Článek
V přístavu v Trinidadu a Tobagu už kotví ta největší, nejefektivnější a podle Pentagonu také nejsmrtelnější bojová letadlová loď světa – USS Gerald R. Ford.
Má se přiřadit k masivní vojenské flotile připravené pro případný úder ve vnitrozemí Venezuely socialistického autokratického vůdce Nicoláse Madura.
Zatím Donald Trump dává rozkazy k úderům na čluny údajných drogových pašeráků. Drony už zničily na deset plavidel a zabily zhruba 40 lidí. V zemi mají operovat i agenti CIA s povolením zabíjet. Tato komanda přitom mohou cíle likvidovat dle vlastního uvážení.
Přes 300 metrů dlouhá USS Gerald R. Ford ale zvěstuje daleko rozsáhlejší a drtivější útok. Analytici mají za to, že se USA zřejmě v regionu chystají k „něčemu většímu“, píše The Atlantic.
„Jediné, k čemu byste mohli tuto letadlovou loď použít, je útok na cíle na pevnině, protože při cílení na malé lodě na moři nebude tak účinná,“ řekl časopisu Bryan Clark, důstojník námořnictva ve výslužbě, který pracuje pro washingtonský Hudsonův institut.
„Pokud útočíte uvnitř Venezuely, letadlová loď je efektivním způsobem, jak to udělat, vzhledem k nedostatku (vojenských) základen v regionu,“ dodal.
USS Gerald R. Ford na snímku z letošního září.
The Atlantic upozorňuje, že naposledy měly Spojené státy v Karibiku takovou vojenskou sílu v roce 1962 během takzvané Karibské raketové krize, kdy Sověti potajmu převezli na Kubu nukleární hlavice.
V oblasti jsou dnes umístěny bojové lodě schopné vypálit řízené střely, torpédoborce, drony, obojživelná útočná plavidla, stíhací letouny (nejméně deset z nich je připraveno k akci na Portoriku) a nakonec zhruba 15 tisíc amerických vojáků.
USA svou vojenskou přítomnost v Karibiku posilují už dva měsíce. Původně mělo jít o operaci namířenou proti drogovým kartelům.
„Tyto kartely jsou al-Káidou západní polokoule, které používají násilí, vraždy a terorismus k vnucování své vůle, ohrožují naši národní bezpečnost a přinášejí našim lidem jed. Armáda Spojených států bude s těmito organizacemi zacházet jako s teroristy, kterými jsou. Budou pronásledováni a zabíjeni stejně jako al-Káida,“ napsal na sociálních sítích Pete Hegseth, americký ministr války (dříve obrany).
Americké lodě, letadla a drony jsou jen kousek od břehů Venezuely.
Stále více se ale mluví o tom, že by údery měly nakonec od moci odstavit i Madura a jeho kliku mocných, kteří se prohlašují za „kormidelníky“ Bolivariánské socialistické revoluce, založené v roce 1999 dnes už zesnulým venezuelským vůdcem Hugem Chávezem.
Jeho nástupci se dnes připravují na reálnou možnost dopadu amerických raket a dronů, stejně jako na možné atentáty ze strany CIA.
„Vaše excelence“
Nicolás Maduro se přitom snaží Donalda Trumpa od akcí armády či přepadových komand odradit.
V dopise, kde ho měl oslovit „Vaše excelence“, americkému prezidentovi nabídl přednostní právo na přístup k přírodním zdrojům Venezuely, jimiž země oplývá. Jsou tu (světově největší) naleziště ropy, zlaté, diamantové či kobaltové doly, stejně jako kávové či kakaové plantáže.
Maduro ale zároveň hrozí. Ve státní televizi Venezolana (VTV) nedávno uvedl, že má po celé zemi rozmístěny tisíce ruských raket země-vzduch typu Igla-S.
„Každá vojenská síla na světě zná sílu Igla-S,“ prohlásil vůdce, kritiky označovaný za „tropického Stalina“. „Venezuela má na klíčových stanovištích protivzdušné obrany nejméně 5000 těchto raket, aby zaručily mír, stabilitu a klid našich lidí.“
Diktátor rakety Igla-S popsal jako „jednu z nejsilnějších zbraní, které existují“. Dodal, že operátoři protivzdušné obrany země jsou plně vycvičeni k jejich použití „od poslední hory až po poslední město“. Představitelé režimu Američanům opakovaně vzkazují, že by proti jejich invazi povstala celá země jako jeden muž.
Zdá se, že zatím se diplomatické snahy i výhrůžky míjejí účinkem.
Trump o úderech otevřeně mluví, a dokonce tvrdí, že může jednat bez souhlasu Kongresu, který většinou k válečným tažením dává svolení.
„Myslím, že prostě zabijeme lidi, kteří nám do země dovážejí drogy. Jasné? Zabijeme je,“ řekl před novináři s tím, že žádnou válku vyhlašovat ani nemusí.
Nejmenovaný zdroj serveru Semafor před pár dny řekl, že Trumpova administrativa bude spolupracovat s Kongresem pouze tehdy, když „budeme mít Madurovo tělo v našem držení“.
Americká armáda v Karibiku.
Stanice CNN k tomu informuje, že Trumpovým cílem mají být „laboratoře na kokain“ a „pašerácké stezky“. A i když televize dodává, že prezident stále nevylučuje diplomatické řešení krize, zdá se, že velká část jeho spolupracovníků a republikánských kongresmanů potenciální údery schvaluje, a to včetně přímého útoku na Nicoláse Madura.
„Je důležité osvobodit Venezuelu od nelegitimního narkobarona (Madura), který v podstatě ničí tento národ, je rakovinou v Latinské Americe,“ nechal se například slyšet republikánský senátor Bernie Moreno zastupující v Kongresu stát Ohio.
Pět pilířů venezuelského vojska
Analytici se domnívají, že by Venezuela americký úder nebyla schopna odrazit, i přes tvrzení Madura, že by se Američané setkali s tvrdým odporem.
Všeobecně se ví, že se Maduro opírá o takzvaných pět pilířů národní obrany: pozemní armádu, námořnictvo, letectvo, národní gardu a lidové milice.
Členové této „dobrovolné revoluční obrany vlasti“ v posledních týdnech defilují se zbraněmi před televizními kamerami a dávají najevo, že jsou připraveni za revoluci položit život.
„Milice jsou jen režimní propagandou namířenou spíše na domácí publikum. Většinu milic totiž tvoří lidé důchodového věku nebo ti, kteří přijdou na cvičení, aby dostali trochu jídla či peněz,“ řekl Seznam Zprávám bezpečnostní analytik z Caracasu, který si vzhledem k citlivosti tématu nepřál zveřejnit své jméno.
„Při první explozi se rozutečou jako vojáci během útoku na Madura,“ dodal s odkazem na nezdařený atentát ze srpna roku 2018.
Dron naložený výbušninami tehdy vybuchl poblíž caracaského bulváru Avenida Bolívar, kde právě Maduro pronášel projev. Nastoupení vojáci se při explozi předčasně vybuchlého dronu rozprchli.
Co všechno Maduro přežil
Venezuelský vůdce za 12 let své autoritativní vlády dokázal ustát řadu krizí, během nichž to vypadalo na jeho sesazení. Zde je výčet těch nejdůležitějších:
- Březen 2016: Snaha o legislativní odvolání z funkce. Madura zachránili jemu oddaní soudci nejvyššího soudu, kteří parlamentní opoziční většinu označili za nelegální a nechali parlament de facto rozpustit.
- Duben–srpen 2017: Krvavé pouliční protesty, které stály život nejméně 140 demonstrantů, tisíce zraněných a neupřesněný počet zatčených a následně ve věznicích mučených Venezuelanů.
O venezuelské armádě jako celku nemají valné mínění experti soustředění ve vojenské organizaci Global Firepower, která analyzuje sílu jednotlivých armád světa.
V žebříčku Global Firepower z roku 2025 se Venezuela umístila na 50. místě na světě z celkového počtu 160 analyzovaných zemí. Mezi latinskoamerickými zeměmi jí připadlo až sedmé místo, a to za Brazílií, Argentinou a Mexikem, stejně jako za Kolumbií, Chile a Peru.
Ještě před pár lety jí na kontinentu patřilo páté místo. Za „propadem“ stojí hned několik důvodů. Nejčastěji se skloňují menší státní výdaje do armády, nízká morálka venezuelských vojáků a jejich neochota Američanům čelit. Stejně jako drtivá většina obyvatel Venezuely, která si od roku 2015 prochází bezprecedentním ekonomickým kolapsem, i vojáci (nižších šarží) trpí nedostatkem jídla a základních potřeb.
Podle venezuelského politologa Alonsa Moleira tento stav mimo jiné vedl v posledních letech k četným žádostem o propuštění z armády. „To se ale v současné napjaté situaci, kdy je země evidentně ohrožena, neděje. Maduro by ostatně žádné odchody netoleroval. Země je ve stavu mobilizace,“ řekl Seznam Zprávám s tím, že jakákoliv kritika vlády nebo armády či pouhé zpochybňování ozbrojených sil jsou nebezpečné.
„Stejně tak je lepší na veřejnosti v současnosti nemluvit o Maríe Corině Machadové,“ upozornil Moleiro s odkazem na vůdkyni venezuelské opozice, která před pár týdny získala Nobelovu cenu míru.
Madurův režim ji označuje za „šílenou čarodějnici“ a obviňuje ji z toho, že americkou invazi už léta podporuje a aktivně na ní společně s americkou vládou a tajnými službami spolupracuje. I proto političce neustále hrozí vězení, zvlášť po loňských prezidentských volbách, jež Maduro podle Machadové a Západu zfalšoval ve svůj prospěch. Machadová od loňského léta žije v utajení.
Venezuelská armáda přesto disponuje určitou silou. Podle Moleira má Maduro po ruce 150 tisíc vojáků pěchoty a dalších 430 tisíc rezervistů. Dále může počítat s desítkami stíhacích letadel včetně amerických, ruských a čínských strojů. Vzlétnout by mohla i zhruba padesátka bojových vrtulníků a do terénu vyjet na 180 tanků.
Venezuela jako Libye
Je to ale protivzdušná obrana, na niž Maduro viditelně spoléhá a která je mezi experty považována za efektivní.
Ve chvíli, kdy by američtí piloti vlétli do venezuelského vzdušného prostoru, pravděpodobně by na ni narazili, domnívá se The Atlantic s tím že socialistický vůdce má po celé zemi síť protiletadlových baterií, několik jednotek protivzdušné obrany vyzbrojených kanony a četné přenosné systémy protivzdušné obrany.
Venezuelská armáda má také sofistikovaný systém raket dlouhého doletu schopný sestřelovat letadla a balistické střely, uvádí k tomu Geoff Ramsey, expert na Venezuelu z Atlantické rady, washingtonského think-tanku.
Stejně jako celá řada odborníků se přitom obává, že by americký úder mohl Venezuelu uvrhnout do víru násilí a chaosu. Za příklad už nějakou dobu dává Libyi po pádu letitého tyranského vůdce Muammara Kaddáfího, kdy se země ocitla v občanské válce.
