Kdo teď radí Babišovi s lidskými právy a proč to odborné veřejnosti vadí

Část nových členů Rady vlády pro lidská práva vzbuzuje nevoli lidskoprávních organizací. Aktivista Daniel Black, advokát Jakub Kříž a modelka Taťána Kuchařová by podle jejich výzvy adresované premiérovi Andreji Babišovi měli dokonce skončit. Proč vadí? A v jaké podobě vůbec lidskoprávní rada vyšla z velké letní rošády?

Po letním rozsáhlém přesunu agend z Úřadu vlády, kvůli kterému na protest rezignovaly ze svých poradních funkcí desítky expertů a kdy i část zaměstnanců Strakovy akademie dokonce vůbec poprvé v historii stávkovala, se vládní rady opět scházejí ke své práci. Prošly ale výraznými změnami. Jejich nové statuty schválené vládou například stanovují, že všechny lidskoprávní rady budou zohledňovat závazky z programového prohlášení kabinetu nebo také že všem šesti radám nově předsedá přímo premiér Andrej Babiš.

Pozornost budí ale i někteří z nových členů, kterými Babišův kabinet uvolněná expertní místa naplnil. Když se tak ve středu poprvé v obměněné podobě sešla Rada vlády pro lidská práva, nechyběli na jednání ani tři lidé, proti jejichž členství se ohradily organizace na ochranu lidských práv, přičemž premiéra Babiše také vyzvaly, aby jejich jmenování zrušil. „Z poradního orgánu vlády pro lidská práva se nesmí stát platforma pro osekávání svobod a rušení již zavedených práv,“ uvedly organizace, mezi něž patří Amnesty International či iniciativa Jsme fér.

Proč najmenování právníka Jakuba Kříže, někdejší Miss World Taťány Kuchařové a aktivisty Daniela Blacka vzbudilo takový rozruch? A možná ještě podstatněji – za jakých okolností k němu vůbec došlo?

„Ze zákulisních informací víme, že jednání (na vládě) nad konkrétními jmény prostě neproběhlo,“ podotýká novinář Deníku N Michal Tomeš, který situaci kolem vládních rad dlouhodobě sleduje. V rozhovoru pro podcast 5:59 připomíná, že hybatelkou „škatulat“ s lidskoprávními agendami byla šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha, považovaná za pravou ruku premiéra Babiše, která tehdy potřebu změn zdůvodňovala především ekonomickými ohledy a snahami o zefektivnění systému.

A je to podle Tomeše právě Úřad vlády a také samotný premiér, kdo má v novém nastavení nad volbou nových členů rad větší moc. Novinář popisuje, že při výběrových řízeních mají nyní oproti minulosti menší vliv odborní úředníci, kteří dříve zpracovávali k uchazečům o místa v radách doporučující nebo nedoporučující stanoviska. Teď už však měl silnější roli sehrát také tým poradců kolem Andreje Babiše a v něm zejména premiérova poradkyně pro oblast svobody projevu Natálie Vachatová. Ta na Úřad vlády přišla z neziskové organizace Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) a je známá například svou kritikou stavu svobody slova v Česku či podoby boje proti dezinformacím.

„Víme, že samotná Natálie Vachatová o tuto agendu jevila zájem a že do výběru zasahovala – minimálně tedy měla mít přístup k (došlým) životopisům,“ říká Michal Tomeš. Upozorňuje nicméně i na to, že Babišův poradní sbor funguje značně neformálně, takže není možné říci, kdo z nově jmenovaných členů vzešel přímo z debat, v nichž by Natálie Vachatová měla dominantní slovo.

S větší určitostí je ale možné říct to, čí názor zůstal pominut. A to na první pohled dost paradoxně. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá, která je zároveň šéfkou poslaneckého klubu hnutí ANO, totiž pro Deník N uvedla, že neví, kdo uchazeče vybíral. A navíc se vůči Jakubu Křížovi a Danielu Blackovi vymezila se slovy, že „jejich názory rozhodně nesdílím“.

Což navrací zpět k otázce, proč části lidskoprávních organizací a odborné veřejnosti vadí, že právě tito dva a bývalá královna krásy Kuchařová mají ve vládní radě zasedat.

„Já jsem člověk, který se dlouhodobě zabývá tématem lidských práv. Dlouhodobě zastupuji klienty třeba v řízení před Ústavním soudem. Takže o ochraně lidských práv vím něco z terénu,“ prohlásil podle ČTK ve středu Jakub Kříž po své první účasti na zasedání Rady vlády pro lidská práva. A také z pohledu novináře Tomeše jde skutečně o muže, který s sebou přináší nespornou expertizu, je znalý právního prostředí a který se v minulosti například opakovaně snažil stát se ombudsmanem a nyní rovněž přednáší o právu na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Advokát Kříž je však podle Tomeše zároveň postavou spojovanou se spolky jako Aliance pro rodinu nebo Hnutí pro život. Ty jsou v Česku známé svým silně konzervativním pohledem na některé společenské otázky a bojem za zákaz interrupcí. „Řada expertů, kteří v radách sedí, má naprosto odlišný názor a obává se, že by pan Kříž mohl zvedat témata, která jsou třeba namířená proti ženám (…) nebo proti LGBTQ+ osobám,“ líčí reportér. Samotný Kříž po prvním zasedání prohlásil, že výhrady vůči své osobě nepovažuje za věcné a že se může vykázat svou praxí.

A podobně také Taťána Kuchařová ve středu poukázala na své veřejné působení už od roku 2008, kdy založila a od té doby vede Nadaci Krása pomoci, která se věnuje tématu důstojného stárnutí. Z pohledu Michala Tomeše se však nabízí otázka, jestli má být vstupenkou do vládní rady právě vedení organizace, která v oblasti podpory a péče o seniory nepatří v Česku mezi ty nejviditelnější nebo odborně nejzajištěnější. Přičemž lidskoprávní organizace zároveň tvrdí, že Kuchařovou diskvalifikuje to, že při svém rozvodu s hercem Ondřejem Brzobohatým krajně necitlivě využila queer téma.

Posledním z trojice, proti níž se zvedl protest, je pak aktivista Daniel Black. Tedy muž, který v minulosti podstoupil chirurgickou změnu pohlaví, později se však rozhodl pro detranzici a nyní proti medicínským tranzicím otevřeně vystupuje. „Začal poukazovat na to, že například lidé v určitém věku nejsou dostatečně vyspělí na to, aby si o tranzici sami rozhodli. (…) Založil si na tom svou osobní značku,“ říká novinář Deníku N s tím, že Black často vystupuje na sociálních sítích, kde své téma zvedá.

Odborné zázemí – na rozdíl třeba od právníka Kříže – ale postrádá. „Není to vystudovaný psycholog, psychiatr, sexuolog nebo člověk, který by se věnoval soustavné práci s transgender osobami. A není vlastně úplně jasné, s jakou agendou tam (do vládní rady) jde, tedy čím bude mít své argumenty podložené a jestli vůbec se ta témata na lidskoprávních radách budou také otevírat,“ dodává Michal Tomeš.

Jinou – a možná tou vůbec nejdůležitější – otázkou spojenou s proměnou Rady vlády pro lidská práva pak zůstává, co o postoji současného vládního kabinetu a jeho předsedy k ochraně lidských práv v České republice všechny personální i statutární změny vlastně vypovídají. Je možné je číst snad jako snahu tuto oblast záměrně oslabit?

Z pohledu novináře Michala Tomeše se nicméně jako pravděpodobnější jeví jiná varianta – že se veškeré přesuny a úpravy dějí za prostého nezájmu Andreje Babiše. „Má zkrátka nějaká témata, která pro něj jsou klíčová, v současnosti hospodářství, dlouhodobě pak víme o zdravotnictví. A lidská práva budou možná někde na desátém nebo dvanáctém místě. Je to prostě jeho rozhodnutí a asi není u Andreje Babiše úplně překvapivé, že tato ‚soft‘ témata zkrátka nezvedá,“ dodává reportér.

V podcastu 5:59 také uslyšíte více o změnách ve vymezení a fungování vládních rad. Nebo také o tom, jak může podle novináře Michala Tomeše v praxi vypadat účinkování trojice nových členů, proti nimž se zvedly protesty. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.