Článek
Na donbaskou frontu se v posledním týdnu vrátila hustá mlha a s ní i ruské útoky obrněných vozidel. Ruské jednotky je podnikly například severovýchodně od Dobropillji a směrem k Družkivce.
Na možnost, že se za špatné viditelnosti obrněnce znovu objeví, jsme upozorňovali v minulých týdnech; teď máme i konkrétní příklad, jak takový pokus dopadl.
Mlha ukrajinské operace opravdu omezila. Analytik vystupující pod přezdívkou Vitaly spočítal, že ukrajinské Síly bezpilotních systémů ten den, tedy 13. listopadu, podnikly o 44 procent méně úderných letů, než činil průměr prvních dvanácti listopadových dnů, a zasáhly zhruba polovinu obvyklého počtu cílů. Jde o údaje tohoto druhu vojsk za celou frontu, ne o všechny ukrajinské drony nebo jen okolí Dobropillji.
Horší viditelnost přitom využívají i obránci. Pod jejím krytem obě armády střídají vojáky na pozicích, dopravují zásoby a odvážejí raněné, připomíná ruská exilová skupina Conflict Intelligence Team (CIT). Ani tentokrát počasí nepřineslo velkou změnu fronty.
Zpomalení u Slovjansku
Na severu - u Kupjansku v Charkovské oblasti - zůstává ruská útočná aktivita nízká. Ukrajinský generální štáb tu za 15. a 16. listopad neevidoval žádný ruský útok. Menší ukrajinské protiútoky pokračovaly u Lymanu a východně od Slovjansku.
Právě u Slovjansku se mění spíše vyhlídky než samotná mapa. CIT dříve považoval za možné, že šedá zóna do konce roku dosáhne předměstí Slovjansku a Kramatorsku, což je velká aglomerace, jejíž dobytí Rusku chybí k naplnění jednoho z hlavních cílů války, tedy dobytí Donbasu.
V nové zprávě už CIT píše, že se tato možnost vzdálila. Připisuje to neúspěchu ruského pokusu postupovat k Družkivce, změnám ukrajinského velení i úderům na ruské zásobování.
Francouzský analytik Clément Molin popisuje, jak ukrajinský postup v lesích mezi Lymanem a Mykolajivkou umožnil přesunout dopředu týmy s drony a část dělostřelectva. Odtud mohou zasahovat ruské skupiny, které se snaží pronikat k Mykolajivce na přístupech ke Slovjansku.
V Kramatorsku se ovšem podmínky dál zhoršují kvůli dronům, dělostřelbě a klouzavým pumám, i když se k němu ruská pěchota výrazně nepřibližuje.

Jižněji trvají boje o Kosťantynivku a okolí Dobropillji. U druhého z měst Rusové zřejmě dokončili obsazení Bilyckého, kde jsme minule zaznamenali jejich vojáky ve středu obce. Analytik vystupující pod přezdívkou Playfra uvádí, že už tam několik dnů nejsou ukrajinští vojáci.
Boj o téměř zničené město trval asi devět měsíců. Rusům může posloužit jako místo, kde budou shromažďovat síly pro další postup k Dobropillji.
Na jihu pokračují ukrajinské protiútoky u Novopavlivky a Oleksandrivky. U Orichivu Playfra rozlišuje dvě situace: přímo ve městě zůstávají malé ruské skupiny, které se zatím nezmohou na větší akci, východně od něj mezi Malou Tokmačkou a Huljajpilským ale Rusové pomalu postupují.
Úspěch obránců v jednom místě tedy nelze vztáhnout na celý úsek.

Tank před příkopem
Severovýchodně od Dobropillji ruské jednotky 13. listopadu zaútočily od Šachového směrem k Hruzkému v pásmu ukrajinského 1. sboru Národní gardy Azov. Nasadily obrněnce, lehká vozidla, motocykly i pěšáky.
Podrobnosti se rozcházejí, například v přesných počtech nasazených vozidel, byť všechny zdroje se shodují v tom, že šlo o jednotky kusů, alespoň co se týče obrněné techniky (což je jen důkaz toho, jak nebezpečno na bojišti je a jak těžké je soustředit nějaké větší síly, které by mohly dosáhnout výraznějšího výsledku).
Tank nebo tanky měly patrně přitáhnout pozornost obránců, zatímco ostatní vozidla měla vysadit pěchotu. Část obrněnců Ukrajinci zničili před protitankovými příkopy nové donbaské obranné linie.

Vozidla se i tak v mlze dostala dále, než by jim obvykle dovolily ukrajinské drony. Rusové z nich vysadili pěchotu a doplnili některá předsunutá shromaždiště. Dostupné popisy se ale shodují, že Ukrajinci nepřišli o pozice. Obránci hlásili zhruba 30 zabitých a raněných Rusů a zásahy sedmi vozidel; počty ztrát nezávisle ověřit nelze.
Ukrajinské drony navíc zasáhly větší skupinu pěšáků asi 14 kilometrů od kontaktní linie. Průzkum tedy i přes mlhu alespoň částečně fungoval. Z jedné odražené akce nelze usuzovat, že podobně dopadnou všechny další pokusy: Rusové zkoušeli obrněnce i směrem k Družkivce a u Rusyn Jaru a budou zřejmě hledat místa, kde obrana reaguje hůře.
Překážka zůstane i za frontou
U Hruzkého byla minimálně část těžké techniky zničena ještě předtím, než se dostala k protitankovým překážkám (hlavně příkopům), takže její zničení nelze připsat právě těmto obranným opatřením.
Nakolik tedy nové ukrajinské linie ovlivňují průběh bojů?
Jejich zamýšlený účinek jsme popsali už na jaře: překážky mají zpomalit pěchotu a vozidla v prostoru, na který obránci vidí a kam mohou útočit drony nebo střílet z děl. Za tímto prostorem jsou opěrné body. Samotný příkop ani drátěný zátaras pěchotu natrvalo nezastaví, obránci musí na pohyb útočníků reagovat palbou.
V praxi je zatím účinek méně zřetelný. Analytik Vitaly při srovnání postupu přes pásy překážek a okolní terén výraznější rozdíl nevidí. Ruské jednotky podle něj většinu pásů, ke kterým letos dorazily, překonaly během měsíce, přibližně tak rychle jako otevřený terén v okolí. Ačkoli ruský postup jako celek zpomalil, z jeho srovnání není patrné, že by Rusy výrazně zdržovaly právě tyto linie.
Část vysvětlení může souviset se způsobem boje. Rusové většinou posílají malé skupiny pěšáků, na které překážky působí jinak než na kolony vozidel. Pěšák může dráty či příkop překonat nebo obejít. Vozidla musejí projet průchodem, nebo jim ženisté musí překážku odstranit či vybudovat přejezd. Kolona pak na omezeném počtu míst zůstává déle a obránci mají víc příležitostí ji najít a zasáhnout. Záleží samozřejmě na tom, zda tam jejich průzkum a zbraně mohou působit.
Překážky také zůstávají v terénu, i když se fronta posune. Stejnými průchody musí jezdit zásoby a posily. Týká se to ovšem také ukrajinských vojáků před vlastní linií překážek a jejich zásobování; příkop lze využít proti oběma armádám.
Většina nových ukrajinských pásů navíc dosud útoku nečelila. Zatím tedy umíme popsat, jak mají fungovat, a některé jednotlivé případy, kdy útočníkům zkomplikovaly pohyb. Z dosavadního vývoje ale neumíme oddělit jejich celkový přínos od práce dronových týmů či problémů ruské armády s vojáky a zásobováním.
Kudy putuje obraz
Ukrajinské drony v týlu nepřítele omezuje vedle počasí znovu i spojení. Prezident Volodymyr Zelenskyj už 12. listopadu oznámil návrat potíží se satelitní službou Starshield, kterou firma SpaceX provozuje pro americkou vládu. Říjnový případ jsme rozebrali podrobně, tentokrát je zajímavý především zeměpisný rozsah.
Specialisté ukrajinského ministerstva obrany zjistili limit rychlosti pohybu terminálu kolem 161 kilometrů za hodinu nad okupovaným územím, zatímco nad územím pod ukrajinskou kontrolou ho nezaznamenali.
Nejde o rychlost přenosu dat: spojení má vypadávat při příliš rychlém letu. To vadí dronům útočícím v ruském týlu i rychlým strojům, které pronásledují ruské útočné drony. Kdo omezení nařídil, stále nevíme; SpaceX ukrajinskému diplomatovi sdělila, že jde o technický problém.
Alternativy existují, ale nemají stejné možnosti. Dron může předávat obraz a přijímat povely přes jiný letoun, který slouží jako retranslační stanice. V síti označované jako „mesh“ se data mohou přenášet přes více takových uzlů a při výpadku jednoho využít jinou dostupnou cestu.
Ruské jednotky takové spojení rozvíjejí u Geranů a Gerber. Jejich operátoři pak mohou za letu měnit cíle a útočit i na vozidla daleko od fronty, píše Jack Watling z britského institutu RUSI. Ukrajinskou převahu v úderech do střední hloubky proto nepovažuje za trvalou.
Dosah sítě ovšem nelze odvodit jen z počtu přeskoků signálu v katalogu modemu. I výrobce čínských rádiových modulů Xingkai rozlišuje, kolik retranslací zařízení zvládne při přenosu dat, hlasu a videa. Poslat krátký povel je jiný úkol než nepřetržitě přenášet obraz, podle něhož pilot řídí útok. Dron navíc může část letu absolvovat automaticky; výpadek spojení sám o sobě neznamená, že přestane letět.
Cesta na Krym
Komunikační technologie sehrály pochopitelně roli i v nedávné sérii útoků na Kerčský most. Specialisté ukrajinského 7. samostatného centra Sil bezpilotních systémů řekli listu Financial Times, že při operaci pomáhaly udržovat obrazové spojení desítky retranslačních dronů. Ukrajinci tak podle jejich svědectví nemuseli spoléhat na Starshield.
V noci na 17. listopadu se do průlivu zřítil silniční oblouk a vozovka pod ním. Železniční část zůstala stát a provoz se po ní obnovil, po dalším útoku v noci na 19. listopadu ho ale ruské ministerstvo dopravy znovu zastavilo. Rozsah nejnovějšího poškození zatím není ověřený.

Pro zásobování ruské armády je důležité, že silniční most už dávno nebyl hlavní trasou: nákladní auta po něm nesměla jezdit od roku 2022. Vojenská doprava využívá především pozemní koridor přes okupovaný jih Ukrajiny. Kampaň proti této trase proto pokračuje současně s útoky na Kerč.
CIT napočítal za měsíc šest zasažených mostů v Rostovské oblasti a na okupovaném území, které leží na trasách napojených na silnici R-280. Patří mezi ně i most přes Mius u Melentěva, napadený 15. listopadu. Ukrajinské údery se tedy posouvají i k východním přístupům ke koridoru, který sledujeme od léta.
Krym tím není odříznutý. Ruská doprava ale musí využívat objížďky a provizorní přejezdy, kde nákladní auta jedou pomaleji a mohou se hromadit. Právě na taková místa se zaměřují ukrajinské drony ve střední hloubce. Pád silničního oblouku sám o sobě poměry na frontě nezmění, další narušování dopravy ale zvyšuje nároky na ruské zásobování.
Kolik ropy se ještě zpracuje
Účinky ukrajinských úderů jsou měřitelné i v ruském ropném průmyslu. Dva zdroje agentury Reuters z odvětví odhadují, že objem zpracované ropy od konce října klesl asi o 45 procent, z více než 700 tisíc na přibližně 400 tisíc tun denně. Provoz je narušený nebo zastavený v 15 z 35 velkých rafinerií.
Analytik amerického think tanku RAND Michael Bohnert upozorňuje, že po velkých zásazích trvá obnovení provozu běžně 45 až 60 dnů.
Neznamená to, že Rusko za celý listopad zpracuje skoro o polovinu méně ropy než v předchozích měsících. Propad byl postupný a dosavadní měsíční průměr zůstává nad 500 tisíci tun denně, jen o pět až deset procent pod zářím a říjnem.
Rusko část výpadku řeší dovozem. V říjnu nakoupilo po moři rekordních 390 tisíc tun benzínu, zjistil Financial Times z dat firmy Kpler. Situaci list zatím popisuje jako převážně zvládnutou. U benzínu jsou ovšem rezervy menší než u nafty, které Rusko vyrábí výrazně víc, než samo spotřebuje.
Další zásahy kyjevských mostů
Ruské letectvo v první polovině listopadu poněkud zpomalilo tempo nasazování řízených střel. Zelenskyj uvedl, že za týden do 15. listopadu vyslalo proti cílům na Ukrajině patnáct raket proti 115 v předchozím týdnu. Současně ale hlásil přes 2300 útočných dronů a 1590 klouzavých pum. O přestávce v letecké válce jako celku tedy mluvit nelze.
Večer 16. listopadu pak Rusko znovu zaútočilo na kyjevské mosty. Čtyři balistické střely podle Zelenského mířily na Jižní a tři na Severní most. Oba byly následně uzavřeny, na Jižním se následující den část provozu obnovila. Další údery následovaly v noci na 20. listopadu.

Rusové pokračují i v útocích na energetiku; v Dněpropetrovské oblasti zůstalo po úderech bez proudu asi 700 tisíc domácností.
Monitorovací mise OSN mezitím zveřejnila říjnovou bilanci, na kterou jsme před dvěma týdny čekali: nejméně 372 zabitých a 1981 zraněných civilistů. Od ledna do října eviduje přes dvacet tisíc zabitých a raněných, o 63 procent více než za stejné období loni.
Aktualizovat musíme také počet obětí ve škole v Komyšuvaše, kterou ruské pumy zasáhly 2. listopadu. Novější ukrajinské údaje uvádějí 72 mrtvých a čtyři nezvěstné; minule jsme psali o nejméně 55 mrtvých.
Nebezpečné Černé moře
Obchodní plavbu v Černém moři dál omezují útoky obou armád. Ukrajina napadala trajekty a další lodě zásobující Krym, Rusko se snaží narušit i náhradní dopravu do ukrajinských přístavů na Dunaji. Velké přístavy u Oděsy odbavují jen zlomek dřívějšího provozu a dunajské přístavy jejich kapacitu nenahradí.
Rusko může větší část svého obilí vyvážet přes Balt. Obchodní plavbu v Azovském moři ale po ukrajinských útocích zastavilo už v červenci; teď navíc průjezd Kerčským průlivem alespoň dočasně blokuje zřícený silniční oblouk mostu.
Útoky na obchodní dopravu v Černém moři pokračovaly také v rumunských teritoriálních vodách. Večer 13. listopadu dron zasáhl nákladní loď Larissa 1, následující večer další tři plavidla, mezi nimi tanker Evia Petrol V pod řeckou vlajkou. Požáry posádky uhasily a nikdo nezahynul.
Rumunské letectvo dvakrát vyslalo stíhačky F-16, zásahům ale nezabránilo. Úřady zatím původ dronů oficiálně neurčily. Lodě čekaly v oblasti vstupu do sulinského ramene Dunaje, kudy vede alternativní cesta k ukrajinským přístavům. Tři z napadených plavidel přitom mířila do Moldavska, upozorňuje CIT. Francie na žádost Bukurešti do Rumunska přesunula námořní hlídkový letoun Atlantique 2, který má pomoci se sledováním situace na moři.














