Bude prezident „sedět v koutě“? Reportérka popisuje tři scénáře pro Ankaru

Jen krátce před summitem NATO v Ankaře neutichá v Česku spor o účast prezidenta Petra Pavla. Ten sice dosáhl svého zařazení do delegace, nicméně hlasitě kritizuje striktní mantinely, které mu vláda nastavila. Jaké scénáře jsou ohledně Pavlovy role ve hře?

Mohlo se zdát, že spor mezi vládou a Hradem ohledně účasti hlavy státu na blížícím se summitu NATO po intervenci Ústavního soudu zamíří do klidnějších vod - nebo alespoň prozatím. Ostatně ministerstvo zahraničí v pátek v reakci na vydání předběžného opatření ze strany Ústavního soudu skutečně prezidenta Petra Pavla na summit, který se v turecké Ankaře odehraje příští týden, dodatečně akreditovalo.

Jenže napětí nepolevilo, spíš naopak. Premiér Andrej Babiš v pondělí vyzval Pavla, aby na summit nejezdil. Prezident odmítl a zároveň vyjádřil přesvědčení, že vláda jedná v rozporu s usnesením ústavních soudců tím, že Pavel nebude mít na summitu možnost zastupovat Česko v roli vedoucího národní delegace, kterou dle vůle vlády povede premiér. Tahanice tak nekončí a nad tím, co se kolem české účasti v Turecku ještě přesně odehraje, se vznášejí otazníky.

„Já myslím, že ten spor přežije i samotnou Ankaru (a tamní summit NATO) a že to zkrátka bude proces, který bude ještě nějakou dobu trvat,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 politická reportérka týdeníku Respekt Kristýna Jelínková. Navíc se podle ní dá očekávat, že roztržka výrazně poznamená vztahy mezi Pražským hradem a Strakovou akademií: „Dostáváme se už opravdu do jakési bezprecedentní situace, kdy tady kabinet s prezidentem a jeho týmem pořádně nekomunikuje a kdy ta Ankara už je jen taková třešnička.“

Novinářka poukazuje mimo jiné na zjevný nezájem Andreje Babiše s Pavlem o podobě jeho účasti na summitu dál jednat. Prezident ve středu pro Deník.cz potvrdil dosavadní spekulace, že vláda jeho delegaci omezila na čtyři lidi (tři členové ochranné služby a jeden člověk jako doprovod). Kromě toho jmenovitě určila, kdo z Hradu se má jako Pavlův doprovod účastnit.

Ministr Macinka později ve Sněmovně před novináři zdůraznil, že v případě Ankary nepůjde o delegaci prezidenta, nýbrž premiéra. Nicméně dodal také to, že jeho ministerstvo na žádost Hradu ve středu ještě v doprovodu hlavy státu provedlo změny. Dva členy ochranné služby vyměnilo za tiskového mluvčího a fotografa.

Navzdory veškerému nesouladu, kritice a výzvám z obou stran však momentálně platí, že do tureckého hlavního města by měl z Česka kromě premiéra zamířit také prezident, byť jiným letadlem. S jakou rolí se ale Petr Pavel „smíří“, pokud mu vláda skutečně neumožní účast v takovém formátu, jaký požaduje? Anebo je skutečně ve hře i možnost, že svou účast nakonec zruší?

Reportérka Jelínková s odkazem na své zdroje z okolí prezidenta podotýká, že Hrad zvažuje tři různé varianty. V té první Pavel v Ankaře „bude sedět v koutě“ a v podstatě jen sledovat, jak vláda na summitu vystupuje. Na hlavu státu by tak zbyla jen možnost bilaterálních jednání - a snad i prostor veřejně zhodnotit, jak se Babiš a spol. popasovali s obtížným summitem, na kterém se bude přetřásat i výše obranných rozpočtů členských zemí NATO.

Další eventualitou - tou pro Hrad nejpřijatelnější - je pak vývoj, kdy se Babiš s Pavlem do příštího týdne přece jen domluví a rozdělí si role pro dvě hlavní akce summitu, jimiž bude vedle formálního jednání lídrů také neformální večeře. A pak Jelínková přidává i třetí scénář, který podle jejích zdrojů podporuje značná část prezidentova týmu. V něm by hlava státu zůstala v Praze s argumentem, že kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu přece podávala právě proto, aby mohla v Turecku reprezentovat Česko patřičným způsobem.

Za nejpravděpodobnější verzi blízké budoucnosti nicméně Kristýna Jelínková považuje Pavlovu účast bez další dohody s premiérem Babišem. V takovém případě podle ní prezident bude mít zájem například o bilaterální setkání s některou z těžkých vah evropské politiky, jakou je německý kancléř Friedrich Merz nebo italská premiérka Giorgia Meloniová.

Ať už ale spor vyústí v jakoukoliv variantu, je patrné, že se z něj stala tak trochu nečekaná sága, ve které jak prezident, tak i členové vlády investovali značnou energii do obrany svých pozic. Přičemž, jak už bylo zmíněno, úplný konec se nedá očekávat ani se závěrem summitu v Ankaře - i proto, že má ve věci ještě „plnohodnotně“ rozhodnout Ústavní soud. Podle novinářky Jelínkové nicméně třenice zatěžuje i její aktéry: „Myslím, že už to chtějí mít v podstatě všichni účastníci za sebou.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč jak Petr Pavel, tak Andrej Babiš zarytě odmítají ve vzájemném sporu o summit v Ankaře ustoupit. Anebo o tom, v jakém postavení vůči ostatním spojencům lídr české delegace v Turecku vlastně bude. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.