Komentátor: Před Novým rokem novou vládu nečekám, maximálně překlenovací

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš chce sestavit menšinovou vládu ze svých ministrů. K tomu, aby získala důvěru, bude ale potřebovat podporu jak poslanců zvolených za SPD, tak Motoristů sobě. Oba tábory přitom pomýšlí i na některé ministerské posty. Jaké ústupky bude muset Andrej Babiš udělat?

Povolební jednání běží na plné obrátky. Zástupci stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, postupně míří za prezidentem Petrem Pavlem. V neděli se s ním nejdříve sešel šéf vítězného ANO Andrej Babiš. Po něm následovali lídři z koalice Spolu – Petr Fiala (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) – a předseda Starostů Vít Rakušan. Se zbytkem se Pavel uvidí zítra.

„Výsledky potvrdily, že většina našich občanů si nepřeje extrémní názory, ale naopak, že si přeje zachování prozápadní orientace naší země,“ řekl Pavel o úvodním kole setkávání. Nikoho ale zatím nepověřil sestavením vlády, bylo by to prý předčasné.

Nejpravděpodobnějším kandidátem na nového premiéra se ale jeví Andrej Babiš, který už zahájil schůzky s některými stranami. Už v sobotu večer se sešel s triem vyjednavačů za hnutí Motoristé sobě – předsedou Petrem Macinkou a dále čestným prezidentem hnutí Filipem Turkem a nově zvoleným poslancem Borisem Šťastným –, posléze také se šéfem SPD Tomiem Okamurou.

Čelní zástupci obou stran pak v neděli v debatách mluvili o tom, že se chtějí přímo podílet na vládě a pomýšlí na ministerské posty. Deklarovaným cílem ANO nicméně zůstává jednobarevná vláda. Komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban ale v podcastu 5:59 upozorňuje, že by to bylo poprvé v historii, kdy by vládla menšinová vláda s podporou hned dvou subjektů.

„To by byla velká novinka. Myslím, že to je v tuhle chvíli spíš méně pravděpodobná varianta, ale ta jednání jsou na začátku a uvidíme,“ říká novinář.

Nejpravděpodobnější je podle komentátora varianta, že sice půjde o vládu menšinovou, ale koaliční. Další subjekt by pak mohl kabinet pouze podporovat. „Pokud bych si měl tipnout, řekl bych, že v pozici toho koaličního partnera hnutí ANO nakonec skončí Motoristé, protože SPD je přece jenom dost toxické hnutí i pro Andreje Babiše,“ vysvětluje Čaban. Novinář zároveň připomíná, že Motoristé mají k ANO blíž i díky tomu, že spolu spolupracují na evropské úrovni v rámci frakce Patrioti pro Evropu.

Další Babišova vláda by se tak do jisté míry podobala té, kterou už utvořil v roce 2017. Tehdy se po půl roce vládnutí bez důvěry na druhý pokus spojil se sociálními demokraty a zbylou podporu si zajistil u komunistů.

Chování SPD v následujících měsících a letech nicméně může být poměrně vrtkavé. Z jeho kandidátek se do Sněmovny dostalo mimo jiné pět zástupců z dalších uskupení, která ho ve volbách podpořila (Svobodní, Trikolora a PRO). Na SPD tak zbylo jen deset křesel a mají o polovinu méně zástupců než v předchozí Sněmovně.

„SPD v těchhle volbách posloužila jako takový vehikl pro úplně marginální politiky, kteří se díky němu dostali do Sněmovny. A je to tak trochu na úkor zasloužilých členů SPD. Takže očekávám, že v tomto poslaneckém klubu bude cítit silné napětí,“ říká Čaban. Je ale nutné si připomenout, že jejich případná revolta by neměla fatální následky. I bez těchto pěti poslanců by Babišovu vládu stále podporovalo 103 zákonodárců.

Náročné jednání může být – alespoň teď na začátku – i s Motoristy, kteří si jako jediná nová strana v dolní komoře Parlamentu myslí rovnou na ministerské posty. Jejich poslanec Matěj Gregor dokonce v sobotu večer v České televizi uvedl, že „budou podporovat pouze tu vládu, kde budou sedět“. „To je taková vlastnost nováčků,“ podotýká Čaban.

Jistá nezkušenost většiny Motoristů ale může být pro Andreje Babiše prý i výhodou. Jediným ostříleným politikem v jejich řadách je totiž Boris Šťastný, který byl více než deset let členem ODS, dvě volební období seděl v poslaneckých lavicích a také působil jako pražský lídr občanských demokratů, než ze strany v roce 2013 vystoupil. Zbytek má za vyjednávacím stolem pramalé zkušenosti.

Andrej Babiš se oproti tomu těší pověsti „tvrdého vyjednavače“, a je tak prý možné, že se mu podaří s navenek neoblomnými Motoristy uhrát nějaký chytrý kompromis.

„Poměrně nerad bych viděl variantu, která nastala v tom roce 2017. To znamená sestavení jedné takové zbytečné, přechodové vlády postavené jenom kvůli tomu, že vítěz voleb nebyl schopen dojednat nic kloudnějšího. Může se to stát, je to ústavně legitimní postup, ale je to trošku ztrácení času,“ myslí si komentátor Seznam Zpráv.

I skládání udržitelnější vlády nicméně nejspíš zabere přinejmenším několik měsíců, a to navzdory tomu, že se povolební jednání rozjela poměrně rychle. Prezident Petr Pavel totiž plánuje svolat zasedání nové Sněmovny na začátek listopadu, teprve poté může dosavadní vláda podat demisi a záhy nastává skládání té nové. Stabilní kabinet tak podle Čabana nejspíš vznikne až po Novém roce.

„Osobně si myslím, že se nedá vyloučit ani ta varianta, že vznikne ta překlenovací vláda prvního pokusu, která nezíská důvěru Sněmovny, ale vystřídá Fialovu vládu v demisi a poskytne nějaké překlenovací období pro další vyjednávání, než vznikne nějaká stabilnější konstelace,“ říká Martin Čaban.

V podcastu se také dozvíte, o které posty v nové vládě SPD a Motoristé sobě usilují nebo co první povolební den ukázal ohledně toho, jak chce Andrej Babiš řešit svůj střet zájmů. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.