„Celá země se zastavila.“ Svědectví z masových protestů v Izraeli

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil, že pozdrží zavedení kontroverzní justiční reformy, která spustila největší vlnu protestů v historii země. Netanjahu tak prý chce otevřít cestu dialogu a zabránit „občanské válce“. Izrael ale i nadále prochází závažnou politickou krizí.

Už třetí měsíc Izraelem otřásají demonstrace proti plánované justiční reformě, která počítá s radikálním omezením nezávislosti tamního Nejvyššího soudu. Ten přitom v zemi, která nemá ústavu ani horní komoru parlamentu, funguje jako důležitá pojistka zachovávající rozdělení moci. Protestující hovoří o boji za udržení demokracie a rostoucí nespokojenost s plánem vlády Benjamina Netanjahua dokazuje i rozsah demonstrací a stávek.

„V posledních měsících chodí demonstrovat i lidé, kteří dříve nikdy nechodili,“ říká v podcastu 5:59 publicistka a dokumentaristka Natasha Dudinski, která pracuje v nezávislém magazínu +972 a skoro třicet let žije v Izraeli.

K odpůrcům reformy se postupně přidali například i vlivní lidé z IT sektoru, právníci, bankéři a především také armádní záložníci. „Až dosud i vojáci, kteří kritizovali vládu, říkali, že je zásadní sloužit v armádě, ale najednou tito uctívaní hrdinové řekli, že diktatuře sloužit nebudou. To bylo zásadní,“ vysvětluje Dudinski.

Situace dále eskalovala poté, co premiér Netanjahu o víkendu odvolal ministra obrany Joava Galanta, který se jako první člen jeho kabinetu postavil proti justiční reformě. Desetitisíce lidí zablokovaly ulice ve velkých městech, přístavy i letiště, a odbory vyhlásily generální stávku.

Předseda vlády tak nakonec v pondělí večer částečně ustoupil a projednávání novely odložil s tím, že se chce s opozicí dohodnout na přijatelnější verzi. Lidé přesto podle Dudinski chtějí protestovat dál. „V sázce je toho hodně. Rozhoduje se o osudu Izraele, o tom, jaká země to vlastně bude,“ upozorňuje.

V zemi rostou spory a napětí mezi liberální částí společnosti a konzervativními proudy, ke kterým se řadí i současná vláda, která se opírá o menší radikálně pravicové a náboženské strany. Netanjahu podle publicistky tuto propast prohlubuje tím, že vytváří v lidech strach. „Protestující označuje za anarchisty - někteří členové vlády o nich dokonce mluví jako o teroristech - a vždy vyvolává hněv svých podporovatelů vůči demonstrantům,“ říká.

Mezi stoupenci současného premiéra jsou podle Dudinski i násilné skupiny osadníků, které často napadají Palestince. „Teď by se mohly zaměřit na Izraelce, kteří s nimi nesouhlasí. Jsou tu proto velké obavy, že by mohlo dojít k občanské válce,“ vysvětluje.

Přesto má podle ní kontroverzní reforma i jedno pozitivum. „Probudila izraelskou společnost,“ říká Dudinski. Ta se tak v budoucnu bude moct zaměřit i na další důležité otázky, které si obě strany musí vyjasnit. Například může řešit, co pro ni znamená být „židovským“ a zároveň „demokratickým“ státem a jak v něm zajistit práva pro všechny skupiny obyvatel.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč premiér Netanjahu změnil názor na nezávislost justice, jak politiku v Izraeli ovlivňují demografické trendy a co dalšího přispívá k polarizaci tamní společnosti. Poslechněte si celý díl v přehrávači na začátku článku.