„Američané odsud živí nevyváznou.“ Venezuela se chystá na údery USA

Oddaná stoupenkyně venezuelské socialistické revoluce Marilú i ve svém stáří pociťuje silné vlastenectví. Zdravotním potížím navzdory o víkendu sestoupila ze svého caracaského slumu Las Brisas do centra v údolí, aby se zúčastnila registrace a cvičení lidových milic.

„Do zbraně“ je povolal vůdce Nicolás Maduro v reakci na hrozby Donalda Trumpa. Ten ke břehům Venezuely vyslal válečné lodě a na nedaleké Portoriko desítku stíhaček F-35.

Šéf Bílého domu prohlásil, že americká armáda bude útočit na drogové kartely včetně venezuelských band jako Tren de Aragua a Kartel Sluncí. Druhý v pořadí má přitom řídit současný ministr vnitra Venezuely a druhý muž režimu Diosdado Cabello.

USA nedávno ze vzduchu zničily člun údajných drogových pašeráků. Úder nepřežilo 11 lidí. Teď Trump hrozí, že proti kartelům udeří klidně i ve venezuelském vnitrozemí.

„Vždycky nás USA strašily vojenským útokem. Dnes jsme tomu zřejmě nejblíž. Musíme povstat a být jednotní,“ řekla Seznam Zprávám Marilú, která ve své čtvrti organizuje přerozdělování vládou dotované potraviny známé pod zkratkou CLAP.

Není to pro ni první takové cvičení. Pamatuje na to poslední z roku 2019, kterého se osobně zúčastnila.

Maduro tehdy v rámci kampaně „Hands Off Venezuela“ rovněž „aktivoval“ milicionáře, jejichž počet má podle něj dosahovat 4,5 milionu. Marilú si tehdy ze cvičení odnesla spálená kolena (z plazení po trávě) a vymknuté rameno, když nezvládla pušku a pažba ji při zpětném úderu tvrdě udeřila.

Nad podobnými zraněními ale mává rukou, v porovnání s americkou hrozbou je považuje za nicotná. Nabízí místo toho vzdorovitost.

„Jak říká soudruh Diosdado, Američané k nám mohou vkročit, živí odsud ale nevyváznou,“ prohlásila hrdě.

Podle svých slov nebyla při současné „mobilizaci“ sama. Spolu s ní se k registraci a stvrzení svého závazku bojovat proti „americkým imperialistům“ dostavili i policisté, vojáci v záloze, ale třeba také obyčejné hospodyně či důchodkyně, jakou je i ona sama.

Televize CBS News o milicích přinesla reportáž, v níž popisuje dění u jednoho takového registračního místa. Dobrovolníkům tu úřady promítly dokumentární film o evropské blokádě venezuelského pobřeží v letech 1902 až 1903 poté, co tehdejší venezuelský prezident Cipriano Castro odmítl splatit zahraniční dluh.

Film natočený v roce 2017 ukázal například i ozbrojené farmáře, z nichž někteří stříleli ze zbraní, zatímco jiní analyzovali mapy. V dálce se přitom rýsovaly válečné lodě, informovala americká stanice s tím, že následně si milicionáři prohlédli zbraně včetně kulometů a granátometů.

Otázkou nicméně zůstává, zda Trump na cíle ve vnitrozemí Venezuely skutečně udeří. Navíc pokud tvrdí, že půjde po bandách profitujících z drog (převážně kokainu), zaútočí i na členy Kartelu Sluncí, jako jsou výše uvedený Cabello a nakonec i sám Nicolás Maduro?

Ostatně USA právě kvůli pašování drog na dopadení venezuelského prezidenta letos zvýšily odměnu z původních 15 a 25 na 50 milionů dolarů.

Trump popřel, že by mu ve Venezuele šlo o svržení socialistického režimu. „O tom nemluvíme,“ odpověděl v pátek na dotaz novinářů ohledně možného násilného odstavení Madura od moci.

Jeho administrativa nadále tvrdí, že posilování vojenské přítomnosti v Karibiku má za cíl zastavit kartely pašující drogy do Spojených států.

Mnozí ve venezuelské opozici přitom už léta volají po tom, aby si USA pro Madura „došly“ právě za jeho údajný podíl na obchodování s kokainem. Tito opoziční politici odkazují na vojenskou akci v Panamě v roce 1989, kdy americké jednotky zajaly tamního diktátora Manuela Noriegu, jehož Washington také obvinil z pašování drog do USA.

Noriega si následně odseděl desítky let v americkém, francouzském i panamském vězení. Ve své rodné zemi nakonec v roce 2017 zemřel na nádor na mozku.

„Už léta mám za to, že venezuelská opozice měla americkému publiku přednést emocionální příběh o tom, že žijí v zemi překupníka drog. Jen tak by americký prezident možná dal rozkaz k akci proti Madurovi,“ řekla mi před časem Vanessa Neumannová, která pro někdejšího samozvaného prozatímního prezidenta z řad opozice Juana Guaidóa pracovala jako velvyslankyně ve Velké Británii.

Americký úder má ale u části domácí opozice a expertů řadu odpůrců. Podle tohoto tábora by takový útok mohl venezuelské revolucionáře a samotný režim posílit. Madurovi oddaní stoupenci by se mohli semknout a v těch méně vášnivých by vojenská operace, zvlášť neúspěšná, mohla vyvolat k režimu sympatie.

Jak navíc připomíná bezpečnostní analytik při organizaci International Crisis Group Phil Gunson, na vypuzení kriminálních gangů z Venezuely pár leteckých úderů nestačí.

„Byla by zapotřebí skutečná invaze pozemních jednotek, protože tyto mega gangy jsou po zuby ozbrojené – mají k dispozici ty nejmodernější zbraně včetně kulometů, vrtulníků či minometů,“ řekl Seznam Zprávám přímo z Caracasu Gunson s tím, že tyto největší venezuelské bandy mají i stovky členů.

Tato skutečnost by tak Donalda Trumpa mohla od vojenské operace odradit. Už několikrát prohlásil, že americké vojáky do žádných válečných konfliktů v zahraničí vysílat nebude.

„Naděje umírá poslední. Trump bombardoval íránský jaderný program, neváhal zabít překupníky na tom člunu. Proč by nakonec nemohl udeřit i na místo, kde bude Maduro a spol.?“ nechal se pro Seznam Zprávy slyšet opoziční politik, který nadále ve Venezuele žije, a proto odmítl z bezpečnostních důvodů uvést své jméno.