rona Arada, který je v židovském státě legendou poté, co se v polovině 80. let katapultoval z letadla a zajali ho členové libanonské proíránské milice Amal.
O jeho dalších osudech se toho moc neví a izraelská armádní rozvědka se snaží marně lokalizovat místo, kde by mohly spočívat jeho ostatky.
Arada zná každý Izraelec a v roce 2005 ho dokonce obyvatelé státu zvolili v anketě deníku Jediot Achronot dvanáctým největším Izraelcem všech dob.
Informace, že Aradovy ostatky mohou ležet na hřbitově v Nabí Šítu, Izraelci zřejmě dostali od bývalého důstojníka libanonské armády Ahmada Šukra. Ten zmizel loni v prosinci v Bejrútu a podle arabského deníku Aš-Šark al-Avsát ho unesli právě Izraelci. V přesvědčení, že měl něco společného se smrtí Arada a mohl by vědět, kde je pochován.
Akce na hřbitově narazila na odpor ozbrojenců militantního hnutí Hizballáh. Strhla se prudká přestřelka, izraelské letectvo následně vesnici a okolí bombardovalo. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo 41 lidí.
Izraelské vedení se o svých ztrátách nezmínilo, ale premiér Benjamin Netanjahu přiznal neúspěch operace. „Akce nepřinesla výsledek, v jaký jsme doufali. Ale nic to nemění na našem závazku dostat domů všechny naše pohřešované a všechny zajatce,“ uvedl.
Ron Arad se zřítil se svým letounem v Libanonu 16. října 1986.
Izraelský tým se dostal na místo předpokládaného hrobu Arada, ale jeho ostatky tam nebyly.
Ronu Aradovi bylo osmadvacet, když se 16. října 1986 jeho letoun kvůli technické poruše zřítil. Arad i pilot Jišaj Aviram se stihli katapultovat.
Záchranný tým v helikoptérách našel Avirama, ale jak již bylo zmíněno, Arad padl do rukou organizace Amal, která v jižním Libanonu bojovala i proti Izraelcům – armáda židovského státu v roce 1982 podnikla na území svého severního souseda invazi a zastavila se až v Bejrútu. O tři roky později se izraelské síly stáhly více na jih, ale stále ovládaly některé oblasti v blízkosti hranic.
V roce 1987 rodina dostala několik dopisů i fotografii Arada s plnovousem, ale pak už nic. Spekulovalo se o tom, že jej v Libanonu někdo zastřelil při pokusu o útěk, nebo že jej Hizballáh předal Íránu. Izraelské komando v roce 1994 v jižním Libanonu zadrželo během vzdušného výsadku člena Hizballáhu Mustafu Diráního, který v prvních měsících měl přehled o Aradově věznění.
Dirání strávil v Izraeli deset let, než byl vyměněn za jiného izraelského zajatce, moc toho ale neobjasnil. Jen opakoval, že Arada převzali Íránci, a dál o jeho osudu nic nevěděl.
Zpráva izraelské vojenské rozvědky Aman před devíti lety konstatovala, že Arad zřejmě zemřel někdy v letech 1995 až 1997 v Libanonu. Aradova rodina – manželka s dcerou – dostala některé dopisy, které jim zajatec psal, až po více než 20 letech. V roce 2008 v rámci jiné výměny mezi Izraelem a Libanonem.
Vdova Tami Aradová stále žije a po přestřelce na hřbitově v Nabí Šítu učinila po mnoha letech veřejné prohlášení. Vzkázala, že si nepřeje, aby kvůli hledání ostatků jejího manžela umírali další izraelští vojáci.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od počátku současného kola války mezi Izraelem a Hizballáhem 2. března zahynulo v Libanonu při izraelských úderech 3020 lidí, dalších 9273 lidí utrpělo zranění.
Kromě Arada Izrael stále nezískal také ostatky špiona Eliho Kohena, odhaleného a popraveného v Sýrii v roce 1965. Nová syrská vláda prezidenta Ahmada Šary ale uvedla, že se pokusí zjistit, kde jsou. Předchozí syrský režim Bašára Asada se o tom odmítal bavit.
