Expertka: Kanaďané dnes USA vnímají jako predátora, partnery hledají jinde

Silná slova, ale také salvy v podobě nových celních bariér od víkendu létají v roztržce mezi Kanadou a Spojenými státy. Obchodní válka se dostává do pohybu a ochotu ustoupit ze svých pozic nedává zatím najevo americký prezident Donald Trump ani kanadský premiér Mark Carney. S jakou taktikou jde do boje ekonomicky nepoměrně slabší Ottawa, rozebíráme v podcastu 5:59.

Zatímco ze severu zní odhodlání čelit „napadení“ v obchodní válce nebo také úvahy o tom, že by na stole mohlo být třeba i přerušení dodávek elektřiny a surovin svému sousedovi, z jihu přilétají slova o „klaunech“ či vzkazy, že je načase protistranu „poučit“. A hlavně – oba státy na sebe uvalují nová cla, nebo jejich zavedení alespoň avizují. Tak nějak v posledních dnech vypadají vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy, jinak tradičními partnery a spojenci, jejichž vzájemný obchod jen v roce 2025 dosáhl hodnoty asi 880 miliard dolarů.

Zároveň ale v případě aktuální roztržky vlastně nejde o novinku. Už loni totiž americký prezident Donald Trump svou obchodní politikou vnesl do soužití s Kanadou výrazné napětí. Jednání o kýžené dohodě však v závěru minulého týdne selhala poté, co kanadská vláda odmítla přistoupit na americké podmínky. Následovalo uvalení 50procentních cel ze strany USA na část kanadského dovozu. Ottawa nicméně tlaku neustoupila a premiér Mark Carney od té doby dává jasně najevo, že na návrhy poškozující kanadské zájmy nepřistoupí.

„Donald Trump stojí proti opravdu sjednocenému protihráči,“ říká k aktuální situaci odbornice na Kanadu Magdalena Fiřtová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). V rozhovoru pro podcast 5:59 poukazuje na výsledky průzkumů, podle kterých v současnosti má Carneyho postoj podporu zhruba tří čtvrtin kanadské společnosti. A stejně tak je do značné míry sešikována i tamní politická scéna včetně premiérů jednotlivých provincií.

Neznamená to ale, že by obchodní střet se Spojenými státy nepřinášel značná rizika. Ostatně do USA míří na 70 procent kanadského exportu. „Rozhodnutí Marka Carneyho vstoupit do ‚válečného stavu‘ je pro kanadskou ekonomiku potenciálně naprosto devastující,“ podotýká Fiřtová s tím, že ačkoliv od loňska objem vývozu do USA přece jen o něco poklesl, vzájemný obchodní vztah vznikající desítky let je natolik robustní, že za jediný rok ho politici v Ottawě mohli přenastavit jen minimálně. Závislost zkrátka zůstává velká.

Ani Kanada ale není vůči sousedovi bezbranná. Z pohledu české expertky tomu nasvědčuje i jeden z typicky trumpovských momentů, kdy šéf Bílého domu v úterý vzkázal, že jeho administrativa „vážně zvažuje“ přejmenování Ontarijského jezera (Lake Ontario) na americko-kanadských hranicích na „Americké jezero“ (Lake America).

„Je to ukázka trochu takové hysterie Donalda Trumpa. (…) Za šest týdnů čelí volbám,“ připomíná analytička listopadových voleb do Kongresu, ve kterých by Trump a jeho republikáni reálně mohli přijít o většinu v jedné z komor, což by poznamenalo akceschopnost celé administrativy. A případný růst cen v obchodech vlivem výpadu proti Kanadě voliče určitě těšit nebude.

V Ottawě jsou si přitom podle Magdaleny Fiřtové této karty dobře vědomi. Kanadská odvetná opatření proto mohou konstruovat velmi cíleně tak, aby měla efekt především v těch amerických státech, kde je to vzhledem k rozložení sil a volební matematice pro Republikánskou stranu a Donalda Trumpa zvláště citlivé. Za příklad státu s vysokou závislostí na obchodu s Kanadou uvádí česká odbornice Maine, odkud více než 40 procent exportu míří přes hranice k severnímu sousedovi.

Pokud tedy v posledních dnech mnohá média hledají vhodná přirovnání pro střet dvou severoamerických zemí a jejich šance na úspěch, navrhuje Fiřtová obraz, ve kterém kanadský David s prakem stojí proti americkému Goliášovi: „Nepředjímejme, že se to tomu Davidovi povede. Jde ale o to, že může cílit přesně a že pro řadu států (v USA), kde volby proběhnou, je Kanada prvním obchodním partnerem.“

Vedle schopnosti zasahovat soupeřova citlivá místa ale premiér Carney musí myslet také na už naznačené domácí náklady celního konfliktu s USA. Magdalena Fiřtová za nejdůležitější opatření v této oblasti označuje státní podporu kanadských firem, na kterou už loni vláda přislíbila zhruba 20 miliard dolarů, nově pak oznámila balíček v hodnotě dalších více než sedmi miliard.

Přesto si je podle expertky kanadská veřejnost dobře vědoma toho, že neustoupit Trumpovu tlaku bude zkrátka bolet, a to možná až do konce jeho prezidentského působení.

Pomoci vydržet nicméně může něco, co z pohledu Magdaleny Fiřtové patří do kanadské nátury a co kdysi v díle „Přežití“ (Survival, 1972) nastínila i známá kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová. „Deklaruje tam, že Kanaďané jsou skutečně historicky ‚naprogramováni‘ na to, zvládnout nesnáze osudu, nesnáze klimatu a přežít v nehostinném prostředí,“ uvádí expertka s tím, že i současný postoj kanadské společnosti by se dal popsat jako snaha „sešikovat se, vydržet, ustát to a přežít“.

Nejde ale jen o sázku na vidinu, že jednou bude zase lépe. Podle Fiřtové se Kanada zároveň už delší dobu snaží o diverzifikaci svého exportu a budování a posilování obchodních vztahů s jinými aktéry než právě s USA. Spoléhat tak dominantně na svého jižního souseda už nehodlá. „Myslím, že Kanaďané dnes vnímají Spojené státy skutečně jako predátora. A k predátorovi nemůžete přistupovat stejným způsobem jako k partnerovi,“ dodává odbornice na Kanadu z FSV UK.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jakými různými způsoby dává kanadská veřejnost najevo svou nechuť ke krokům Spojených států pod Donaldem Trumpem. Nebo že se roztržka mezi oběma státy odehrává v době, kdy se v kanadské Albertě vede ještě jiná debata s potenciálně klíčovým dopadem na budoucnost celé Kanady. Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.