Článek
Všechny lidskoprávní rady vlády budou nově ve své činnosti zohledňovat závazky z programového prohlášení vlády. Všem šesti radám, které se zaměřují na problematiku menšin, postižených či rovnosti žen a mužů, předsedá nově premiér Andrej Babiš (ANO). U některých rad se změnil počet členů. Jejich funkční období se teď kryje s obdobím kabinetu. Vyplývá to z nových statutů, které schválila vláda.
Vláda upravila pravidla pro radu vlády pro lidská práva, pro rovnost žen a mužů, pro neziskové organizace, pro záležitosti romské menšiny, pro osoby se zdravotním postižením a pro národnostní menšiny.
Lidskoprávní agenda se od července z gesce Úřadu vlády přesunula na ministerstva spravedlnosti, práce a kultury. Podle statutů tam patří i zázemí rad, které budou ve Strakově akademii už jen zasedat. Kvůli převodu agend rezignovalo z rad pět desítek expertek a expertů. Kabinet zatím nahradil 30 z nich ve třech radách.
Ve statutech všech šesti rad je nově to, že „budou při své činnosti zohledňovat závazky vyplývající z programového prohlášení vlády“. Podle nových pravidel zasedly dnes rady pro lidská práva, pro záležitosti romské menšiny, pro osoby se zdravotním postižením či pro neziskové organizace.
„Vždycky byly priority, jimiž se zabývala rada, ovlivněny programovým prohlášením vlády. Nelze to odpojit. To, že je to ve statutu, bylo pro mě ale překvapením,“ řekl novinářům nový člen rady pro záležitosti romské menšiny David Beňák, který v minulosti řídil agenturu pro sociální začleňování a byl i místopředsedou rady.
Propojení romské agendy s resortem práce a sociálních věcí a obsazení postu zmocněnkyně ministrovou náměstkyní podle Beňáka „na první pohled nevypadá úplně šťastně“. Převod označil za velkou změnu a nestandardní. Zatím není podle něj jasné, zda a jak to činnost rady ovlivní. „Je rozhodující, co dělají členové v radě, jak dokážeme hlas z měst, ulic, domů přenést sem ke sluchu premiérovi, ministrům, náměstkům,“ míní Beňák. Je přesvědčen o tom, že pokud budou členové témata lidských práv a menšin zvedat, rada je projedná.
Přesun na ministerstvo kritizovala řada Romů, mezi nimi potomci obětí romského holokaustu. Varovali před posilováním stereotypů. „Musíme tomu dát příležitost. Holt bylo rozhodnuto, my v tom musíme nějak fungovat,“ dodal Beňák.
Zohlednění programového prohlášení při činnosti nevadí novému členovi rady vlády pro lidská práva Jakubu Křížovi, jehož odvolání požadují lidskoprávní organizace. „Já za sebe to čtu tak, že když vláda řeší agendu, která má lidskoprávní rozměr, tak může zadat radě vlády, aby se tématem zabývala. Rozhodně to nevidím tak, že se dávají nějaké pokyny: Hlasujte přesně s politickou linií vlády,“ uvedl Kříž. Pokud si podle něj dá vláda omezení práv do svého programu a požádá o vyjádření, měla by ho rada dát. „Já osobně sám za sebe se k věci vyjádřím, jak uznám se svou expertizou za vhodné,“ dodal Kříž.
Všem šesti radám předsedá podle statutů nově premiér. Mají tři místopředsedy. Prvním je ministr, v jehož gesci problematika je. U jednotlivých rad jsou to tedy ministři spravedlnosti, práce a kultury. Druhý místopředsednický post připadá vládnímu zmocněnci a třetí někomu z expertů. Počet členů rady pro národnostní menšiny se podle statutu zvedl ze 40 na 41 a rady pro lidská práva ze 33 na 36, v radě pro rovnost žen a mužů klesl ze 40 na 38. Období expertů v radě se kryje s obdobím vlády.
