Američané zažili tragický týden a mnozí z něj viní Trumpa. Už dávno měl prosadit regulaci zbraní

Může se to stát kdekoliv – v posledních sedmi dnech se ve Spojených státech odehrály smrtící střelby na nejrůznějších místech. V kalifornském městě Gilroy v pondělí zemřeli tři lidé při útoku na festivalu jídla. Devatenáctiletý útočník zranil dalších 15 lidí a poté, co ho policisté vážně zranili, se sám zastřelil. Uvedla to tamní policie.

V sobotu večer se útok odehrál u obchodního střediska Walmart v texaském městě El Paso. Jednadvacetiletý Patrick Crusius, který od pondělí čelí obvinění z vraždy nejvyššího stupně, zabil 20 lidí a dalších 26 zranil. Policie ho spojuje s manifestem, který se před útokem objevil na internetu a který vyzýval k reakci na „hispánskou invazi do Texasu“.

Pár hodin nato, v nedělních nočních hodinách, střílel čtyřiadvacetiletý Connor Betts na rušné ulici v ohijském Daytonu. Zabil devět lidí včetně vlastní dvaadvacetileté sestry. Dalších 27 osob skončilo v nemocnici.

Ve stejnou dobu se v Chicagu ve státě Illinois odehrála série tří útoků. Podle policie šlo o tři různé lokality a pravděpodobně i o tři různé pachatele. Podle ranní bilance přišel o život jeden člověk a 16 lidí skončilo v nemocnici.

„Máme tu prezidenta, který jako kandidát do čela Bílého domu ve svém prvním proslovu popsal mexické imigranty jako sexuální násilníky a kriminálníky, který varoval před karavanami uprchlíků a popsal je jako zvířata a řítící se pohromu,“ řekl po útoku v El Pasu demokratický kandidát na prezidenta Beto O'Rourke. „Prezidentův jazyk a rétorika vytvořily ten druh zločinu z nenávisti, jaký jsme teď zažili v El Pasu a k jakým v posledních třech letech dochází stále častěji napříč celou naší zemí,“ dodal.

Mezi dvaceti oběťmi z El Pasa, které leží na hranicích s Mexikem, je sedm Mexičanů. Dalších sedm Mexičanů je mezi třemi desítkami zraněných.

S ostrou kritikou Trumpa po střelbách v Texasu a Ohiu vystoupil i další demokratický kandidát Pete Buttigieg, političtí představitelé zasažených měst, příbuzní obětí a řada amerických médií.

„To, že stát je v šoku a reálně neumí konat, vyšlo najevo už v roce 2012, kdy střelec na základní škole Sandy Hook zabil dvacet dětí a Kongres nic neudělal. Vyšlo to najevo i poté, co byli v roce 2018 další školáci zmasakrováni na střední škole ve floridském Parklandu. A vyšlo to najevo poté, co střelec zabil fanoušky country hudby v Las Vegas a poté, co při zběsilé střelbě v Orlandu zemřeli návštěvníci gay klubu,“ napsala americká CNN.

Personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney kritiku odmítl a stejně jako Trump označil útoky za činy „duševně nemocných“ jednotlivců.

Problém se podle něj nevyřeší soustředěním se na zbraně a regulaci jejich držení, ale na střelce. „Zbraně v naší zemi máme už stovky let. A k takovýmto útokům tu ještě nedávno nedocházelo. Musíme zjistit proč,“ řekl Mulvaney v rozhovoru pro americkou televizi ABC.

S oficiální reakcí Trump přišel až v pondělí, více než 24 hodin po posledním ze série útoků. A nikoho svým proslovem nepřekvapil.

Útoky označil za „terorismus na domácí půdě“ a střelce z El Pasa, jehož útok nesl rasistický podtext, nazval „zlým mužem“. Zároveň uvedl, že americký národ musí pevně odsoudit rasismus, náboženský fanatismus a myšlenku nadřazenosti bílé rasy.

Následně se americký prezident zmínil o reformě – netýkala se ale podmínek držení zbraní. „Musíme si posvítit na tmavá zákoutí internetu a zastavit masové vraždy předtím, než k nim dojde. Internet se používá k obchodu s lidmi, nelegální distribuci drog i řadě dalších ohavných zločinů,“ řekl Trump před novináři. „Rizika spojená s internetem a sociálními sítěmi nemohou být ignorována a nebudou ignorována,“ dodal.

Trump tak reagoval na skutečnost, že muž podezřelý ze střelby v El Pasu zveřejnil manifest plný nenávisti na diskuzním portálu 8chan. V tomto roce jde už o třetí případ, kdy tento web posloužil ke zveřejnění prohlášení, po kterém následoval masový útok.

Jedním z bodů Trumpovy odpovědi na tragické události posledního týdne byla i kritika videoher, které podle něj „oslavují násilí“ a obklopují tak mladé lidi negativními vjemy. S obdobným komentářem přišel i v roce 2018 po střelbě na střední škole ve floridském Parklandu.

Navzdory hlasům kritiků tak Trump žádné odhodlání k reformě, která by zpřísnila podmínky držení zbraní, neprojevil. Spojeným státům přitom v počtu civilně držených zbraní připadá absolutní prvenství.

Podle souhrnné zprávy švýcarského výzkumného institutu Small Arms Survey Američané v roce 2017 oprávněně či neoprávněně drželi více než 393 milionů zbraní. Na 100 lidí tak podle studie průměrně připadlo 120 zbraní. Mezi lety 2007 a 2017 toto číslo navíc vzrostlo – a to o jednu pětinu.

Z dat australského serveru Gun Policy zase vyplývá, že jednu nebo více zbraní má ve Spojených státech 42 procent domácností.

„Je důležité mít na paměti, že v Americe je kriminalita relativně nízká. Vezmeme-li v potaz statistiky, počet násilných zločinů v Americe za posledních 25 let klesl a 99 procent všech vražd nespadá pod masové střelby – dochází k nim v oblastech s vysokou kriminalitou, v izolovaných lokalitách napříč Spojenými státy. Takže jako celek jsou Spojené státy stále velmi bezpečnou zemí,“ řekl čínské státní televizi CGTN americký politolog Robert Spitzer z cortlandské státní univerzity.

Spojené státy skutečně nepatří k těm nejnebezpečnějším zemím, alespoň v kontextu Severní a Jižní Ameriky. Podle dat Úřadu OSN proti drogám a zločinu tam v roce 2017 na 100 tisíc obyvatel připadlo zhruba 5 vražd. To je o 20 vražd méně než v sousedním Mexiku a o 25 méně než v Brazílii.

V Česku ovšem na 100 tisíc obyvatel v předminulém roce připadlo pouze 0,6 vraždy a obdobná čísla platí i pro Německo, Slovensko nebo Polsko.

„Spojené státy jsou bezpečné. Ale nástup masových útoků střelnou zbraní, jejich nahodilá povaha, hněv, který za nimi stojí, a zcela ničivé následky, které je doprovázejí, jsou hluboce znepokojivé. A zaslouží si naši plnou povinnost,“ shrnul Spitzer.