Hlavní obsah

33 let ve vězení a 148 ran bičem pro Sotudíovou. Svět podepisuje petici za íránskou obránkyni lidských práv

Svět podepisuje petici za propuštění íránské obránkyně lidských práv. (Video: Jolana Humpálová, Seznam.cz)

33 let za mřížemi a 148 ran bičem – trest, který dostala íránská právnička Nasrín Sotudíová. A to kvůli sedmi různým obviněním – mimo jiné kvůli údajnému ohrožení národní bezpečnosti nebo odmítnutí zákona o povinném nošení hidžábu.

Článek

Nasrín Sotudíová se v Íránu angažuje především v lidskoprávní oblasti. Dlouhodobě zastupuje při soudních sporech hlavně ženy, které mají od islámské revoluce v roce 1979 mnohem méně svobod.

Právnička Sotudíová kritizovala i dodatek k článku 48 íránského trestního zákoníku, podle kterého jednotlivci čelící obvinění z trestného činu nemají nárok na advokáta dle vlastního výběru. Třeba v provincii Teherán, kde Sotudíová žije, je k dispozici seznam dvaceti vybraných mužů – advokátů, ze kterých si mohou obvinění vybrat. Sotudíová se odmítla zúčastnit soudního procesu a poukázala na jeho nespravedlnost.

„Nasrín Sotudíová je jedna z těch, které íránské vládě připomínají, že jsou tu nějaké mezinárodní závazky Íránu – třeba to, že lidé musí mít svého advokáta,” uvedl pro Seznam vedoucí kampaní Amnesty International Martin Balcar.

Exemplární trest

Právě organizace Amnesty International osud íránské právničky sleduje už od roku 2010. Tehdy byla odsouzena ke třem letům vězení.

„V roce 2018 pak byla odsouzena nejprve na pět let, v podstatě bez důkazů. V prosinci pak ale dostala 33 let ve vězení a trest 148 ran bičem,” vysvětlil Martin Balcar. Česká sekce Amnesty International také zorganizovala petici za propuštění Sotudíové. Za necelé čtyři dny se vybralo přes šest tisíc podpisů a jejich počet stále roste. Petici včera zástupci organizace předali na íránské ambasádě v Praze. Nešlo to ale podle plánu.

„Tu předávku jsme naplánovali tak, abychom ji předali v rámci pracovních hodin konzulárního úřadu v Praze. Pokusili jsme se s nimi spojit. Oni samozřejmě zvedli telefon, ale dál už nereagovali,” popsal situaci Balcar. „Od policie, která byla přítomna – my takové předávky vždycky hlásíme jako veřejný happening – jsme se dozvěděli, že si nepřejí, abychom jim petici předali.”

Nikdo z ambasády nereagoval ani na zvonek. Petici proto aktivisté vhodili do poštovní schránky. „Ty informace z České republiky se do Íránu dostanou. Minimálně diplomatickou poštou,” dodal Balcar.

Po celém světě se podařilo vybrat přes 300 000 podpisů. I v kontextu Íránu jde totiž o neobvyklý případ. „Vnímáme to jako exemplární trest, který je v podstatě trestem smrti,” uvedl pro Seznam Balcar.

Doporučujeme