Hlavní obsah

Důkaz na 17 milionů řádků. Matematik s AI prý pokořil nejslavnější záhadu

Riemannova hypotéza řeší rozložení prvočísel, matematikové se ji snažili dokázat už od roku 1859.Video: Pavel Kasík, Seznam Zprávy

aktualizováno •

Člověk ukázal umělé inteligenci horu a ta AI vrcholek zdolala. Matematik z firmy Anthropic oznámil, že se mu s pomocí AI agenta podařilo dokázat asi nejslavnější otevřený problém matematiky. Důkazu zatím nikdo nerozumí.

Článek

„Věřím, že jsem ve spolupráci s Claudem objevil důkaz Riemannovy hypotézy,“ oznámil v krátké poznámce americko-turecký matematik Levent Alpöge, který působí ve firmě Anthropic. „Navíc snadno sahá dále a řeší její zobecněnou variantu.“

Na toto oznámení čekali matematikové už 167 let. Jde o jeden z nejznámějších otevřených matematických problémů, jeden z tzv. problémů tisíciletí. O oznámení informoval časopis Scientific American.

Levent Alpöge navíc spolu s kolegou Tristanem Buckmasterem ohlásili, že vyřešili i další slavný problém, „Navier-Stokes“, opět s pomocí AI asistenta. To by znamenalo oznámení dvou vyřešených „problémů tisíciletí“ během jednoho dne, jedním člověkem.

Ale zpátky k Riemannově hypotéze. První automatizovaná ověření ukazují, že Alpögeho řešení je téměř jistě správné. Zatím je ale pro lidi zcela nesrozumitelné. Zapsané do jazyka Lean má důkaz přes 17 milionů řádků. Vytištěný by zabral zhruba 350 tisíc stran. Sám Alpöge prý zatím plně nerozumí tomu, co spolu se svým AI asistentem objevil. Věří nicméně, že jde o první krok k pochopení a nové kapitole výzkumu.

Riemannův teorém odstraní hvězdičky

Hypotézu formuloval německý matematik Bernhard Riemann v roce 1859 a patří mezi nejslavnější nevyřešené problémy matematiky. Popisuje prvočísla a určitou pravidelnost v jejich nepravidelném rozprostření napříč přirozenými čísly.

Alpöge tvrdí, že dokázal zobecněnou verzi této hypotézy. Důkaz napsal v jazyce Lean, čímž se usnadnilo ověření jeho práce. Navíc použil klasický, již dříve ověřený zápis obecné Riemannovy hypotézy, takže je zde vysoká jistota, že formulace neobsahuje chybu.

Alpöge přiznává, že sám důkazu nerozumí. Ukázal prý stroji směr a navrhl, které koncepty zkombinovat, ale ke konci už prý svého AI spolupracovníka vůbec nestíhal. Tomu odpovídá i ohromný objem napsaného kódu, který znamená, že důkaz Riemannovy věty je – alespoň prozatím – mimo lidské chápání.

Jak víme, že se AI neplete?

Matematikové umí potvrdit platnost matematického důkazu, aniž by jej museli pochopit, nebo dokonce číst. Slouží jim k tomu programovací jazyk Lean, který umožňuje počítačovou kontrolu všech kroků. Když Lean důkaz přijme, znamená to, že každý krok plyne z předchozího a nedošlo k přeskočení, přehlédnutí nebo vynechání nějaké podmínky.

Pokud ale automatické kontroly skutečně potvrdí, že je Alpögeho důkaz platný, co to znamená pro matematiku a její disciplíny? V první fázi ne až tak moc. Riemannova hypotéza by se přestala označovat za hypotézu a stala by se ověřeným faktem, tzv. teorémem. Dnes existují minimálně stovky matematických, informatických a kryptografických vět a algoritmů, které obsahují nepohodlnou hvězdičku: „*)pokud platí Riemannova hypotéza, pak…“ Tyto hvězdičky by mohly ze dne na den zmizet.

Protože se ale už dlouho operovalo, „jako kdyby Riemannova hypotéza platila“, tak její dokázání nepovede k žádným prolomením kryptografie. Nelze ale vyloučit, že v důkazu se skrývají koncepty nebo postupy, které mají dalekosáhlé důsledky pro pochopení vztahu mezi prvočísly a oblastmi matematiky, které s nimi na první pohled nesouvisejí. Kdyby z nich jednou vzešel třeba rychlejší způsob, jak rozkládat velká čísla na prvočísla, kryptografie by se to týkat mohlo.

Zatím ale největší změnu zažívají matematikové, a to nejen proto, že byl tento problém zřejmě vyřešen. Záleží i na způsobu, jak se to stalo. Potvrzuje se, že AI umožňuje vytvářet nové – a pro lidi těžko pochopitelné – objevy v nejvyšších patrech abstraktní vědy.

Šest intenzivních týdnů

Načasování tohoto oznámení může být mnoha lidem podezřelé. Firma Anthropic, která Alpögeho zaměstnává a provozuje AI model Claude, vstoupila o den dříve na burzu. Ve svém dopise přitom firma investorům slibovala novou kapitolu vědy a věk zázraků.

Matematik proto ve své poznámce ujišťuje, že opravdu nečekal déle, než bylo nezbytně nutné, a vylučuje postranní úmysly. „Tento problém je pro mě od dětství posvátným předmětem matematiky,“ píše Alpöge. Nebyl sám. Riemannova hypotéza je svatým grálem mnoha matematiků, někteří strávili desítky let pokusem o její dokázání. K tomu se ostatně podle svých slov připravoval i Alpöge, a prý si podle toho vybíral, čemu se na škole věnoval.

Nakonec ale – k jeho překvapení – mu místo desítek let stačilo 41 dní. Prvotním impulzem prý byl zřejmě říjnový balík důkazů publikovaný konkurenční společností OpenAI.

Mezi 722 studiemi, které OpenAI zveřejnila 6. října, byl i jeden postup, ve kterém Alpöge podle svých slov okamžitě poznal zjednodušenou podobu staršího důkazu ruského matematika Sergeje Stěpanova. Ten v roce 1969 dokázal obdobu Riemannovy hypotézy v matematickém světě, kde se místo celých čísel počítá s mnohočleny. Alpöge se rozhodl zkusit, jestli se dá tento postup přenést i na celá čísla. Proto svou časovou osu začíná právě šestým říjnem.

Směr výzkumu prý určoval on, zatímco AI byl v roli výzkumného partnera. Ale jejich role prý nebyly rovnocenné: „V závěru mne zcela předběhl,“ přiznává matematik. „Claude před cílovou páskou létal, tančil, jiskřil,“ dodává v textu, možná v narážce na slovesa, která Claude Code používá pro barvitý popis přemýšlecího procesu.

Výsledkem je Alpögeho důkaz, zapsaný do počítačového kódu Lean, celkově má 175 187 modulů. Pro pobavení si Alpöge nechal od Claude vygenerovat i důkaz napsaný anglicky. Ale byl prý nejen nesmyslně dlouhý (čtvrt milionu stránek), ale především plný trivialit, a takovou „břečku“ se proto rozhodl nepublikovat. Do PDF dal proto jen odkaz na formálně zapsaný důkaz, který už mezitím matematikové po celém světě začali ověřovat.

Zůstane matematika pochopitelná lidem?

Důvodů k opatrnosti je víc. Riemannovu hypotézu už ohlásila jako dokázanou řada lidí, v roce 2018 třeba držitel Fieldsovy medaile Michael Atiyah. Žádný z těch pokusů neobstál. Alpöge navíc stejný den oznámil i vyřešení dalšího „problému tisíciletí“, opět pomocí AI. Nelze se tedy divit, že si na to kolegové patřičně posvítí.

Alpögeho důkaz zatím prošel všemi automatizovanými kontrolami. Matematik Andrew Sutherland monitoruje probíhající i dokončené „audity“ ohromného důkazu. Všemi zatím prošel, dvě ještě běží, včetně té nejdůležitější v nástroji Comparator, který porovnává, zda není uvnitř dlouhého důkazu nějaký „přílepek“.

Zadání převzato ze společné knihovny Leanu, kde leží roky. Nástroj Comparator teď ověřuje, že se 17 milionů řádků opravdu dopracuje právě k tomuto zadání a nepomáhá si žádnými předpoklady navíc. Jiné programy to už v pátek večer potvrdily, Comparator by byl pro velkou část matematické komunity to poslední „razítko“.

Na případný milion dolarů od Clayova matematického ústavu – ten spravuje matematické Ceny tisíciletí – si ale mladý matematik ještě počká. Podle pravidel řešení nejprve musí publikovat v uznávaném odborném časopise nebo v jiné podobě, kterou ústav přijme. Pak poběží dva roky, během kterých důkaz prověří světová matematická komunita. Teprve potom jej posoudí zvláštní komise.

Jde to i bez AI?

Na oznámení o AI úspěchu během několika hodin reagoval i Ravi Vakil, prezident Americké matematické společnosti: „Alessandro Masullo navrhl důkaz obecné Riemannovy hypotézy… Je kompletně vytvořený lidmi, bez AI.“ Původně plánoval důkaz ještě rok pilovat, ale nyní se vzhledem o Alpogeho oznámení rozhodl k okamžité publikaci dílčích výsledků.

Nejdůležitější úkol ale čeká na matematiky – a jejich případné AI asistenty – při dekódování toho, jak vlastně důkaz funguje a co dalšího se v něm skrývá. Alpöge tvrdí, že je v něm ukryto „úžasné množství matematiky, více, než čekal“. Ale milióny řádků jsou pro lidi neproniknutelné. Domnívá se, že se brzy podaří důkaz zjednodušit, ale nechtěl na to čekat a o výsledek se chtěl podělit hned.

Matematikové považují dlouho očekávané „vyřešení Rieamanna“ za velkou událost: „Je to trochu jako objevit Rosettskou desku,“ řekl k tomu chilský matematik Hector Pasten. Důkaz totiž podle něj „doplní slovník pro komunikaci mezi matematickými disciplínami, které si dosud mezi sebou úplně nerozuměly“.

Zároveň Alpöge chystá podrobnější popis celého procesu a tradičnější formát matematické studie. Možná tak chce předejít výtkám, které směřovaly na adresu firmy OpenAI poté, co publikovala svůj říjnový balík stovek AI generovaných důkazů. Matematikové si stěžovali, že firma používá otevřené matematické problémy jen k trénování svých modelů a nebere ohledy na důležitost pochopení principů nebo na proces poznání.

„Věřím, že strávit tento důkaz bude vyžadovat nějaký čas,“ uvedl na svém blogu australský matematik Terence Tao, držitel prestižní Fieldsovy medaile. V minulosti kritizoval nečitelné důkazy vygenerované AI agenty. „Ale v tomto případě máme alespoň k dispozici lidského autora, se kterým můžeme komunikovat a který s tímto procesem může pomoci.“

Levent Alpöge ostatně chce ukázat, že člověk má během objevování stále co nabídnout. Přiznává nicméně, že je to hořkosladký moment: „Je přirozené prožít si tu ztrátu. V mém případě je to ztráta cíle, majáku, který určoval směr mé kariéry,“ povzdechl si 34letý matematik. „Ale to, co jsem po cestě viděl, mne ohromilo natolik, že teď věřím v novou kapitolu napříč vědou. Je to úsvit něčeho mnohem většího.“

„V době revoluce v matematice doufám, že tento argument nabízí letmý pohled na zázraky, které nás čekají,“ dodává Alpöge. „A že ukazuje radost a úžas, které brzy najdeme i v těch nejjednodušších věcech.“

Aktualizace: Do článku jsme doplnili informace o ověřování platnosti důkazu a reakce matematiků.

Doporučované