Hlavní obsah

Trump dává najevo válečnický étos. Mění název ministerstva obrany

Foto: Bílý dům/Flickr

Americký prezident Donald Trump chce, aby armáda USA zaujala „útočnou mentalitu“.

Název ministerstvo obrany používala země od roku 1949. Podle některých expertů měl odrážet snahu USA se válkám spíše vyhýbat a soustředit se na diplomacii. Trump se vrací k resortu války.

Článek

Americký prezident v pátek oficiálně změní název ministerstva obrany na ministerstvo války, oznámil Bílý dům. Donald Trump se rozhodl k tomuto pojmenování vrátit po téměř 80 letech.

Staronový název má být součástí kampaně Trumpovy administrativy „válečnický étos v Pentagonu“. „Obrana je příliš defenzivní. Chceme být defenzivní, ale pokud to bude nutné, chceme být i ofenzivní,“ zdůvodnil svůj plán Trump.

Trump a jeho ministr obrany (ode dneška války) Pete Hegseth v rámci prosazování „válečného étosu“ už zavedli například zákaz knih na vojenských základnách či přejmenování názvu lodi USNS Harvey Milk. Tento poručík námořnictva jako první otevřeně gay politik v USA získal veřejnou funkci, později zemřel po atentátu.

Trump také nechal k rozhořčení demokratické opozice změnit název největší americké vojenské základny Fort Liberty ve státě Severní Karolína. Základna opět nese jméno Fort Bragg po generálovi otrokářské Konfederace Braxtonu Braggovi.

Donald Trump se přitom v souvislosti s „novým“ ministerstvem nechal slyšet, že ministerstvo války prostě zní lépe než obrany. Před několika dny řekl, že ministerstvo války odkazuje na vítězství země hned v několika konfliktech. Trump jmenovitě zmínil první a druhou světovou válku.

„Všichni oceňují, že jsme měli neuvěřitelnou historii vítězství, když to bylo ministerstvo války,“ řekl Trump novinářům 25. srpna. Přidal se k němu i Hegseth s tím, že „Amerika vyhrála více konfliktů pod vedením ministerstva války než pod vedením ministerstva obrany“.

Šéfa Pentagonu a především potom prezidenta obšírněji doplnila jedna z jeho mluvčích Anna Kellyová, když nabídla hlavní motiv pro změnu názvu ministerstva.

„Jak řekl prezident Trump, naše armáda by se měla soustředit na útok – nejen na obranu –, a proto dal (Trump) v Pentagonu přednost bojovníkům před DEI a woke ideologií. Čekejte na další zprávy!“ prohlásila.

Kellyová narážela na progresivní politiku a programy, které přihlíží k sociální a rasové rovnosti. Ty Trump od nástupu do Bílého domu systematicky ničí třeba tím, že je odmítá financovat, zakazuje slova, jež na DEI odkazují, či nechává z významných postů propouštět federální zaměstnance, kteří tuto „ideologii“ zastávají.

Co je DEI?

DEIA, někdy také DEI, je soubor opatření, která podnikají veřejné i soukromé organizace a firmy, aby podpořily lidi různého původu. Má jít především o různé skupiny, které bývají podreprezentované.

Různý původ může v tomto smyslu znamenat odlišné charakteristiky týkající se pohlaví, etnicity, sexuality, ale i náboženského vyznání nebo zdravotního postižení.

Cílem takových opatření je bojovat proti systémové nespravedlnosti, jako může být historicky zakořeněný sexismus nebo rasismus, který mohl některým skupinám ztížit přístup například k některým pracovním pozicím.

Prezident tvrdí, že tyto myšlenky Ameriku „oslabují“ a rovněž diskriminují bělošskou část amerického obyvatelstva. „(DEI) podkopává národní jednotu, protože popírá, diskredituje a ničí tradiční americké hodnoty,“ prohlásil prezident před časem.

Teď se tedy jeho pozornost obrátila k Pentagonu, odkud už také nechal vyhodit řadu vysoce postavených vojáků, jež považoval za „příliš woke“.

Trump bude ale zřejmě potřebovat ke změnu názvu rozpočtově největšího ministerstva americké vlády souhlas Kongresu, připomíná agentura Reuters. Trumpovi republikáni mají v Senátu i Sněmovně reprezentantů těsnou většinu a hlavní představitelé strany zpravidla Trumpovým iniciativám neoponují.

Už teď se zdá, že Trumpův požadavek má u některých republikánských zákonodárců silnou podporu. Republikán Greg Steube zastupující v Kongresu stát Florida změnu názvu ministerstva dokonce nedávno vložil do pozměňovacího návrhu v zákoně o obranné politice.

Změna názvu zřejmě bude nákladná, vyžádá si například aktualizaci nápisů a hlavičkových papírů používaných nejen úředníky v Pentagonu, ale také vojenskými zařízeními po celém světě.

Trump přitom jedním z hlavních motivů své vlády udělal seškrtávání vládních výdajů, zřídil kvůli tomu speciální úřad pro efektivitu vlády, který pak prováděl škrty nejen v Pentagonu.

„Proč tyto peníze nepoužít na podporu rodin vojáků nebo na zaměstnávání diplomatů, kteří pomáhají předcházet konfliktům?“ namítla demokratická senátorka Tammy Duckworthová, vojenská veteránka a členka senátního výboru pro ozbrojené síly.

Washingtonovo ministerstvo války

Ministerstvo války založil v srpnu roku 1789 první prezident USA George Washington, a to jen několik měsíců po ratifikaci americké ústavy.

Následující prezidenti název zachovali po více než 150 let, během nichž Spojené státy vedly války proti Británii, Španělsku, Mexiku a Filipínám, stejně jako občanskou válku. Vedly také války proti indiánům.

Ke změně došlo až za prezidenta Harryho S. Trumana, připomíná list The New York Times (NYT). Prezident v roce 1947 podepsal zákon, který sloučil ministerstvo námořnictva, ministerstvo války a nově nezávislé letectvo do jedné organizace s názvem Národní vojenská instituce pod vedením civilního ministra obrany, který také dohlížel na Sbor náčelníků štábů.

O dva roky později Kongres schválil novelu zákon o národní bezpečnosti a Národní vojenskou instituci přejmenoval na ministerstvo obrany.

Richard H. Kohn, emeritní profesor Severokarolínské univerzity v Chapel Hill, který se specializuje na vojenskou historii, pro NYT uvedl, že změna názvu odrážela daleko větší rozsah povinností ministerstva.

Pentagon už nevedl pouze války, měl také na starosti zahraniční politiku, zpravodajskou činnost a národní bezpečnost. „V nastupující jaderné éře nový název také odrážel důraz na vyhýbání se válce,“ uvedl profesor Kohn.

Podle deníku The Washington Post zatím není jasné, jestli má Trump v plánu ponechat agendu ministerstva obrany stejnou, nebo ji nějakým způsobem měnit.

Řadě komentátorů přitom neušel fakt, že si Donald Trump tak trochu protiřečí. Na jedné straně mluví o „aktivní roli armády“, která se nebude bát útočit, označuje se ale také neustále za mírotvorce, který do Bílého domu přišel s tím, že ukončí válečné konflikty na Ukrajině a v Pásmu Gazy.

Doporučované