Zapojil se i „zaříkávač velryb“. Německem hýbe boj o život Timmyho

Už od března německá veřejnost sleduje úsilí o záchranu keporkaka v mělčinách Baltského moře. Na pozadí státem řízených i soukromými penězi placených snah kytovce známého jako Timmy vyprostit a dostat do bezpečnějších vod, ale probíhá také debata, jestli má tato operace vůbec smysl a zda by nebylo lepší nechat zvíře svému osudu.

Poprvé byl keporkak Timmy – jak se mu v Německu začalo přezdívat (existuje ale i přezdívka Hope podle anglického výrazu pro naději) – pozorován u německého pobřeží Baltského moře už v březnu. Vzbudilo to jistý zájem, protože mělký a teplý Balt není pro tato obří zvířata (největší jedinci mají i přes 15 metrů a ke 40 tunám) brázdící jinak vody světového oceánu běžným místem výskytu. Skutečně masivní pozornost na sebe ale strhl až opakovanými peripetiemi, kdy se z mělkého moře nedokázal vymotat.

Nakonec skončil v úzké a nepříliš hluboké zátoce ostrova Poel, který se nachází ve Wismarské zátoce Meklenburského zálivu Baltského moře a tvoří součást spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. Z dané lokality se ho nedaří vyprostit už několikátý týden.

Zatímco stát už záchrannou operaci vzdal, soukromníky placená akce, která zahrnuje i influencery a má za cíl dostat kytovce do hlubších vod, ve středu večer dál pokračovala. A to i přes hlasy odborníků, kteří upozorňují, že zvíře nejspíš snahami o záchranu zbytečně trpí a bylo by lepší nechat ho v klidu odejít.

„Ty soukromé iniciativy společně s Německou společností pro záchranu tonoucích (DLRG, pozn. red.) se pokouší zlepšovat jeho podmínky, snaží se ho krmit, snaží se ho pokrývat mokrým textilem, aby nevysychal, nebo polévat slanější vodou,“ popisuje v podcastu 5:59 dění, které prostřednictvím prakticky nepřetržitého webového a obrazového přenosu může sledovat celé Německo, zpravodajka České televize v této zemi Helena Truchlá.

Sama je neutuchajícím zájmem médií a jejich diváků, posluchačů a čtenářů o velmi pomalý, až nehybný příběh jednoho živočicha podle svých slov fascinována: „My jsme teď byli v posledních dnech hodně na cestách a v hotelových lobby často běží zpravodajství německé televize NTV. A přišlo mi fascinující, jak se v jedné části obrazovky řešil třeba Írán, bezpečnost, ceny paliv a na druhé straně byl v menším okně neustále záběr na velrybu, jak leží na mělčině.“

Podle televizní zpravodajky se fixace lidí na Timmyho příběh dá vysvětlit právě i potřebou uniknout ze světa, jemuž jinak dominují zprávy o událostech typu konfliktu v Íránu a jeho ekonomických dopadů, které jsou extrémně komplexní a rozebírají se na expertní úrovni: „No a pak je tady ten relativně jednoduchý a srozumitelný příběh velryby, která se ztratila a která nejspíš umře. Takže i to je důvod, proč je ten příběh tak uchopitelný a proč si ho lidé berou za svůj.“

Zdánlivá jednoduchost příběhu se zatím stále otevřeným koncem ale zakrývá mnohovrstevnatost debaty, kterou osud zbloudilého keporkaka v Německu vyvolává. Stát už před několika týdny snahy o záchranu zvířete opustil a přenechal prostor soukromé iniciativě. To, že se mezi osobami angažujícími se v záchranné operaci vyskytuje například i muž, který sám sebe označuje za „zaříkávače velryb“, ale samo o sobě vyvolává kritiku.

„A třeba Greenpeace i biologové ze Stralsundu, kde je velké výzkumné centrum, které se věnuje mořské fauně, si stěžovali, že do té soukromé iniciativy nebyli zapojeni. (…) A také už delší dobu říkají, že té velrybě by nejvíc prospělo nechat ji v klidu a důstojně zemřít,“ dodává novinářka.

Navíc nelze pominout politický rozměr celé věci. Meklenbursko-Přední Pomořansko totiž na podzim čekají volby. V průzkumech zatím vede krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) a stávající vláda pod vedením sociální demokracie (SPD) proto cítí tlak. I to může vysvětlovat nepřehlédnutelnou činorodost ministra zemědělství a životního prostředí Tilla Backhause.

„On má za sebou obrovské množství skandálů, které ustál. Ministrem v Meklenbursku-Předním Pomořansku je už 28 let, takže je to rekordman, a sám sebe popisuje jako člověka z lidu, který vždy dělá to nejlepší pro zvířata i pro lidi. Těžko říct, jestli jeho kalkul na velrybu může vyjít, nebo jestli už vlastně v tuhle chvíli páchá spíš škody,“ upozorňuje Helena Truchlá na dvojsečnost celé situace i skutečnost, že premiérka zemské vlády, tedy Backhausova šéfka, naopak u snah zachránit Timmyho viditelně absentuje, za což ji však experti na politický marketing chválí.

Pavel Hulva, zoolog a molekulární ekolog z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a druhý host aktuálního vydání podcastu 5:59, v souvislosti s případem keporkaka Timmyho připomíná, že jeho živočišný druh byl ještě před několika dekádami veden v důsledku neregulovaného (vel)rybolovu jako ohrožený, dnes se ale jeho populace úspěšně regeneruje.

„S tím souvisí, že ty případy uváznutí na pobřeží v oblasti Evropy v posledních dekádách poněkud přibývají. Takže úplně neobvyklé to není. Baltské moře je ovšem mimo pravidelný výskyt tohoto druhu,“ vysvětluje. Uváznutí Timmyho podle něj mohlo souviset s jeho zdravím, stářím, chybou navigace nebo například se zapletením se do rybářských sítí či poraněním způsobeným lodním šroubem.

A jak snáší zvíře několikatýdenní pobyt na mělčině?

„Jedna věc je ta, že trpí povrch těla – kůže není stavěná na přímé sluneční záření. V Baltu je také poměrně málo slaná voda, je dost brakická, což jim také nesvědčí. Další věc je přehřívání, protože kytovec je stavěný na pobyt v chladné vodě, nedokáže to obří tělo efektivně ochlazovat, pokud není ponořen celý pod vodu,“ vypočítává zoolog s tím, že velryba uvázlá na mělčině může utrpět i mechanické poškození například hrudníku, a to vlivem účinků gravitace v pro ni nepřirozeném prostředí.

V podcastu 5:59 dále uslyšíte, jak se Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dívá na současné snahy o vyproštění „ztroskotaného“ Timmyho. Nebo jak lze podle experta minimalizovat hrozby pro velkou mořskou faunu související s průmyslovým rybařením. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.