Článek
Automobilka Mercedes-Benz má mimořádně nízké marže a na každém voze vydělává sotva tolik, co značka Volkswagen. Letos počítá s maržemi kolem dvou až tří procent. Řeč je přitom o prémiovém výrobci, kde se ziskovost dříve pohybovala v dvouciferných číslech.
Upadající prodeje v Číně, zdražení surovin kvůli válce na Blízkém východě a tvrdá konkurence na evropském trhu ale Mercedes začínají dohánět. Koncernu se výroba v německých závodech přestává vyplácet, a firma tak zahájila obří úsporný program.
Mercedes doteď sázel na dobrovolné odchody, při kterých zaměstnancům nabízel i statisíce eur, pokud si najdou práci jinde. Podle vedení ale tato strategie nestačí.
Automobilka nyní zmrazila všechny další investice v Německu a nově uvažuje také o uzavírání celých závodů. Management to minulý týden napsal v interním oběžníku, ke kterému se dostala agentura Reuters.
Prakticky všechny německé automobilky trápí přebytek zaměstnanců, kteří jsou zvyklí na nadprůměrné mzdy a na evropské poměry i štědré pracovní podmínky. Mercedes se je snaží přimět k větší efektivitě a vzkazuje, že jim sice nesáhne na mzdy, ale chce od nich mnohem víc práce. Jedině tak by současné náklady na mzdy mohly být udržitelné.
„I přes intenzivní rozhovory se teď bohužel nerýsuje žádná cesta k řešení,“ uvedla v oběžníku personální šéfka Mercedesu Britta Seegerová. Rozhovory s odboráři probíhají už od léta a obě strany marně hledají kompromis. Vedení totiž došlo k závěru, že se škrtům v Německu za žádnou cenu nevyhne.
Manažeři podle informací deníku Handelsblatt chtějí, aby němečtí zaměstnanci pracovali 38 hodin týdně namísto stávajících 35, a to bez navýšení mzdy. Odbory jsou na to ochotné kývnout leda v případě, že půjde o přechodné řešení. Centrála Mercedesu chce ale novinku zavést natrvalo. Další část výroby navíc přesune mimo Německo.
Levnější je i americký zaměstnanec
Mercedes-Benz poslední léta investuje v Maďarsku, kde postupně buduje svoji největší továrnu v Evropě. Na jejích linkách mají vznikat hlavně masově vyráběné modely, kde je tlak na ziskovost mnohem větší než u luxusních limuzín či sportovních vozů.
Závod v Kecskemétu už teď vyrábí například model CLA, který je jedním z nejprodávanějších vozů značky. V Maďarsku má vlastní továrnu například i BMW a německé automobilky v zemi obecně vidí budoucnost.
Výhodou jsou relativně nízké mzdové náklady a také maďarské pracovní zákony, které jsou vstřícné ohledně přesčasů a naopak nekompromisní u nemocenských.
Mercedesu se výroba v Maďarsku jednoznačně vyplácí a automobilka to potvrzuje i čísly. Personální náklady jsou oproti Německu zhruba čtvrtinové, přestože lidé tam odpracují přibližně o 27 procent víc hodin.
Německé továrny Mercedesu nevychází dobře ani ve srovnání s koncernovými závody v Polsku a v USA. Ve Spojených státech jsou sice mzdy nižší jen o necelou pětinu, jenže zaměstnanci to vynahradí odpracovanými hodinami, kterých je o třetinu víc.
Automobilka hodlá tím spíš šetřit ve svých domovských závodech. Vedení teď do nich nehodlá dál investovat a v každém zahájí přezkum, jestli má smysl dál pokračovat v jeho provozu.
Například o závod v Ludwigsfelde má už delší dobu zájem zbrojní koncern KNDS, záleží ale na tom, zda v Německu získá zakázku na nové transportéry.
„Potřebujeme šéfy, kteří věří v Německo jako v průmyslovou lokalitu, a ne ty, kteří ho při každé krizi ihned zatracují,“ vzkázal odborový předák v Mercedesu Ergun Lümali. Odborová centrála IG Metall už rozhodnutí automobilky odsoudila a pohrozila celodenní stávkou, pokud Mercedes nezmění svůj kurz.
Už začátkem listopadu proběhla varovná stávka v továrně v Sindelfingenu, kde Lümali brzdil očekávání zaměstnanců a varoval, že budou muset v některých věcech ustoupit, protože situace v autoprůmyslu je vážná.
Zatím nejvíc je to patrné v koncernu Volkswagen, který do konce dekády postupně zruší na sto tisíc pracovních míst, z toho drtivou většinu v Německu. VW nově z úsporných důvodů zrušil i výstavbu lisovny ve Wolfsburgu, která měla jeho výrobní procesy přiblížit Tesle. A zároveň odložil vývoj elektrické verze svého vlajkového modelu Golf.
Zásadními změnami ale prochází právě i Mercedes-Benz. Ještě kolem roku 2020 sázel především na elektromobily, z čehož kvůli váznoucímu zájmu postupně slevil. Jeho šéf Ola Källenius donedávna razil další strategii, která měla z Mercedesu udělat manufakturu pro luxusní auta.
Propad zájmu zejména v Číně, kterou zasáhl vleklý hospodářský útlum a kde po zdražení paliv zkolaboval trh s klasickými auty, ale vedl k další změně kurzu.
Mercedes se chce nyní opět soustředit i na dostupnější modely – u nich ale hrají zásadní roli výrobní náklady a ty v německých závodech tlačí už tak nízké marže ještě hlouběji. Vedení proto soudí, že se úsporám jednoduše nedá vyhnout.













