Hlavní obsah

Agenti ruské GRU vraždí v Evropě, někdy i s diplomatickým krytím

Foto: Adam Borový

Evropské země, v nichž minulých letech prováděla GRU své operace.

Reklama

28. 4. 19:26
aktualizováno • 28. 4. 20:07

Ruské ministerstvo zahraničí v diplomatické nótě odmítlo, že by do Prahy vysílalo agenta tajné služby, o němž informoval týdeník Respekt. Stejně se ale Rusové chovali po vraždách spáchaných GRU v jiných zemích.

Článek

České ministerstvo zahraničí se pak dnes ohradilo proti nótě ruského velvyslanectví, jež si stěžovalo na článek týdeníku Respekt. Česká diplomacie považuje ruskou nótu za nepatřičnou snahu o narušování svobody tisku, řekla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Velká Británie, Německo a Bulharsko. Už tři země Evropské unie zažily vraždy nebo pokusy o ně, které na jejich území spáchali agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Právě pracovník této tajné služby měl na začátku dubna podle týdeníku Respekt přijet do Prahy s kufrem obsahujícím smrtící jed ricin.

Pražský případ se od těch předchozích liší hned v několika aspektech. Především v tom, že k vraždě či pokusu o ni naštěstí dosud nedošlo. České Ministerstvo zahraničí navíc dalo podle Deníku N ruské ambasádě najevo, že o akci ví a že pokud se někomu z trojice komunálních politiků něco stane, vyvodí z toho důsledky. Pražský primátor Zdeněk Hřib, starosta šesté pražské části Ondřej Kolář i starosta čtvrti Řeporyje Pavel Novotný žijí nyní nicméně pod policejní ochranou.

Vraždí v zemích, které se snaží o přátelské vztahy s Ruskem

Další zásadní rozdíl je v cílech ruské agrese: „Zdá se, že hrozba směřuje poprvé směrem k nám. Pokud Rusové tyto věci dělali, až dosud to vždy bylo směřováno proti bývalým příslušníkům bezpečnostních složek. V tomto případě byla hrozba vůči lidem, kteří nemají a nikdy neměli s Ruskou federací nikdy nic společného,“ upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Michael Romancov, politolog zaměřující se na Rusko, který působí na Fakultě sociálních věd UK.

Ze zemí, kde v minulosti k vraždám v režii GRU došlo, jmenuje Romancov Velkou Británii a Německo. „Jsou to země, které měly dlouhodobou snahu mít s Ruskem co možná nejpřátelštější vztahy. V obou případech se stalo, že na jejich území ruští agenti zlikvidovali cíle, které považovali za potenciálně nebezpečné nebo nepřátelské vůči Ruské federaci a jejím zájmům.“

Vražda Alexandra Litviněnka a pokus o likvidaci Sergeje Skripala a jeho dcery vyvolaly mezinárodní skandál, ve Skripalově případě dokonce 29 států světa přikročilo k vyhošťování ruských diplomatů - celkem jich své mise muselo opustit 146.

Senátní zahraniční výbor požaduje po vládě, aby představila plán na vyhoštění ruských diplomatů (a "diplomatů", tedy...

Zveřejnil(a) Jakub Janda dne Úterý 28. dubna 2020

V Berlíně vraždil stejný muž jako v Moskvě

Na poslední obdobný případ ale Německo, kde k vražednému útoku došlo, reagovalo podle časopisu Der Spiegel spíše pomalu. Loni v létě byl v Berlíně zavražděn 40letý gruzínský občan Zelimchan Changošvili, jenž dříve bojoval proti Rusům v Čečensku. V parku v centru města ho v srpnu dvěma ranami z pistole zastřelil muž, který přijel na místo činu na kole.

Týdeník Der Spiegel ve spolupráci s investigativním serverem Bellingcat a ruským serverem The Insider odhalil, že jde o stejného muže, který v roce 2013 zavraždil v Moskvě ruského podnikatele Alberta Nazranova. Další nepřímé důkazy svědčily o jeho napojení na ruskou tajnou službu GRU.

Německá vláda ale s odpovědí dlouho váhala. Rusko odpovědnost za smrt Changošviliho odmítalo (ostatně jako vždy v obdobných případech) a Němci váhali s argumentem, že k falešným dokladům na jméno Vadim Sokolov mohl vrah přijít i pomocí úplatků. Loni v prosinci se ale případu ujal německý federální prokurátor a vláda Angely Merkelové přitvrdila. Předvolala si chargé d’affaires z ruské ambasády a oznámila mu, že vyhošťuje dva pracovníky z obranné sekce velvyslanectví. Oba označily německé tajné služby za agenty GRU.

Německé ministerstvo zahraničí tento krok vysvětlilo nedostatečnou spoluprací ruských úřadů. Vyhoštění pak považuje za jasný vzkaz Moskvě, který by ji měl přivést k okamžité spolupráci při odhalování identity pachatele vraždy. Případ později zřejmě řešila i kancléřka Angela Merkelová s ruským lídrem Vladimirem Putinem.

Jako vraha Changošviliho odhalili investigativci 54letého Vadima Krasikova, který byl vlastníkem schengenského víza a v minulých letech se volně pohyboval po Evropě - navštívil Paříž, Varšavu i Berlín. Jak píše server Bellingcat, o život Changošvilimu, jehož pokládali za teroristu, usilovali Rusové zřejmě vícekrát. Předchozí pokusy o atentáty na Ukrajině nebo v Gruzii ale nevyšly.

Bellingcat zároveň ve spolupráci s ruským serverem The Insider odhalil identitu dalšího z operativců GRU, který měl být hlavou tria, jež se v Bulharsku pokoušelo o vraždu obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva, a možná se podílel i na pokusu o vraždu Sergeje Skripala ve Velké Británii. Je jím jistý Jegor Gordijenko, který pracoval pod diplomatickým krytím u Světové obchodní organizace v Ženevě. V únoru 2014 tento agent přijel z dosud nezjištěných příčin do Prahy. Cestoval ale mnohem více, například do Itálie či Francie.

Co si myslí vláda a prezident? Nevíme

Vraťme se však k nynějším pražským aktivitám GRU. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova jsou informace Respektu „kachnou“, s dementi se přidala i ruská ambasáda: „Velvyslanectví Ruské federace v České republice striktně odmítá takové nehorázné a lživé pomluvy,“ píše se v pondělní nótě. Ruskou verzi událostí podporují bez výhrad i čeští komunisté, jak v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětloval jejich šéf Vojtěch Filip.

Spíše než ruské popírání informací je ale zajímavá reakce českých nejvyšších míst. Zatímco Ministerstvo zahraničí alespoň celou věc probíralo s ruským velvyslancem, premiér Andrej Babiš mlčí stejně jako prezident Miloš Zeman. Senátoři naopak v úterý schválili usnesení požadující plán na vyhoštění ruských diplomatů (a zpravodajců).

„Reakce české strany je bohužel rozpačitá,“ hodnotí ohlasy z Prahy politolog Romancov. Za pozitivní linii v rámci českých reakcí považuje stanovisko Ministerstva zahraničí, které dalo Rusku najevo, že si nepřeje, aby se tímto způsobem v Česku chovalo.

„Tou druhou linií, která je komunikována i z ruských zdrojů, je ochota akceptovat nikoliv nabídku, ale požadavek ruské strany, aby jim byl pomník maršála Koněva dán k dispozici. Navzdory tomu, že z naší strany jasně zpočátku zaznělo, že je to majetek Prahy 6 a ta má právo si s ním dělat, co chce. Najednou se tu objevuje vstřícnost vůči ruským krokům, které byly komunikovány značně nediplomatickým způsobem,“ zaráží Romancova. Ten zároveň upozorňuje, že kromě časové souslednosti výše popsaných událostí zůstává neznámým i názor české vlády.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené