Hlavní obsah

Češi známkovali Babišova opatření v boji s covidem: Za 4. Nebo za 5

Foto: Jaroslav Moravcik, Shutterstock.com

Pohled do výkladní skříně na zveřejněná parte. Fotografie je ilustrační.

Reklama

20. 2. 19:35

Agentura Median se během únorového průzkumu lidí ptala, zda a jak dodržují protiepidemická opatření. Drtivá většina má za to, že se jimi řídí. Ale vážně pochybuje o jejich účinnosti.

Článek

Reprezentativního průzkumu Medianu, jehož výsledky má redakce Seznam Zpráv k dispozici, se v průběhu února zúčastnilo 1430 respondentů starších 15 let.

Ti měli mimo jiné ohodnotit účinnost vládních protiepidemických opatření. Známkovali je jako ve škole na škále 1 až 5. „Účinnost opatření je celkově hodnocená spíše negativně. Celkový průměr známek je 3,6,“ spočítali výzkumníci.

Celá polovina dotázaných, tedy 50 %, pak účinnost opatření oznámkovala čtyřkou či pětkou.

Názory se lišily podle věku, kdy nejkritičtější k restrikcím a jejich účinnosti byli lidé ve věku od 25 do 44 let (3,8). Starší lidé hodnotili oproti nim lépe: Lidé mezi 55 a 64 lety udělili v průměru známku 3,5 a lidé nad 65 let 3,4.

Pokud jde o sympatie k politickým stranám a hnutím, nejlépe si opatření vedou v očích voličů vládních ANO a ČSSD s průměrnou známkou 3,2 a 3,3. Nejhůře naopak dopadla u voličů opoziční TOP 09 (3,8) a také ODS, Piráti, STAN, SPD (3,9).

Ačkoliv lidé hodnotí opatření negativně, v drtivé většině případů uvádějí, že je dodržují.

Nejdůslednější jsou v tom lidé ve věku nad 55 let. Méně pak podle průzkumu restrikce dodržují lidé mezi 25 a 34 lety.

Z šetření vyplynulo i to, jak se lidé dívají na otázku rušení nouzového stavu.

S tím, aby byl zrušen, souhlasí 47 procent dotázaných. Přesná polovina (50 %) to vidí stejně jako Babišův kabinet, který žádal jeho prodloužení. Zbylá tři procenta odpověděla, že neví.

Nejvíce se zrušením stavu nouze nesouhlasili lidé starší 65 let a lidé z malých obcí. A naopak: Konec nouzového stavu nejvíce preferovali vysokoškoláci.

Kompenzace za karanténu lidé vítají

Tazatelé Medianu se ptali i na to, do jaké míry lidé souhlasí se zavedením finanční motivace k testování a dodržování karantény, případně izolace?

Plán penězi motivovat lidi, aby více zůstávali doma, pokud mají příznaky, vyvolává podle průzkumu spíše pozitivní ohlas. Pro zavedení se vyslovilo celkem 59 % dotázaných, proti bylo 37 %.

Častěji se zaváděním finanční motivace nesouhlasí vysokoškoláci a lidé s maturitou. U všech skupin ovšem převládají ti, kteří s touto kompenzací ztrát souhlasí.

V případě finanční motivace by se 44 procent respondentů spíše nechalo testovat nebo zůstalo v karanténě či izolaci. Pro 52 procent lidí by finanční bonus neměl vliv.

Výzkumníci se také v ekonomické části průzkumu ptali, jestli občané souhlasí s navýšením schodku státního rozpočtu z 350 na 500 miliard korun.

Proti se vyslovilo 61 % dotázaných, souhlas vyjádřilo 28 % (a jen každý dvacátý naprosto souhlasí).

S navýšením schodku častěji nesouhlasí vysokoškoláci (66 %) než lidé se základním vzděláním (50 %), dále pak spíše mladší Češi do 34 let (72 %) než důchodci nad 65 let (47 %). Co se týká politických preferencí, s navýšením schodku souhlasí nejčastěji voliči vládních stran. U voličů opozice je pro jen 8 % respondentů, proti je 89 %.

Anketa

Do jaké míry Vy osobně dodržujete současná protiepidemická opatření?
Zcela je dodržuji
41,9 %
Spíše je dodržuji
44,4 %
Spíše je nedodržuji
9,1 %
Vůbec je nedodržuji
4,6 %
Celkem hlasovalo 6230 čtenářů.
Sdílejte článek

Reklama

Doporučované