Článek
Potom, co americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) plnohodnotně schválil vakcínu společností Pfizer/BioNTech k očkování proti covidu-19, mohla by se v závislosti na tom podle agentury AP také upevnit důvěra americké veřejnosti k vakcinaci.
Rostoucí podporu očkování sleduje ve svém čerstvém průzkumu například poradenská společnost Eagle Hill, která působí v oblasti lidských zdrojů. Podle jejích výsledků 41 procent zaměstnanců, kteří se dotazování zúčastnili, souhlasí s tím, aby neočkovaní kolegové nesli za své rozhodnutí větší odpovědnost.
Mají podle nich platit například vyšší sazby zdravotního pojištění. Téměř dvě třetiny odpovídajících pak uvedly, že neočkovaní by neměli dostávat finanční příspěvky za práci z domova ani jiné výhody.
Na stagnující míru proočkovanosti už zareagovala například letecká společnost Delta Air Lines. Jejich neočkovaným zaměstnancům zvýší odvody na zdravotní pojištění o 200 dolarů (přes 4300 Kč) měsíčně, pokud nebudou očkovaní proti nemoci covid-19. Informoval o tom šéf podniku Ed Bastian. Poukázal přitom na vysoké náklady na zaměstnance hospitalizované s touto nemocí.
Společnost poskytuje svým zaměstnancům vlastní systém zdravotního pojištění. „Průměrný pobyt v nemocnici kvůli covidu-19 stojí Deltu 50 000 dolarů (více než milion Kč) na osobu,“ uvedl Bastian. Upozornil rovněž, že nikdo ze zaměstnanců hospitalizovaných v posledních týdnech nebyl plně očkovaný.
Aerolinky Delta nicméně nezavedou pro zaměstnance očkovací povinnost, jako to nedávno učinil domácí konkurent United Airlines. Ten podle CNBC začátkem srpna oznámil, že bude požadovat, aby se všech jeho 67 tisíc zaměstnanců ve Spojených státech nechalo očkovat nejpozději do 25. října, jinak jim bude hrozit výpověď.
V Česku vyhazov nehrozí
Přestože v Česku stále roste počet firem, které se snaží své pracovníky různými způsoby motivovat k vakcinaci, ať je to například formou finanční odměny nebo dnem volna, tuzemští zaměstnanci se o práci kvůli vakcíně bát nemusí. Vynucovat ji je totiž proti zákonu, říká český odborář Josef Středula.
„V Česku jsou dvě skupiny zaměstnanců. Do té první patří profese, které k výkonu činnosti potřebují speciální zdravotní opatření, a pak profese, které je nepotřebují s výjimkou běžné vstupní prohlídky. Pokud by některý ze zaměstnavatelů v Česku chtěl učinit konkrétně toto očkování povinné, může tak učinit pouze v souladu s ústavními právy a v souladu se zákonem. To však není případ očkování proti covidu-19,“ vysvětluje Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), důvod, proč se v Česku vakcinace zatím nestane povinností.
„Sám se snažím motivovat své zaměstnance, aby se šli očkovat, víc ale jako zaměstnavatel udělat nemohu,“ dodává.
Stejnou strategii zastává většina firem v Česku, míní Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která sdružuje firmy z oboru podnikových, zákaznických a IT služeb, kde působí 130 000 kancelářských zaměstnanců.
„Firmy z našeho oboru nechávají ve valné většině případů rozhodnutí o očkování plně na úsudku svých zaměstnanců. Jen někteří zaměstnavatelé realizují na podporu očkování osvětové kampaně, nebo svým lidem poskytují na očkovací den volno. Zároveň firmy pracují na novém konceptu kancelářských prostor, které podpoří hybridní způsob práce, a zavádějí technologie, které mají zajistit snadný monitoring kontaktů v kanceláři a tím bezpečnost,“ říká Appleton.
Nejdřív cukr, potom bič
V USA se neprohlubuje jen propast mezi očkovanými a neočkovanými zaměstnanci, přiostřují už i zaměstnavatelé. Místo finanční motivace, dnů volna a dalších benefitů přechází k agresivnějším možnostem, jak očkování vynutit. Federální vláda USA totiž nemá pravomoc očkování plošně nařídit, a tak jednotlivým firmám a institucím nezbývá jiná varianta než podmínky určit svépomocí.
Změnu v přístupu zaměstnavatelů potvrzuje i společnost Eagle Hill, které z průzkumu vychází, že počet firem, které se nově rozhodly učinit z očkování povinnost, se za posledního půl roku zdvojnásobil.
Očkování po svých zaměstnancích vyžadují už technologičtí giganti Facebook, Google či Microsoft, firmy provozující alternativní taxislužby Uber a Lyft, největší soukromý zaměstnavatel Walmart, největší producent potravin v USA Tyson Foods, filmové a streamovací společnosti Netflix a Disney, případně i banky Morgan Stanley a Goldmans Sachs.
„Dosáhli jsme bodu, kdy zaměstnavatelé mají kolem 80 procent očkovaných, ale výše se míra proočkovanosti neposouvá,“ řekl Wade Symons, šéf skupiny pro regulační zdroje v poradenské společnosti Mercer.
Podle firmy Littler Mendelson, která situaci kolem očkování dlouhodobě sleduje, američtí zaměstnavatelé stále častěji přechází od peněžních odměn k agresivnějším možnostem, jak své zaměstnance k očkování donutit.
Variantou je například už zmíněné zvýšení poplatku k pojistnému na zdravotní péči nebo odepření pracovního benefitu ve formě bezplatné kávy nebo posilovny. Někteří zaměstnavatelé dokonce podle agentury Bloomberg mění uspořádání kanceláří tak, aby očkovaní pracovníci měli přístup k žádanějším prostorám v kanceláři.
„Dávat lidem peníze, aby se nechali očkovat, nefunguje tak dobře, jak by si společnosti přály,“ řekl Brian Kropp, vedoucí výzkumu v poradenské společnosti Gartner. „Takže existuje mnoho jiných možností, které společnosti aktuálně zkoumají,“ dodal.
