Hlavní obsah

Nejlepší básně napsala v pasťáku. Ve Viole ožívá příběh Čerepkové a její matky

Foto: Robert Smělý

Vladimíra Čerepková prahla po bližším vztahu s matkou. V nové inscenaci Violy je hrají Gabriela Míčová a Gabriela Mikulková.

Premiérou inscenace Moje máma přijde připomene pražské Divadlo Viola tento čtvrtek osudy básnířky Vladimíry Čerepkové, která v 60. letech minulého století působila v této poetické vinárně.

Článek

Inscenace v režii umělecké šéfky scény Beaty Parkanové vychází z poezie Čerepkové a jejího vztahu s matkou. Nejbližší reprízy následují 21. listopadu a 4. prosince.

Slovník české literatury řadí Čerepkovou, od jejíhož narození letos uplynulo 80 let, po boku Václava Hraběte a Inky Machulkové k nejvýraznějším představitelům české beatnické poezie spojené s Violou. Čerepková zde od svých 17 let v roce 1963 účinkovala. Na scénu jí pomohl František Hrubín, který ji také přirovnal k českému Rimbaudovi v sukních.

Čerepková znala jen matku. Ta ji po porodu nechala v nemocnici a později ji odkládala do domovů či diagnostických ústavů. Dívka z nich utíkala, pokusila se o demonstrativní sebevraždu. Nenaplněný vztah dcery s matkou v inscenaci ztvární Gabriela Míčová a Gabriela Mikulková.

Čerepková pak od roku 1969 žila ve Francii, kde také roku 2013 ve věku 67 let zemřela na rakovinu. Podrobnosti o jejím životě mnozí dlouho neznali, věrohodný portrét autorky z desítek rozhovorů a dokumentů sestavila až novinářka Alice Horáčková v knize Beatnická femme fatale.

„Sedmnáctiletou holku najednou zasáhla nenadálá sláva a blahobyt. V době, kdy byla pracovní povinnost, ona nemusela do práce, nemusela do školy, nemusela nic. Byla v tý době naprosto svobodnej člověk. Jeden z mála. A podle toho se i chovala. Nikdo ji nemohl usměrnit. Žila svůj sobeckej, svobodnej život. Dítě okamžiku,“ říká v knize Horáčkové překladatelka Sylva Šubrtová, která básnířku nechávala přespat ve svém bytě, „půjčovala“ jí peníze a Čerepková si někdy bez dovolení půjčovala oblečení z její skříně.

Foto: Robert Smělý

Vladimíra Čerepková za života vydala jen pět sbírek poezie, tu poslední před emigrací. Na fotografii z inscenace ve Viole jsou Gabriela Míčová a Gabriela Mikulková.

Hospodářské noviny v recenzi knihy napsaly, že charismatická divoženka Čerepková své nejlepší básně napsala v pasťáku a podle svědectví uměla pít jako chlap. Ani její milenci a blízké kamarádky si však nebyli jisti, co všechno jim básnířka o sobě nalhala a kolik toho zamlčela.

Poezii a textům Čerepkové dala režisérka Parkanová ve Viole podobu jevištního vyprávění. K dispozici měla dvě banánové krabice textů Čerepkové, z nichž vybrala materiál pro divadelní zpracování. Souborné vydání autorčiny poezie pod názvem Knihy básní vydalo v roce 2023 nakladatelství Torst. Zahrnuje sbírky Ryba k rybě mluví z roku 1969, Ztráta řeči, Extra Dry Silence, Bez názvu, Tělesná schránka a Zimní derviš.

Výtvarnou podobu inscenace vytvořil Marek Cpin, hudbu složil Jan P. Muchow. „Chtěl jsem vytvořit hudební doprovod, který podpoří divákovu imaginaci k vnímání poezie Vladimíry Čerepkové a dá prostor její fascinující osobnosti,“ řekl.

V den premiéry hry Viola ve svých prostorách zahájí také výstavu obrazů Adama Štecha. „Pro Violu vybíráme obrazy z mé dosavadní tvorby, které s inscenací nějakým způsobem souvisejí. A zároveň přímo pro tuto výstavu maluji nový portrét Vladimíry Čerepkové,“ uvedl Štech.

Související témata:
Vladimíra Čerepková
Gabriela Mikulková

Doporučované