„Vítězí policejní přístup.“ Jaká byla Babišova cesta protidrogovou politikou?

Vláda Andreje Babiše zahájila tažení proti drogám, kdy premiér veřejně kritizuje dosavadní „liberálnější“ politiku státu. Změny včetně přesunu agend z Úřadu vlády přitom vzbudily i značný odpor mezi experty na závislosti. Co vládní kroky znamenají, analyzujeme v podcastu 5:59.

Může to být změna s potenciálně velkými dopady na českou společnost, které ale zároveň nejspíš nebudou okamžitě vidět. Vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem totiž v posledních týdnech otáčí kormidlem tuzemské protidrogové politiky, přičemž je to právě šéf hnutí ANO, který se v nastavování nového kurzu výrazně angažuje. „Dospěli jsme k názoru, že ta liberálnější drogová politika se nám nelíbí,“ pronesl Babiš, když na konci května v jednom ze svých videí na sociálních sítích chystané změny v oblasti adiktologie komentoval.

Výrazným momentem je například odvolání národního protidrogového koordinátora Pavla Béma, který s koncem června končí ve funkci. Andrej Babiš ho do ní přitom uvedl teprve letos v lednu, kdy Béma označil za člověka, který je „skutečně odborníkem v této problematice“. Jen o tři měsíce později už nicméně jeho nucený odchod doprovodil slovy, že Bémovu odchodu „tleská“ policejní protidrogová centrála. Tvrdil také, že chtěl protidrogovou politiku, ne „prodrogovou“.

Navíc kabinet rozhodl o převedení protidrogové politiky z Úřadu vlády pod Ministerstvo zdravotnictví a premiér ohlásil už zmíněné zpřísnění přístupu státu k této problematice. Babiše a jeho ministry neodradila ani kritika ze strany odborníků na problematiku závislostí. Posun se tak zdá být hotovou věcí.

„Vypadá to, že zjednodušeně policejní směr protidrogové politiky má teď skutečně navrch,“ podotýká ke změnám komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban, který se dlouhodobě věnuje tuzemskému zdravotnictví a souvisejícím oblastem. V rozhovoru pro podcast 5:59 nicméně zdůrazňuje, že vlastně není příliš jasné, proč by se Česko mělo stáčet blíže k represivnějšímu přístupu.

Ačkoliv Česko v boji s drogami má své problémy, je podle Čabana nutné rozlišovat. A zatímco v případě legálních drog, jako je alkohol nebo cigarety, je problém z jeho pohledu skutečně obrovský, u těch nelegálních prý obecně platí, že nejde o fenomén, který by se přeléval do velkých celospolečenských krizí, jako je tomu i v některých evropských zemích. Dokladem může být například relativně malý počet úmrtí způsobených drogami, kde Česko v roce 2024 se svými 73 případy zaznamenalo výrazně nižší číslo než třeba srovnatelně velké Švédsko se 414.

Za tento stav si podle něj přičítá plusové body dosavadní protidrogová politika, včetně jejích preventivních programů, sítí adiktologických služeb nebo terénních programů zaměřených na rizikové uživatele drog. Neznamená to přitom, že tu roli hrála jen prevence. Vždy jde podle Čabana o hledání rovnováhy s represivní složkou a nastavená pravidla je třeba vymáhat.

Jako vysloveně „podpásový úder“ pak vnímá Babišova tvrzení, že minulá vládní koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) prováděla de facto prodrogovou politiku. Je sice pravda, že zejména vlivem Pirátů například částečně dekriminalizovala konopí nebo schválila nový zákon o návykových látkách, Babišovy výpady ale podle Martina Čabana nejsou spravedlivé vůči všem, kteří se v minulosti zasloužili o to, že v Česku nepůsobí nelegální drogy tak velké problémy, jako je tomu leckde jinde.

U legálních drog pak momentálně vládní sestava Andreje Babiše věnuje velkou pozornost kratomu. Tuto psychomodulační látku je od loňského listopadu možné za přísných podmínek prodávat dospělým, a to i v e-shopech provozovaných klasickými kamennými obchody. V polovině června nicméně kabinet představil návrhy k větší regulaci kratomu. Tzv. lex kratom má zabránit tomu, aby se uživateli kratomu stávali děti a mladiství.

Zákon mimo jiné předpokládá, že kratom by si v budoucnu mohli zakoupit lidé až od 21 let, zároveň by se na něj měla vztahovat vyšší sazba DPH než dosud a nově také spotřební daň. Tyto změny z pohledu Martina Čabana dávají víceméně smysl. Další změny ale podle novináře „míří trochu mimo terč“. Babišova koalice totiž navrhuje zákaz prodeje kratomu přes internet.

„Vidím tam velké vítězství toho represivního přístupu,“ reaguje novinář s tím, že se tak zásadně sníží dostupnost látky, která je přitom ze zákona legální. Což mimo jiné také znamená, že stát nastavil pravidla pro její prodej, která je možné kontrolovat. Zejména v periferních oblastech Česka tak podle Čabana vzniknou místa, kde legální nabídka kratomu nebude vůbec žádná, a kde rychle nastoupí nějaká náhrada: „A o té náhradě nebudeme nic vědět - jaké má složení, jaké má účinky a tak dále. Čili myslím, že je to chyba.“

V neposlední řadě pak komentátor Seznam Zpráv upozorňuje na další rétorickou snahu Andreje Babiše, který odpovědnost za problematické rozšíření kratomu v Česku připisuje opět bývalému Fialovu kabinetu. „Vy normálně ničíte naše děti,“ pronesl například na začátku března ve Sněmovně na adresu současné opozice.

Jenže podle Čabana je i ze statistik patrné, že se v tuzemsku kratom začal masivně objevovat už dříve. „Nezachycení toho nástupu jde už za tou (první) Babišovou vládou,“ říká novinář.

V této souvislosti pak Martin Čaban upozorňuje na podstatnou roli národního protidrogového koordinátora a jeho „tykadel“ v terénu, přes která dokáže sledovat pohyby na drogové scéně, včetně právě možného nástupu nových látek. Díky včasné detekci pak má být možné zajistit, aby se z nich nestal problém velkých rozměrů. Právě v tom podle něj vláda Andreje Babiše za protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové v případě kratomu „selhala“. „A vůbec si nejsem jistý, jestli to teď dokážeme udržet a pokračovat v tom,“ zamýšlí se.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak velkým problémem je v Česku v oblasti drog syntetická marihuana, anebo jestli se dá očekávat, že by vláda Andreje Babiše vytáhla do boje také ohledně větší regulace dostupnosti alkoholu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.