Článek
Vítěz voleb, hnutí ANO, se po sestavení vlády chce pustit do jednoho ze svých hlavních předvolebních témat. Tím je řešení krize bydlení. V hospodářské strategii, kterou hnutí zveřejnilo krátce po volbách, slibuje mimo jiné bezúročné půjčky pro mladé rodiny a zvýhodněné hypotéky pro učitele, zdravotníky nebo policisty.
V dokumentu stojí: „Státem garantované bezúročné půjčky pro mladé rodiny jako pomoc k financování nákupu či výstavby nemovitosti“ a „státní dotaci na úrok hypoték pro mladé rodiny pečující o dítě a klíčové profese“, s tím, že první část má být spuštěna do roku 2027 a druhá do roku 2028.
Připravenost zapojit se do nového vládního programu vyjádřila například Česká spořitelna. Podobně už dnes spolupracuje se státem na poskytování zvýhodněných úvěrů v rámci programu Oprav dům po babičce.
„Jsme bezpochyby připraveni jednat o spolupráci i v dalších oblastech podpory bydlení,“ říká mluvčí Spořitelny Filip Hrubý.
V tomto programu přitom nejde o klasické bankovní úvěry, které by finanční domy poskytovaly ze svých zdrojů. Peníze pocházejí ze Státního fondu životního prostředí a evropských prostředků, zatímco banky mají pouze roli zprostředkovatele a správce úvěru.
Dotované hypotéky znovu
V minulosti už stát podobné programy realizoval různými cestami. Na přelomu tisíciletí například dotoval úroky komerčních hypoték, kdy klient splácel běžný úvěr, ale část úroků mu stát proplácel.
V letech 2002 až 2006 zase fungoval program přímých půjček pro mladé manžele. Peníze tehdy poskytoval Státní fond rozvoje bydlení, úvěr byl bezúročný a splátky se vracely přímo do fondu, který je mohl znovu použít pro další žadatele.
„První den na úřadech lidé dokonce nocovali, byl kolem toho obrovský humbuk. Ale po pár měsících se nad tím zavřela voda. Objem peněz, který do toho stát vložil, představoval jen zlomky procent celkového hypotečního trhu. V praxi to byla okrajová záležitost, téměř na úrovni statistické chyby,“ říká hypoteční expert a místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance David Eim.
Variantou by podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy mohlo být také poskytování zvýhodněných hypoték prostřednictvím Národní rozvojové banky.
„Dopad na státní rozpočet by byl v prvních letech nejspíš v rozsahu maximálně jednotek miliard ročně, což je skoro zanedbatelná částka. Nicméně během času by se díky příchodu dalších a dalších podpořených domácností a díky mnohaleté splatnosti většiny hypoték mohl tento náklad vyšplhat i na desítky miliard korun,“ uvedl
Podpora poptávky bez výstavby krizi nevyřeší
Ať už vznikne program zvýhodněných hypoték v jakékoliv podobě, podle odborníků plán hnutí ANO naráží na stejný problém jako všechny předchozí pokusy. Program, který má především pomoci mladým lidem k vlastnímu bydlení, se míjí s hlavní příčinou problému, tedy s nedostatečnou výstavbou nových bytů. Stát se podle nich znovu pokouší řešit bytovou krizi na straně poptávky, přestože největší problém leží jinde.
Tempo a objem bytové výstavby v Česku patří k nejnižším z celé EU. Snížení hypotečních úroků tak samo o sobě nemůže nedostupnost bydlení v Česku vyřešit.
„Jsou to fakticky nástroje na podporu poptávky po bydlení, které sice mohou některým lidem pomoci rychleji k vlastnímu bydlení, ale problém dostupnosti rozhodně nevyřeší. Je to vlastně jen taková náplast,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Podle něj je situace na trhu napjatá především kvůli slabé nabídce nových i starších bytů. Pokud stát poptávku ještě posílí, výsledkem může být jen další růst cen.
Michal Skořepa z České spořitelny souhlasí, že by program mohl krátkodobě pomoci těm, kteří na něj dosáhnou, ale celkový efekt by byl nevýrazný. „Program by samozřejmě zvýšil dostupnost bydlení těm zájemcům, pro které by byl určen, nicméně jejich vyšší poptávka by vedla k růstu cen, a tedy ke snížení dostupnosti pro všechny ostatní,“ říká ekonom.
Podle Mikoláše Opletala, analytika z Platformy pro sociální bydlení, by navrhovaná opatření mířila mimo skutečnou cílovou skupinu. Výrazně by totiž mohla pomoci lidem s už nadprůměrnými příjmy.
„V Praze v tuto chvíli potřebuje mít domácnost příjem nad 87 tisíc čistého, aby měla šanci na vlastní bydlení. A zároveň stát skrz daňové úlevy na hypotéky a podporu stavebního spoření vydává už nyní 10 až 12 miliard ročně. Když do toho dáte více peněz, pomáháte nejchudším z nejbohatších, protože příjem bude muset být pořád nadstandardní, a zároveň tím zvyšujete celkovou tržní cenu,“ upozorňuje Opletal.
Oproti snaze podpořit mladé domácnosti je varianta zvýhodněných hypoték pro takzvané potřebné profese na českém hypotečním trhu novou cestou. Podle hypotečního experta Davida Eima by se jí ale stát vydávat neměl.
„Podpora jednoho na trhu s deficitem nabídky nevyhnutelně znamená znevýhodnění druhého. Jestli jsou ty profese opravdu klíčové, proč nejsou placené tak, aby v konkurenci na trhu obstály?“ říká Eim.
Podle něj by vláda měla svou energii zaměřit spíše na to, proč se v Česku stále staví tak málo, než na rozšiřování dotačních schémat.
„Potřebujeme větší nabídku, ne větší poptávku. Dotace zvyšují poptávku a jen to celé ještě víc zhorší,“ dodává.
