Hlavní obsah

Británie musí zvážit, jaké vztahy s EU jsou pro ni nejvhodnější, řekl Burnham

Foto: Reuters

Britský premiér Andy Burnham.

aktualizováno •

Británie a Brusel chtějí obnovit vzájemné vztahy a napravit škody po brexitu, který podle britského premiéra nefunguje. Spolupráce by měla přinést dynamické partnerství v oblasti obchodu nebo mobility mladých lidí.

Článek

Británie musí zvážit, jaké dlouhodobé vztahy s Evropskou unií jsou pro ni nejvhodnější, uvedl po skončení summitu EU-Británie britský premiér Andy Burnham. Zhruba za rok chce proto s Evropskou unií zahájit neformální diskuze o možných podobách další spolupráce.

Británie a Evropská unie se na pátečním summitu v Bruselu dohodly na prohloubení spolupráce mimo jiné v oblasti obchodu, emisních povolenek a mobility mladých lidí. Obě strany chtějí po letech sporů a odcizení obnovit vzájemné vztahy a budovat ambiciózní a dynamické partnerství. Burnham označil schůzku za historický okamžik a krok k nápravě škod, které podle něj způsobily roky odchodu Británie z EU.

„Je to dobrý den pro Británii i pro Evropu. Dohoda, které jsme dosáhli, je výhodná pro obě strany,“ řekl Burnham. Již před summitem britský premiér několikrát zopakoval, že brexit „nefunguje“. „Ztratili jsme víc, než jsme získali,“ uvedl. Po summitu dodal, že mnoho Britů si přeje užší vztahy s Evropskou unií.

„S velkým zájmem sledujeme debatu, kterou premiér Burnham v Británii otevřel,“ uvedl předseda Evropské rady António Costa. Podle představitelů EU je nyní na britské vládě a občanech, aby si ujasnili, jak blízké vztahy s Unií chtějí do budoucna mít. Evropská unie je podle nich připravena jednat o jejich dalším prohloubení, konkrétní podobu budoucího partnerství však musí nejprve definovat sám Londýn.

„Budeme respektovat jakékoli rozhodnutí Británie o budoucí podobě jejích dlouhodobých vztahů s Evropskou unií. Zůstáváme otevřeni nejužšímu možnému partnerství,“ prohlásil Costa. Zároveň ale připomněl, že případné užší vztahy musí respektovat principy jednotného trhu, včetně nedělitelnosti jeho čtyř svobod, tedy volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu.

Také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na závěrečné tiskové konferenci uvedla, že EU je otevřena širší debatě o budoucím uspořádání vztahů. Podle ní lze pokračovat v postupném prohlubování spolupráce, zároveň je ale třeba diskutovat o širším pohledu na budoucnost Evropy v měnícím se světě.

Burnham připustil, že postupné uzavírání dílčích dohod má své limity. „Británie dneška a Evropská unie dneška nejsou stejné jako v roce 2016. Svět se za tu dobu v mnoha ohledech změnil,“ řekl. V příštím roce chce proto s evropskými představiteli neformálně diskutovat o možných variantách budoucích vztahů, aby se jimi mohl zabývat i příští britský parlament.

Britský premiér zároveň zdůraznil, že o dalším směřování země musí rozhodnout sami Britové a jeho vláda nebude předbíhat veřejné mínění. „Britští občané budou rozhodovat o tom, jakým směrem se země vydá,“ uvedl. Připomněl také, že nynější dohody odpovídají volebnímu programu jeho vlády, který stanovil mantinely, jež je při sbližování s EU třeba respektovat.

Tato dohoda je pro vás, vzkázal premiér mladým

Za jednu z hlavních dohod, které bylo dosaženo, označil Burnham program mobility mladých lidí. Ten občanům EU a Británie do 32 let umožní po omezenou dobu žít, pracovat či studovat na druhé straně Lamanšského průlivu. Každoročně by se do něj mohlo zapojit až 100 tisíc lidí z každé strany, přičemž pobyt by mohl trvat až tři roky.

„Je to dobrý den pro Británii a dobrý den pro Evropu,“ pokračoval. Mladým lidem vzkázal: „Tato dohoda je pro vás.“

Program má mladým lidem vrátit část příležitostí, o které přišli po odchodu Británie z EU. Britský premiér Burnham uvedl, že právě mladá generace pocítila důsledky brexitu obzvlášť silně. Poslední desetiletí bylo podle něj obtížné pro mnoho lidí, nejvíce však pro mladé. Jejich možnosti následně omezila také pandemie covidu-19.

Vedle mobility zůstává důležitým tématem také přístup ke vzdělávání. Británie a EU se zatím nedohodly na výši školného pro evropské studenty na britských univerzitách. Ti po brexitu zpravidla přestali mít nárok na stejné sazby jako britští studenti a často platí vyšší poplatky určené zahraničním studentům. Evropská unie usiluje o jejich zrovnoprávnění s britskými studenty. Případná dohoda by se měla na základě vzájemnosti vztahovat také na britské studenty studující v zemích EU.

O školném budou obě strany jednat i po summitu. „Máme za sebou řadu případů, kdy se nám podařilo najít řešení, a jsem přesvědčena, že ho najdeme i tentokrát,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jednání budou pokračovat v příštím měsíci.

Doporučované