Lukašenko v Putinově hrsti. Poskytl zemi k invazi

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko je pod sílícím tlakem Moskvy, otevřený vstup do války pro něj ale může mít vysokou cenu. Lukašenko, který se před dvěma roky prohlásil za vítěze prezidentských voleb a tvrdě potlačil masové protesty, vsadil všechny karty na Rusko. Jaká budoucnost ho čeká, pokud válečné tažení Moskvy zkrachuje?

Do Běloruska v posledních dnech dorazilo na devět tisíc ruských vojáků, kteří mají být součástí nového vojenského uskupení obou států. Podle představitelů běloruské armády přijeli chránit hranice a jsou zde výhradně kvůli obraně.

Naposledy přitom země hostila ruskou armádu téměř před osmi měsíci, na začátku války na Ukrajině.

„Může jít o provokaci, o snahu Lukašenka a (ruského prezidenta Vladimira) Putina vytvořit zdání nové, respektive staronové, hrozby pro Ukrajinu ze severu, tedy z běloruského území,“ domnívá se běloruská novinářka a spolupracovnice think-tanku Atlantická rada Hanna Ljubaková.

Zjednodušeně: oba lídři nejspíš chtějí, aby se ukrajinská armáda po vítězstvích na jihu přeskupila a přemístila na sever.

Poskytnutí vlastního území k invazi do jiné země je nicméně podle novinářky „aktem spoluagrese“. A to také kvůli tomu, že Lukašenko poskytl ruské armádě infrastrukturu jako letiště, nemocnice nebo staré základny. „Mělo by být jasné, že i Lukašenko je válečný zločinec,“ říká.

Jestli je ale hrozba reálná a Lukašenko je skutečně připravený zaútočit, podle Ljubakové nejde odhadnout. Bylo by to prý jako „hrát v kasinu“.

U samotných Bělorusů ale vyslání vojsk na Ukrajinu podporu nemá. Nechápou, proč by měli bojovat v Putinově válce, a navíc jsou nespokojení kvůli skokovému zdražování v zemi.

Bezpečnostní složky ale nesouhlas s válkou na Ukrajině a Lukašenkovými rozhodnutími tvrdě potlačují. „Prostor pro odpor je minimální, ale pořád se objevují ukázky úžasné solidarity s Ukrajinou,“ uvádí novinářka. A popisuje, že malé protesty se v zemi stále konají. „Je to takový podzemní odboj,“ dodává.

Co se bude s Běloruskem a jeho prezidentem, přezdívaným „poslední diktátor v Evropě“, dít dál, podle Ljubakové závisí na Putinovi.

„Čím slabší bude Putin, tím bude slabší i Lukašenko. A platí to i naopak. (…) Lukašenkova moc se opírá o tři pilíře: bezpečnostně-represivní aparát, byrokracii a Putina. A pokud jeden odstraníte, způsobí to nestabilitu i ve zbytku.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč naprostá většina Bělorusů podle průzkumů nechce, aby tamní vojáci vstoupili do války s Ukrajinou, nebo kolik toho dokáží ovlivnit novináři a opozice z exilu. Poslechněte si v audiu na začátku článku.