Češi si myslí, že opatření dodržují. Jak fungují, ukazují data

Ministr zdravotnictví Jan Blatný dnes na tiskové konferenci avizoval, že současná přísná protikoronavirová opatření, přijatá původně na tři týdny, vláda ještě prodlouží. „Situace se zastavila, ale bohužel neklesají počty a zátěž v nemocnicích,“ uvedl. „O Velikonocích je nutné trvat na omezení pohybu, riskovali bychom situaci podobnou té kolem Vánoc,“ dodal.

Od prosince do poloviny března vláda k razantním zpřísněním opatření přistoupila opakovaně. Například 18. prosince se tak stalo po téměř třech týdnech nepřerušovaného nárůstu pozitivních případů. Obchody zůstaly před Vánoci otevřené, ale začal platit zákaz nočního vycházení a zavřely se i restaurace.

Po Vánocích se zavřela většina obchodů, nárůst pozitivně testovaných však dále pokračoval téměř do poloviny ledna, kdy během druhého lednového týdne překračoval 12 tisíc případů denně. Jak ukazuje graf níže, následný rychlý pokles trval až do začátku února, kdy opatření přestala působit.

Následoval další nárůst, který ale tentokrát nenavazoval na žádné uvolňování ani na velký svátek. „Opatření, která jsme zavedli, přestala fungovat. Situace je špatná. Uvědomuji si, že hodně z nás je již unavených a vyčerpaných. Vím o tom, že řada lidí je nejenom na konci svých osobních sil, ale často i na konci svých finančních možností,“ řekl na začátku února ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Vláda tentokrát přistoupila k lokálním opatřením a uzavřela tři okresy – Cheb a Sokolov v Karlovarském kraji a Trutnov na Královéhradecku.

Pokud se nijak nezměnil rozsah protiepidemických opatření, ale začal se snižovat jejich efekt, nabízí se otázka, zda na to nemůže mít vliv jejich dodržování. Z reprezentativního průzkumu agentury Median nicméně vyplývá, že lidé opatření z naprosté většiny dodržují. Průzkumu se v průběhu února zúčastnilo 1430 respondentů starších 15 let a pouze 5 procent dotázaných uvedlo, že opatření nedodržuje.

A to i navzdory tomu, že v rámci stejného průzkumu lidé hodnotili účinnost zavedených opatření vesměs negativně. 90 % dotázaných je hodnotilo známkou 3 a horší.

V jiném průzkumu Medianu pro Český rozhlas respondenti chválili konkrétně povinné nošení respirátorů nebo nanoroušek a také testování zaměstnanců hodnotili z většiny známkou 1 až 2.

Na nárůst případů však mohl mít vliv i nástup nakažlivější a nebezpečnější takzvané britské mutace koronaviru. V Česku se podle Státního zdravotního ústavu šíří minimálně od začátku prosince. Její šíření potvrdila analýza PCR testů společnosti Diana Biotechnologie a upozorňoval na ni i matematik René Levínský.

„Můžeme si to představit jednoduše tak, že vedle sebe máme dvě epidemie. Původní mutaci, na niž platí současná opatření, která víceméně umírá a epidemie dohasíná. A vedle toho poměrně dramaticky rychle roste britská mutace. Opět jsme asi o měsíc pozadu s veškerými opatřeními,“ řekl před měsícem pro Radiožurnál.

Vláda pak od začátku března přistoupila k dosud nejpřísnějším plošným opatřením. Zatím do 21. března platí například zákaz až na výjimky překročit hranice okresu trvalého bydliště, povinné je nošení respirátorů FFP2 či nanoroušek na veřejnosti. Definitivně se také zavřely částečně otevřené školy a školky.

V současné době je průměrný počet případů přes 10 tisíc na den. Oproti předchozím vlnám, které ukazuje graf výš v článku, se epidemie i přes zavedená opatření drží na takto vysoké hodnotě relativně dlouho.

Samotnou účinnost opatření zkoumali i vědci. Jedna z publikací, která analyzovala celkem 172 studií z 16 zemí a šesti kontinentů, vyšla v prestižním medicínském časopise The Lancet. Závěr je jasný – riziko infekce snižují ochrana obličeje i fyzický odstup.