Článek
V úterý 28. října přebíral Šimon Pánek od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Na konci týdne se pak dozvěděl, že nově vznikající vláda do svého programového prohlášení vložila také část o neziskových organizacích, konkrétně chce registrovat všechny jejich příjmy a výdaje nebo označovat všechny finance ze zahraničí.
„Žádné překvapení to není, podobné věci jsme od těchto stran slyšeli už během předvolební kampaně,“ říká pro Seznam Zprávy Šimon Pánek, výkonný ředitel neziskové organizace Člověk v tísni.
Konkrétně pro Člověka v tísni, jednu z největších tuzemských neziskovek, neobsahuje podle Pánka plán nové vlády nic, co by již organizace nedělala. I v oblasti příjmů ze zahraničí, které například minulý rok podle výroční zprávy tvořily více než 90 procent rozpočtu, nevidí v „označování“ problém.
Už teď k nám chodí desítky kontrol
„Že bude registr dotací, je jedině dobře, doposud jsou vedeny na různých ministerstvech nebo u jiných institucí, které rozdělují veřejné peníze. Pro neziskovou organizaci, která bere vážně transparentnost, je samozřejmost tyto věci zveřejňovat. Třeba v naší výroční zprávě už 20 let najdete všechny dotace, které dostáváme ze všech zdrojů,“ popisuje Pánek a dodává, že by byl pro, aby stejná přísnost a podezřívavost byla i směrem k ziskovým subjektům. „Tam by se ušetřilo určitě víc,“ doplňuje.
Všechny údaje, které nově vznikající vláda popisuje v programovém prohlášení, podle něj doteď neziskovky zveřejňovaly právě ve výročních zprávách. „Účetnictví je u nás subjektem auditu a kontrol. Finanční úřad nebo ministerstvo do něj běžně chodí, máme desítky kontrol a auditů za rok, takže to opět pro nás není vůbec nic nového,“ opakuje Pánek.
Co píší ANO, SPD a Motoristé v prohlášení o neziskovkách
- Zřídíme veřejný registr všech dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů, který bude zahrnovat nejen stát, ale i obce, kraje a svazky obcí. Neziskové organizace pobírající veřejné peníze budou mít povinnost transparentně zveřejňovat své konkrétní výdaje.
- U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat.
- Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků.
Ředitel Člověka v tísni si také umí představit, že třeba v případě finančních příspěvků na oběti povodní kontroly naráží na jiná zákonná opatření, která zamezují takové informace poskytovat komukoliv veřejně. „Ale to si bude muset vláda nějak projednat sama,“ míní.
Slovenský scénář?
S druhým bodem programového prohlášení, které se týká „politických neziskovek“, již Pánek nesouhlasí. „Já si nemyslím, že existuje něco, co je politická neziskovka. Existují politické strany, hnutí, které bojují o moc mezi sebou. A pak existují různé charitativní veřejně prospěšné nestátní organizace, které se zabývají sportovní činností, ekologií, historií, charitativní pomocí, sociální prací, právy zvířat a podobně. Myslím, že to je úmyslné slovní spojení, které bylo vytvořeno některými politiky. Ten, kdo transparentně popisuje svoji činnost, jako třeba Člověk v tísni, své příjmy a své výdaje, tak s takovým požadavkem nemá žádný problém, protože už to dávno dělá,“ říká Pánek.
Označení, jako je „politická neziskovka“, podle ředitele někteří politici vymysleli mimo jiné proto, že jim vadí konkrétní aktivity, například když Člověk v tísni aktivně komunikuje se státem a radí mu ohledně regulací u oddlužení lidí v nouzi, což se části politické scény nemusí líbit. Žádný hon na neziskovky ale v příštích letech nečeká.
„Myslím, že pokud tady budeme mít demokraticky fungující vládu, svobodné sdělovací prostředky, opozici, tak třeba maďarský, slovenský nebo ruský scénář nehrozí,“ uzavírá.
