Článek
Debata o televizních a rozhlasových poplatcích do jisté míry připomíná časovou smyčku. Zhruba měsíc poté, co vláda přes noc protlačila změnu financování médií veřejné služby prvním čtením, se koaliční záměr zamotává. A změna se ve svých obrysech vrací prakticky tam, kde byla před rokem.
Zákon přichystaný ministrem kultury Oto Klempířem má jít do druhého čtení začátkem příštího roku. Už teď je ale jasné, že jeho návrh dozná změn. Minimálně v tom ohledu, že financování médií veřejné služby zřejmě nepůjde z kapitoly ministerstva kultury, jak bylo původně zamýšleno.
„Technické nastavení poplatků řeší pan premiér Babiš ve spolupráci s paní ministryní financí Schillerovou. Koaliční partnery s tím seznámí ještě před druhým čtením, které bude začátkem roku, představí to také ostatním poslancům a veřejnosti,“ řekl redakci ministr pro prevenci, sport a zdraví Boris Šťastný.
Změnit se může částka i zdroj financí
Většina koaličních politiků na záznam popisuje, že poplatky aktuálně příliš neřeší: Financování má být v rukou premiéra a ministryně financí a s Klempířovým návrhem se i nadále počítá.
Ze sněmovních kuloárů ale mezitím prosakují informace, že hnutí ANO – zřejmě i po několika protestech – aktivně řeší, jak zákon definovat. Klempířovi Babiš v tomto ohledu už příliš nedůvěřuje, na rozdíl od „svých“ lidí. Ti teď k návrhu ministra kultury připravují změny, které prakticky upraví to, co na pár stránkách Klempíř vymyslel.
„Sami nevědí, co s tím. Navrhli politicky nebezpečný systém, ale pro ně funkční. Jenže pod veřejným tlakem to už dělat nechtějí, proto si asi hodně lámou hlavu, co nového vymyslet,“ popisuje jeden z opozičních poslanců.
Pozměňovací návrhy se mají týkat jak částky, která by na veřejnoprávní média měla jít, tak samotného „zdroje“ financí či pojistek proti zásahům do financování.
V současnosti vláda počítá s tím, že na veřejnoprávní média vyčlení ze státního rozpočtu pevně danou částku – celkem to má být zhruba osm miliard korun ročně. Zákon v tomto ohledu počítá s desetiprocentní inflační doložkou, jak ale premiér sám naznačil, neměl by být problém v tomto ohledu ustoupit ředitelům České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a hranici snížit na stávajících šest procent.
Vedení obou médií požaduje i další pojistky. Vicepremiér vlády Karel Havlíček v tomto směru například 17. listopadu na Národní třídě připustil debatu o ústavních pojistkách. Mediální zákon by se tím zařadil mezi legislativu, kterou by musela schválit Poslanecká sněmovna i Senát.
Z informací redakce vyplývá, že ve hře je stále možnost, že by se rozhlas a televize nakonec platily podílem z vybraných daní na základě předem daného koeficientu. Tento návrh v minulosti ostatně razil poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.
Premiér zároveň naznačil, že by média nemusela být hrazena přímo z rozpočtu. S touto možností pak v minulosti počítal i zmíněný Nacherův návrh. Jak redakce zjistila, premiér a ministryně financí momentálně řeší, zda by „nejčistší“ variantou nebylo řešení skrze rozpočtové určení daní (RUD). Financování médií by tak bylo zajištěno skrze předem stanovený podíl z výnosu některé z existujících daní.
Zákon o RUD totiž stanovuje, jak se rozdělují výnosy vybraných daní mezi státní rozpočet, obce a kraje. Vláda by se tedy mohla například vydat cestou novelizace zákona, která by umožnila určité procento z konkrétní daně poslat přímo veřejnoprávním médiím. Mohlo by jít například o daň z příjmů.
Peníze na veřejnoprávní média by se získávaly skrze určený mechanismus. Mělo by jít například o procento z HDP nebo nějakou část z rozpočtového určení daní. Ve hře bylo, že by peníze šly do nově zřízené instituce, která by byla následně zodpovědná za jejich rozdělení do ČT a ČRo.
Varianta související s rozpočtovým určením daní se podle kuloárních informací řeší i ve Sněmovně. Redakce oslovila členy hnutí ANO nejen z mediálního výboru, stejně jako šéfku poslanců Taťánu Malou. Oslovení nicméně opakovaně nezvedali telefony nebo redakci sdělili, že detaily financování neznají. Šéfka státní kasy Schillerová na zaslané otázky ohledně financování médií do vydání textu neodpověděla.
Co bude teď dělat opozice?
V opozičních kruzích se nicméně podle informací redakce počítá s tím, že se kolem projednávaného Klempířova návrhu na zrušení poplatků do konce roku nic nestane. Pozměňovací návrhy bude koalice prý tlačit až po Novém roce ve druhém čtení. Jejich rozsah by navíc mohl naprosto změnit původní vyznění návrhu.
Opoziční politici proto ladí taktiku, že ani oni teď pozměňovací návrhy podávat nebudou. Před časem se lídři opozičních stran dohodli, že budou v rámci mediální agendy postupovat ve shodě. Postup si ale mají potvrdit ještě na schůzce příští týden.
„My zatím pracujeme s tím, že se 10. prosince na výboru nic neodehraje, nic nebudeme nahrávat, proč nahrávat pozměňováky k financování z rozpočtu, když to teď asi už není ve hře. Počkáme, co bude po Novém roce, protože máme zprávy, že půjde o zásadnější změnu oproti současnému sněmovnímu tisku,“ nastínil jeden z opozičních poslanců.
Na další schůzce mediálního výboru 10. prosince má pokračovat debata o Klempířově zákoně. „Pokud říkají vládní politici, že chtějí diskuzi, tak očekávám, že přijdou s některou variantou. Ta stávající je pro nás no-go. Rád bych, aby s návrhy přišli na výbor, ale myslím si, že se to nestane,“ říká předseda mediálního výboru František Talíř (KDU-ČSL).














