Článek
Venezuela má čelit největšímu nebezpečí za posledních sto let. Prohlásil to socialistický venezuelský vůdce Nicolás Maduro. Ten v poslední době s neklidem sledoval, jak se u břehů země, které despoticky vládne už dvanáct let, srotily americké lodě, ponorky, letadla a drony. Nešlo jen o zastrašení.
USA v úterý vojensky i udeřily. Zasáhly rychlostní člun, na jehož palubě mělo být 11 členů venezuelského gangu Tren de Aragua. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa převáželi drogy na americký trh.
Bílý dům vojenskou operaci popisuje jako počátek Trumpova boje proti drogovým kartelům. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondi přitom samotného Madura označila za „jednoho z nejmocnějších obchodníků s drogami na světě“.
Není žádným tajemstvím, že Maduro má být součástí takzvaného Kartelu Sluncí pod vedením současného venezuelského ministra vnitra Diosdada Cabella. Název odkazuje na zlaté výložky generálů a plukovníků venezuelské armády, která se má na obchodu s drogami aktivně podílet a obohacovat se na něm.
Venezuelský režim to odmítá s tím, že jde o pouhou západní propagandu a snahu zdiskreditovat socialistickou revoluci spuštěnou už před čtvrt stoletím.
Nicolás Maduro na vojenské přehlídce. Vpravo od něj stojí ministr obrany Vladimir Padrino López. Oba mají patřit ke Kartelu Sluncí.
Kartel Sluncí má podle amerických tajných služeb patřit k těm nejmocnějším a nejbohatším v regionu. Rostoucí vliv a tržby z prodeje drog (především kokainu) přitom zaznamenává řada dalších kartelů po celé Jižní Americe. Podle listu Financial Times (FT) byl loňský rok rekordní.
„Domníváme se, že rok 2024 byl pro organizovaný zločin v Latinské Americe nejvýnosnějším rokem v historii,“ řekl FT Jeremy McDermott, spoluzakladatel organizace Insight Crime, která sleduje nelegální činnost v tomto regionu. V organizaci pracuje řada bývalých členů americký tajných služeb.
„Hlavním zdrojem (kartelů) jsou tři kriminální aktivity. První z nich je kokain, následuje zlato. Třetí místo zaujímá pašování a obchodování s lidmi,“ dodal.
Z textu FT přitom vyplývá, že novým trhem drogových překupníků se stala Evropa. „V posledních dvou desetiletích se závislost na drogách v Evropě rozrostla tak rychle, že předstihla USA jako největší trh s kokainem, zatímco narkomafie nyní získává nové uživatele na Středním východě a v Asii,“ píše k tomu britský deník.
Kartely ovládají Mexiko
Nejvíce postiženou zemí zločinností drogových kartelů je v současnosti podle řady expertů Mexiko. Mafiánské skupiny jako Sinaloa a Jalisco New Generation působí beztrestně na přibližně třetině území této země, uvádí ve své zprávě amerického Severního velitelství.
Drogoví bossové přitom v Mexiku rozpoutali krvavou válku. Ročně je v zemi zavražděno nebo zmizí přibližně 45 tisíc lidí. Jen pro srovnání, v celé Evropské unii, jejíž populace je téměř třikrát a půl větší, bylo v roce 2023 zaznamenáno méně než 4 tisíce vražd.
Zdroj: Financial Times
Velký „pohyb“ nicméně pociťují také v samotné Jižní Americe. Dosah kartelů a s tím spojený nárůst zločinnost registrují i v kdysi „mírumilovných“ zemích, jakými jsou například Kostarika a Uruguay.
Úřady druhé jmenované země v posledních pěti letech evidují nejvyšší čísla kriminality v dějinách. Loni vzrostl počet sebevražd v porovnání se situací z před deseti let o závratných 41 procent.
Pobřeží Uruguaye se podle vládních informací a zjištění Insight Crime stalo tranzitním uzlem pro vývoz kokainu do Evropy. O přístup k lukrativnímu drogovému byznysu se přitom rozpoutala válka mezi místními gangy.
Stejně šokující dynamiku sledují i v sousední Brazílii, kde se drogové kartely v minulosti rovněž příliš neangažovaly. FT píší, že místní úřady měly za to, že tuto obrovskou zemi nanejvýš pro pašování drog využívaly zahraničí bandy.
V poslední době ale v Brazílii zakořenily mocné místní gangy, jako třeba obávaný kartel Primeiro Comando da Capital (PCC). Gang vznikl v jednou z žalářů města Sao Paulo. V současnosti obchoduje, zabijí a vydírá ve 28 zemích světa.
Americké drony nad Mexikem
Místní vlády se snaží se znepokojivým trendem něco dělat. Meziamerická rozvojová banka (IDB) v roce 2022 odhadla přímé náklady na boj s kriminalitou v Latinské Americe na 3,4 procenta hrubého domácího produktu, což odpovídá téměř 80 procentům celého rozpočtu regionu na veřejné školství.
Do boje se teď tedy přidají i Spojené státy se svou armádou. Jak už dříve napsal list The New York Times (NYT), Trump označil osm latinskoamerických kartelů za teroristické organizace a povolil proti jejich členům přímé vojenské operace na moři i na pevnině. Na seznamu cílů má být Kartel Sluncí, výše uvedený gang Tren de Aragua, ale také třeba salvadorský Mara Salvatrucha (MS-13) či mexický kartel Sinaloa.
Gang Tren de Aragua
Venezuelský gang Tren de Aragua vznikl uvnitř věznice Tocorón ve venezuelském státě Aragua. Jeho členové mají páchat hned několik závažných trestných činů. Úřady v několika zemích včetně americké FBI je vyšetřují v případech nájemných vražd, drogových obchodů, násilné prostituce či vydírání, kterého se mají dopouštět na venezuelských imigrantech.
I přes vojenskou flotilu v Karibském moři, která zneklidňuje Madurův režim, se Trump zatím podle FT zaměřuje především na Mexiko. Nad jeho územím už nějakou dobu přelétávají americké špionážní drony. Jejich misí má být podle Bílého domu snaha odhalit laboratoře na výrobu fentanylu, syntetického opiátu, který v poslední době zaplavuje americký trh.
Zabíjení členů kartelů
Zapojení americké armády proti drogovým mafiím v Jižní Americe není nic nového. Americká armáda už v minulosti prováděla společná protidrogová cvičení s jinými zeměmi, včetně kolumbijských a mexických vojsk.
Armáda USA také poskytla vybavení a letadla bývalým jednotkám organizace Úřadu pro potírání drog (DEA) a byli to američtí vojenští velitelé, kteří agenty DEA odborně vedli a následně nasazovali do terénu v zemích jako Honduras, Salvador či Kolumbie. Agenti se tak někdy dostávali do přestřelek se členy kartelů. Program skončil v roce 2017.
Nová směrnice Donalda Trumpa však podle NYT zřejmě předpokládá, že by americká komanda přímo zatýkala nebo zabíjela osoby zapojené do obchodu s drogami. A jak ukázal úder v Karibském moři hrozba nezůstala jen na papíře.
