Hlavní obsah

Česko a Švédsko mají v EU nejvyšší podíl domácích držitelů dluhu

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

České finanční instituce držely na konci loňského roku 69 procent dluhu vládních institucí, stejně jako ve Švédsku. Je to nejvíce v Evropské unii.

Článek

Domácí finanční instituce držely na konci loňského roku 69 procent hrubého dluhu sektoru vládních institucí v České republice. Stejný podíl vykázalo také Švédsko, v obou zemích byl nejvyšší v Evropské unii. Ve své zprávě to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat.

Struktura dluhu se v jednotlivých zemích EU výrazně liší. Rozdíly souvisejí například s původní a zbývající dobou splatnosti dluhu, použitými finančními nástroji a hlavními institucionálními sektory, které dluh drží.

Více než polovinu dluhu držely domácí finanční instituce vedle Česka a Švédska také v Chorvatsku (61 procent), Polsku (56 procent) a rovněž na Maltě (54 procent). Celkem se to týkalo sedmi zemí EU. V 16 zemích EU drželi více než polovinu státního dluhu nerezidenti. Nejvyšší podíly zaznamenaly Kypr (90 procent), Estonsko (78 procent), Lotyšsko (74 procent), Litva (72 procent) a Řecko (71 procent).

Stát si na financování svých výdajů půjčuje peníze, mimo jiné prostřednictvím vydávání státních dluhopisů. Ty nakupují různí investoři – například banky, pojišťovny, penzijní a investiční fondy nebo zahraniční instituce. Údaje Eurostatu ukazují, jakou část státního dluhu jednotlivých zemí drží tyto skupiny věřitelů.

Ve většině zemí EU držely domácí nefinanční sektory méně než deset procent státního dluhu. Patří mezi ně nefinanční podniky, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem. Na konci roku 2025 naopak podíl dluhu drženého nefinančními sektory přesahoval deset procent na Maltě (24 procent), v Maďarsku (23 procent), Portugalsku (19 procent), Itálii (14 procent) a v Irsku (12 procent).

Na konci loňského roku vykazovalo nejvyšší podíl dluhu sektoru vládních institucí se zbývající krátkodobou splatností - tedy dluhu, který má být splacen do jednoho roku - Švédsko, a sice 38 procent. Následovalo Portugalsko (27 procent), Irsko (26 procent) a Estonsko (20 procent). Nejnižší podíly zaznamenaly Slovensko (6,0 procenta), Řecko (7,0 procenta) a Litva (9,0 procenta).

Ve srovnání s koncem roku 2024 se podíl hrubého dluhu sektoru vládních institucí se zbývající krátkodobou splatností zvýšil v 18 z 26 zemí EU, za které jsou k dispozici údaje. Nejvýraznější nárůst zaznamenalo Irsko (o 3,4 procentního bodu), Estonsko (o 3,2 procentního bodu) a Nizozemsko, Malta a Slovinsko (všechny o 3,1 procentního bodu). Naproti tomu v osmi zemích EU se tento podíl snížil. Nejvýraznější pokles zaznamenalo Dánsko (o 5,8 procentního bodu), Chorvatsko (o 3,4 procentního bodu) a Slovensko (o 2,9 procentního bodu).

Struktura věřitelů je jedním z ukazatelů toho, jak je státní dluh financován a kdo jej drží. Sama o sobě ale nevypovídá o tom, zda je zadlužení země vysoké, ani zda je její dluh bezpečný či udržitelný. K tomu je potřeba sledovat také celkovou výši dluhu, jeho poměr k výkonu ekonomiky a náklady na jeho obsluhu.

Související témata:

Doporučované