Hlavní obsah

Evropská superbanka má zelenou. Berlín si vymohl řadu záruk

Foto: Diego Grandi, Shutterstock.com

Commerzbank Tower ve Frankfurtu nad Mohanem.

Italská bankovní skupina UniCredit a německá vláda dosáhly dohody o hlavních sporných bodech plánovaného převzetí Commerzbank. Jde o zásadní průlom ve dvouletém boji o kontrolu nad německým finančním ústavem.

Článek

Dohoda, o níž informoval generální ředitel UniCredit Andrea Orcel v dopise německému ministru financí Larsi Klingbeilovi a kterou ministr potvrdil v samostatném prohlášení pro agenturu Reuters, počítá se zachováním frankfurtské centrály i s kotováním rozšířené německé divize UniCredit na burze ve Frankfurtu. Tím byl splněn klíčový požadavek Berlína.

Německo naopak vyšlo italské bance vstříc a upustilo od požadavku na jmenování dvou svých zástupců do dozorčí rady Commerzbank.

„Rád bych poděkoval ministru Klingbeilovi za konstruktivní přístup, který byl pro dosažení tohoto pozitivního výsledku klíčový,“ uvedl Orcel v prohlášení.

Fúzí UniCredit a Commerzbank by vznikla banka s aktivy přesahujícími 1,3 bilionu eur. Šlo by o jednu z nejvýznamnějších přeshraničních bankovních fúzí v Evropě za poslední roky.

Evropská centrální banka podobná spojení dlouhodobě podporuje ve snaze vytvořit silnější evropské banky schopné konkurovat americkým gigantům a opakovaně kritizuje politický odpor, který fúzím v odvětví brání.

Orcel v úterý uvedl, že UniCredit má pro tuto transakci jedinečnou výchozí pozici díky své dosavadní přítomnosti na německém trhu. UniCredit také přislíbila, že do svého představenstva jmenuje německé zástupce. Banka již v minulosti po akvizici bavorské HVB banky v roce 2005 měla několik let v čele Němce.

Vedení Commerzbank uvedlo, že závazky ze strany UniCredit vítá a že hodlá „společně s UniCredit vypracovat strategii, která staví na silných stránkách obou bank“.

Akcie Commerzbank v reakci na zprávu posílily o 1,8 procenta, zatímco akcie UniCredit si připsaly 2,4 procenta.

Dosažená dohoda otevírá cestu k dalším krokům, včetně formálního převzetí kontroly ze strany UniCredit, konsolidace Commerzbank a nominace členů dozorčí rady, kteří by mohli jmenovat nové vedení banky.

Ostražité odbory

Orcel zahájil své tažení za ovládnutím Commerzbank v roce 2024. Vedení banky i Berlín tehdy zaskočil tím, že nejprve skrytě nakupoval akcie na trhu a následně odkoupil podíl nabízený státem. Commerzbank i německá vláda se jeho snahám zpočátku bránily, ustoupily však poté, co UniCredit nashromáždila podíl blížící se 50 procentům.

Zaměstnanci Commerzbank se proti dohodě dlouhodobě stavěli, mimo jiné kvůli Orcelovým dřívějším plánům na rušení pracovních míst v Německu.

Předseda podnikové rady Commerzbank Sascha Uebel nyní uvedl, že vítá zachování centrály německých aktivit ve Frankfurtu a zdůraznil, že stávající kolektivní smlouvy zůstávají v plné platnosti. „Pokud budou tyto dohody dodrženy tak, jak bylo přislíbeno, nemusí nás čekat roky konfrontací,“ dodal s tím, že záleží hlavně na Andreovi Orcelovi, jestli jej zaměstnanci přijmou mezi sebe.

Německá vláda v Commerzbank stále drží podíl 13,3 procenta, který získala v rámci záchranného balíčku pro banku během globální finanční krize.

Budoucnost tohoto podílu zůstává otevřená. V Orcelově dopise sice stálo, že dohoda „vytváří základ pro odprodej vládního podílu“, Klingbeilovo vyjádření však žádný konkrétní závazek k prodeji neobsahovalo.

Související témata:

Doporučované