Článek
Držitelé takzvané dočasné ochrany, tedy většinou uprchlíci z Ukrajiny, žádající o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci Úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území České republiky, a to alespoň 16 dnů v měsíci, na který dávka náleží. Se změnami počítá novela, kterou v legislativní knihovně zveřejnilo Ministerstvo vnitra a o které v úterní tiskové zprávě informovala mluvčí úřadu Adéla Dittmannová.
„Nastavuje se minimální standard aktivního přístupu příjemce dávky k zajištění vlastních životních potřeb, přičemž jde o mechanismus, který je běžný v oblasti dávek dlouhodobé sociální pomoci,“ uvedli předkladatelé v důvodové zprávě materiálu s tím, že se podmínky nebudou například týkat dětí a studujících či seniorů s dočasnou ochranou. Stanovení minimální doby fyzického pobytu v ČR má pak podle autorů novely zabránit případnému zneužívání humanitární dávky.
Novela upravuje i podmínky udělení zvláštního dlouhodobého pobytu, který umožňuje běžencům s dočasnou ochranou získat stabilnější pobytové oprávnění. Zpřísňuje dosavadní požadavky tak, že žadatel nesmí mít kromě dalších podmínek také daňové nedoplatky. Ministerstvo také mění pravidla pro registraci a biometrické kontroly. Pokud žadatel například uvede v žádosti nepravdivé informace, může jeho registrace zaniknout. O udělení speciálního pobytu je možné žádat od loňska, letos zájem podle Ministerstva vnitra projevilo 56 500 lidí.
Dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny v ČR má podle novely v budoucnu zaniknout lidem, kteří se budou zdržovat mimo státy schengenského prostoru déle než 30 dní. Zaniknout má běžencům i v případě jejich trestního či správního vyhoštění. Ministerstvo vnitra podle novely také nově nebude cizincům s dočasnou ochranou vydávat cestovní průkazy totožnosti a cizinecké pasy, což dosud bylo možné v případě, že prokázali, že cestovní doklad u příslušných orgánů v zemi původu získat nemohou. K dočasné ochraně bylo podle údajů Ministerstva vnitra k půlnoci z neděle na pondělí registrováno přes 386 tisíc lidí.
Novela řeší i podmínky pro situaci, kdy platí zdravotní pojištění za člověka s dočasnou ochranou stát. Dosud byly podmínky stanoveny tak, že stát platí pojištění v případě, že jim závažný stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce. Podle návrhu budou muset mít takoví lidé stanovený konkrétní stupeň omezení soběstačnosti.
Zákon zároveň plánuje zrušit osvobození od poplatků za uznání zahraničního vzdělání pro cizince s dočasnou ochranou, zpřísňuje také postihy za některé trestné činy související s nedovoleným přechodem státních hranic. Některé žaloby o azylových řízeních, například žaloby kvůli odebrání azylu, má mít nově na starosti pouze Městský soud v Praze.
Soubor změn také zavádí povinnost pro některé řidiče vozidel s ukrajinskou poznávací značkou nechat si vozidlo zapsat do českého registru vozidel. Dosud stačilo, aby byla vozidla nahlášena v evidenci, podle návrhu nepodléhala stejným technickým kontrolám jako jiná auta. Možnost zapsání do registru bude od ledna příštího roku, od ledna 2028 pak podle novely nebude možné provozovat vozidla, která v registru nebudou zapsána.
O návrhu zpřísňujícím podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou hovořil po pondělním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda by ho podle něj mohla projednat příští týden. Návrh nebyl předmětem připomínkového řízení, podle předkládací zprávy na základě výjimky sjednané na jednání koaliční rady. Ministr vnitra Lubomír Metnar v tiskové zprávě uvedl, že novela reaguje na zkušenosti z posledních let i na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, jejím cílem je dle něj mít jasná pravidla pro pobyt cizinců v ČR a nástroje proti zneužívání systému.
Podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka je novela zbytečná. „Ukrajinští uprchlíci v podstatě už nyní živí svými daněmi a odvody všechny české nezaměstnané a zdravotně postižené a nepředstavují dle statistik žádné větší bezpečnostní riziko než čeští občané,“ sdělil ČTK Rozumek.
Novela podle něj hází uprchlíkům klacky pod nohy. „Je mimo jiné reakcí na velké množství soudních rozhodnutí, kterými jsme jako Organizace pro pomoc uprchlíkům vyvrátili nezákonné postupy státu, a tyto postupy zůstanou nezákonnými i nadále ve světle přednostně použitelného evropského práva,“ uvedl Rozumek. „Bohužel, taková je aktuálně politická poptávka a je to chyba - z demografických, hospodářských a humanitárních důvodů v každém případě,“ doplnil ředitel organizace.
